Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Brno-město » obec, část obce (osada) » Brno - Kníničky (městská část)

Brno - Kníničky (městská část) [3178]



Kníničky jsou obec v Jihomoravském kraji v okrese Brno - město a leží na severozápad od jeho centra . Od roku 1990 mají status městské části Brna . Rozkládají se pod západním zalesněným úbočím Mniší hory (více na ) a na východ od vrcholu Chříb u Brněnské přehrady (více na ) . V městské části , jejíž všechny budovy byly postaveny v polovině 30. let 20. století žije asi 790 obyvatel . Během II. světové války byly na katastru obce prováděny zemní úpravy pro těleso říšské autostrády Vídeň - Wroclaw . Dodnes je možno setkat se v blízkém okolí s pozůstatky této stavební činnosti .

Zaniklé původní Kníničky jsou historická obec , která se rozkládala v údolí při řece Svratce . Prvním nesporným písemným dokladem o její existenci je listina markraběte Jošta z 22. ledna 1406 .V pramenech se nazývaly Kněhničky, Kýničky, Kyničky, Malé Kynice a německy Klein Kinitz.

Čas od času se dostávaly Kníničky na pořad zemského soudu při řešení majetkoprávních sporů. V roce 1437 žaloval Jindřich z Chlumu Jošta Hechta z Rosic, že mu protiprávně drží Kníničky spolu s Rozdrojovicemi a Jinačovicemi. V roce 1481 se zase projednával spor brněnského měšťana Jeronýma a tehdejšího pána na Veveří knížete Kazimíra Těšínského o dvůr v Kníničkách .

V 17. století bylo v Kníničkách 20 domů, v polovině 18. století již 31 domů osedlých. Po novém rozdělení pozemků bylo v obci 31 usedlostí . Obec spravovali rychtář, purkmistr a radní. Na staré obecní pečeti ze 17. století je v pečetním znamení radlice a dva hrozny s nápisem PECZET MALY KINITCKI .

Roku 1750 platili kníničtí poddaní vrchnosti roční úrok ve výši 38,5 zlatých a další naturální dávky . Robotní povinnosti zasahovaly sedláky i chalupníky v rozsahu 2 - 5 dnů týdně . Postupně se Kníničky stavebně rozrůstaly tak, že roku 1790 tam bylo 44 domů s 255 obyvate­li , a roku 1834 již 64 domů s 330 obyvateli . Vyvázání poddaných v Kníničkách z povinnosti vůči vrchnosti v roce 1849 bylo oceněno na 4 012 zlatých a 51 krejcarů . Roku 1869 bylo v obci 73 domů s 445 obyvate­li a roku 1900 již 94 domů a 508 obyvatel . Obec Kníničky byla přifařena k farnosti bystrcké a také děti navštěvovaly bystrckou školu . Samostatná škola byla v Kníničkách vybudována až roku 1906.

Již v roce 1907 projednával Moravský zemský výbor plán na výstavbu přehrady u Kníniček. Počítalo se sice nejdříve s výstavbou přehrady u Víru, ale jako první byla na Svratce vystavěna přehrada u Kníniček. Podnět k tomu dalo město Brno (více na ), které mělo zájem hlavně o odběr užitkové vody z přehradního jezera a přispělo na její výstavbu deseti milióny korun. Když v roce 1928 začalo jednání s občany o odhad a výkup jejich majetků bylo každému zřejmé, že přehrada se stavět bude a že stará obec bude zatopena . V roce 1930 bylo v Kníničkách 107 domů s 527 obyvateli. V roce 1936 se skutečně začalo s výstavbou přehradní hráze a o osudu staré obce Kníniček bylo nezvratně rozhodnuto . V roce 1938 se Svratka rozběsnila , jakoby protestovala proti spoutání a nebo , jako by chtěla ještě ukázat v čem jí má přehrada zabránit. Rozlila se z břehů, zaplavila pozemky i domky a udělala statisícové škody . Hlavně na přehradě, kde podemlela a strhla lešení, mosty, jeřáby a jiné stroje. Svůj vzdor opakovala ještě za týden. Neudělala sice tolik škody na materiálu, ale vzala si životy tři lidí a dvou koní. V roce 1939 pak velká voda dokonala zkázu starých Kníniček . Jak vyplývá ze vzpomínek přímých pamětníků, domky, většinou z nepálených cihel, se hroutily jako by byly z perníku. Před ničivou vodní energií zůstaly zachovány tři památky stojící mimo dosah vodního živlu , pomník obětem I. světové války, smírčí kámen a boží muka.

Původní Staré Kníničky zanikly a s dokončením Brněnské (Kníničské) přehrady v roce 1940 byly v jezeře zatopeny.

Dnešní městskou část Brno-Kníničky tvoří obec , která vznikla jako Nové Kníničky , když bylo o osudu těch starých Kníniček nezvratně rozhodnuto. Po schválení polohového plánu nové obce při silnici Bystrc-Kuřim začala v roce 1935 výstavba nových domů do nichž byla přesídlena velká část obyvatelstva z původních Kníniček v souvislosti se zatopením původní obce Brněnskou přehradou . Nová školní budova byla vysvěcena 28. srpna 1938 a 11. září 1938 zasedly kníničské děti poprvé do nových lavic. V roce 1939 byla zahájena stavba dalších obecních budov , obecni kanceláře, hasičské zbrojnice, kaple a chudobince. Život v nově vystavěné obci však začal v nepříznivých podmínkách druhé světové války. Nové Kníničky byly později přejmenované na Kníničky.

Během II. světové války se někteří občané zapojili do oboje proti okupantům . V závěru druhé světové války probíhaly v oblasti Kníniček urputné boje, které způsobily obci značné škody. Všechny budovy byly poškozeny , některé domy vyhořely zcela. Díky rozhodnosti a odvaze přehradních zaměstnanců se podařilo zabránit ustupujícím okupantům v připravené destrukci přehradní hráze . Měla by nedozírné následky pro obce pod hrázi a níže položené části Brna. Zničení mostu v Bystrci a nového železobetonového mostu pod hradem Veveří se však zabránit nedalo.

I když Kníničky byly osvobozeny 28. dubna 1945 bojovalo se v okolí ještě asi týden. Až do 7. května byla ostřelována německými děly přehrada.

Po ukončení druhé světové války pomohla většina občanů obětavě v obnově své obce a okolí . 3. května 1945 se sešel v obci národní výbor. Působily zde také spolky hasičský, zemědělský, Sokol a Národní jednota. V roce 1948 byl pořízen obecní rozhlas. MNV vykonával správu obce až do roku 1973. Za jeho působnosti v roce v roce 1957 byla připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady a byla zde zřízena rekreační oblast. Ale již v roce 1960 byly k městu Brnu připojeny celé Kníničky a Bystrc. V roce 1973 se sloučily obce Kníničky a Bystrc (více na ) a vytvořily Jednotný národní výbor se sídlem v Bystrci. V roce 1976 byl zrušen i národní výbor v Bystrci a obě obce byly podřízeny přímé správě Obvodního národního výboru Brno II. V tuto dobu byla postavena ocelová lávka přes Svratku mezi Kníničkami a Bystrcí. V politických změnách po roce 1989 si občané Kníniček vynutili zřízeni samostatné městské části , která má bezprostřední kontakt s prostředím a může citlivě ovlivňovat stavební i politický ruch v obci a na jejím katastru.

Nejen Brněnská - Kníničská přehrada, ale také zoologická zahrada (více na )na Mniší hoře láká velké množství turistů tuzemských i ze zahraničí. V létě bývá tento kout Brna zaplaven turisty, kteří již plně vytížili kapacitu lodního parku přehrady. Ten se postupně zvětšoval tak, že v roce 1946 měl 2 lodě a roku 1958 již 8 lodí . Rozsáhlá hladina přehrady umožňovala též organizaci vodních sportů. Mezi nimi získaly oblibu veslařské závody . Hlavni význam však pro občany Brna i turisty spočívá v možnosti příjemného koupaní ve vlnách přehrady a odpočinku na rozlehlém břehu jezera. Zastupitelské orgány Kníniček se snaží plnit obtížný úkol spočívající ve snaze uchránit nejbližší pobřeží přehradního jezera před uchvácením ziskuchtivými podnikateli a uchovat ho k využití pro všechny občany.

Znak městské části Kníničky vychází z historické pečeti a využívá stejných symbolů . Na modrém štítě stříbrná radlice provázená z obou stran stříbrnými vinnými hrozny .

Řeka Svratka patří k významným českým a moravským řekám . Svým horním tokem vytváří linii staré zemské hranice mezi Čechami a Moravou . Pramení na Křivém javoru na východním úbočí Žákovy hory ve Žďárských vrších v nadmořské výšce 760 m . Druhý významný pramen vzniká u hájovny Blatky , někdy bývá značen jako Břimovka . Svratka teče od svého pramene nejdříve k severu, pak se však stáčí na východ a posléze na jihojihovýchod až jih . Protéká Českomoravskou vrchovinou, směrem po proudu se postupně zahlubuje a vytváří jedinečnou údolní scenérii, obklopenou strmými vrchy . Taková je krajina na jejím středním toku v okolí Nedvědice (více na ) i níže u Doubravníku (více na ) a Borače až k Tišnovu (více na ) . Celá tato oblast je zahrnuta do přírodního parku Svratecká hornatina . Dále teče Boskovickou brázdou , Bobravskou vrchovinou, Brnem (více na ) a Dyjsko-svrateckým úvalem, kde po 174 km vtéká do střední věstonické nádrže vodního díla Nové Mlýny . Zde ve výšce 170 m.n.m. se spojuje jako levobřežní přítok s řekou Dyjí .

Plocha povodí Svratky činí 7118,7 km², průměrný průtok u ústí je 27,24 m³/s . Nejvýznamnějšími přítoky jsou pravostranná říčka Loučka u Tišnova a levostranná řeka Svitava pod Brnem .

Pojmenování Svratky pravděpodobně vychází ze staročeského slova „sworti“ – vinout se . V nedávné minulosti byla také nazývána Švarcavou od německého slova schwarz - černý . Voda v řece bývá tmavá a její temnou barvu popisuje Vítězslav Nezval v básni Na břehu řeky Svratky .

Tok Svratky je na třech místech uměle přehrazen:

vodní nádrž Vír I., říční km 114,9

vodní nádrž Vír II., říční km 111,6

vodní nádrž Brno, říční km 56,2

Jedná se o řeku vodácky využitelnou . Vodácky využívaný je úsek řeky mezi vodní nádrží Vír II. a Doubravníkem (více na ) , pod kterým pak řeka protéká pěkným údolím se skalami . Za vyššího stavu vody je možné řeku sjet už z Milov , kde je řeka rychle tekoucí a úzká . Mezi vodními nádržemi Vír I. a II. je vybudován krátký slalomový kaná l, sjízdný pouze při chodu vodní elektrárny .


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Brno - Kníničky (městská část) Brno-město



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)