Kyselka (obec) [3218]

Osídlení oblasti kolem dnešní Kyselky odedávna výrazně ovlivňovala její údolní poloha při řece Ohři. Údolím Ohře od nepaměti vedla významná dálková obchodní cesta z Německa přes Radošov do nitra Čech. K její ochraně byla v údolí zřízena řada opevněných poloh.

10. - 8 . století před naším letopočtem Stopy nejstaršího lidského osídlení byly v okolí Kyselky nalezeny v Dubině, Radošově a ve Velichově. Archeologické nálezy z pozdní doby bronzové zde doložily jednak neopevněná sídliště vesnického typu z období popelnicových polí, jednak hradiště z téže doby.

10. - 11. století našeho letopočtu Slovanské osídlení bylo zjištěno na hradišti Thebisberg ve Velichově, jež vzniklo na místě opevněném již v pravěku.

13.- 14. století našeho letopočtu V Dubině, v Nové Kyselce ( část obce Kyselka) a ve Velichově se dodnes dochovaly zbytky středověkých tvrzišť. Ve 13. století byla oblast kolem Kyselky kolonizována z popudu klášterů v Doksanech , oseku a Postoloprtech. Tehdy zde byla založena většina dodnes existujících obcí. V prostoru dnešního intravilánu obce Kyselky dosud chybí svědectví archeologických nálezů, jež by zde umožnily dataci osídlení staršího nežli 18. století. Tato skutečnost koresponduje s písemnými zprávami o vývoji Kyselky. Ty udávají první trvalé osídlení u pramenů v Kyselce až na samém konci 18. století.

Dne 16.4.1364 listem daným v Budišíně povolil císař a král český Karel IV. měšťanům ostrovským postavit dřevěný most přes Ohři ze vsi Velichova a udělil jim privilegium vybírati clo na radošovské celnici. Toto privilegium potvrdil král Václav IV. listem ze 7.1.1399. Most byl používán až do roku 1986, vyhořel 18.7.1986, byl dlouhý 66m, 10 m široký a spočíval na třech mohutných pilířích, které se dochovaly dodnes. Most je zapsán v rejstříku kulturních památek pod č. 1020. Obec Kyselka v roce 2001 zahájila obnovu tohoto historického mostu.

Kostel radošovský je jedním z nejstarších v kraji. První zmínka je z roku 1352 a byl zasvěcen sv. Václavovi. U kostela býval nejstarší hřbitov farnosti, který byl zrušen roku 1871.

r. 1522 K tomuto datu se vztahuje první písemná zpráva o užívání pramenů.

r. 1571 Kyselku zmiňují ve svých spisech lékaři Fabian Sommer a Georg Handsch.

r. 1614 - 1618 Takzvaná Buková Kyselka je vyčištěna a ohrazena. Bukovou Kyselku chválí ve svých spisech hornoslavkovský lékař dr. Michael Reudenius. Lékař jménem Brunner předepisoval Bukovou kyselku k pitné léčbě.

r. 1622, 1653, 1670, 1687 a 1695 Kyselku chválí ve svých spisech o Karlových Varech lékaři Johann Stephan Strobelberger, Christian Lange, Weceslaus Hüllinger a Johann Christian Straus. Hrabě Hermann Jakob Černín povolil svým poddaným bezplatné užívání kyselky.

r. 1724 První chemickou analýzu pramene provedl dr. Friedrich Hoffmann z Halle a doporučil vývoz vody.

r. 1746, 1749 a 1756 Bukovou kyselku popisují ve svých dílech o Karlových Varech lékaři Schuster.

r. 1768 Doktor Zückert odmítá ve svém spise vývoz Kyselky, neboť jím prý ztrácí své účinky.

r. 1787 Hrabě Louis Hartig nechal provést nové jímání kyselky.

r. 1792 - 1793 a rok 1796 Počátky skromného lázeňského provozu v Kyselce. Hrabě Johann Josef Stiebar provedl opětovné jímání pramene a počal jej systematicky vyvážet. U zřídla postavil výrobnu kameninových lahví. Ve Vídni, v Praze a v Karlových Varech byly zřízeny prodejní filiálky kyselky. ...

Poloha

přidat fotografie