Brno - Bohunice (městská část) [3167]

Městská část Bohunice se nachází v jihozápadní části města Brna. Tvoří ji rozsáhlé sídliště v jehož středu se nachází zbytek původní vesnice.

První písemná zmínka o této obci pochází již ze září 1237, kdy patřila k majetku premonstrátů ze Zábrdovic. Od roku 1376 se staly Bohunice majetkem svatopetrské kapituly, které patřily až do roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství. Během staletí obec dvakrát téměř zanikla, nejprve po česko - uherských válkách, kdy byla několik let bez obyvatel, podruhé na konci třicetileté války, kdy zůstalo naživu pouhých 8 obyvatel. Život se však vždy do obce vrátil. Z roku 1617 je také zachována obecní pečeť. V její horní polovině je klíč, který symbolizuje příslušnost ke kapitule, ve spodní části pečeti vinný hrozen charakterizující vesnici s mnoha vinicemi. Právě z této pečeti se vycházelo v roce 1991 při jednání s heraldiky o znaku městské části. Pro horní polovinu štítu byla stanovena barva červená a pro spodní část štítu barva bílá (stříbrná). Klíč je stříbrný a vinný hrozen zelený. V této podobě je dnes znak městské části používán. Současně se znakem schválilo zastupitelstvo obecní prapor se třemi podélnými barevnými pruhy. Horní je červený, střední bílý je dvojnásobně široký než krajní, spodní pruh je zelený.

Od osmnáctého století se počala obec znovu rozvíjet. Velmi rychle začalo obyvatel přibývat koncem 19. století, kdy v původně zemědělské obci roste počet nezemědělců, kteří nacházeli pracovní uplatnění v brněnském průmyslu. V roce 1919 byly Bohunice, spolu s dalšími okolními obcemi připojeny k Městu Brnu. To mělo za následek další rozvoj obce. Například od roku 1925 jsou v Bohunicích pojmenovány ulice. Při sčítání obyvatel v roce 1921 měly Bohunice již 202 domů a 1 463 obyvatel. Dnes je zde 540 domů a 17 300 občanů.

Do počátku sedmdesátých let žily Bohunice poklidným životem okrajové části Brna. Spojení s městem zajišťovala linka městského autobusu. Ještě v roce 1975 byl v obci vlastní národní výbor. Ten zanikl při reorganizaci města na pět velkých městských obvodů. Bohunice se staly spolu s okolními obcemi součástí obvodu Brno I. Koncem šedesátých let bylo rozhodnuto využít volných prostor kolem Bohunic a Starého Lískovce k vybudování bydlení pro 30 000 lidí. Začalo se stavět od Brna a proto první domy vyrostly na polích a zahradách mezi Ústředním hřbitovem a prvními domky Bohunic. Výstavba sídlišť pokračovala a výsledkem je dnešní podoba, kdy zmizela část původní obce. Na ploše něco přes 3 kilometry čtvereční stojí sídliště, které by svým počtem obyvatel mohlo tvořit menší okresní město. Od roku 1990 jsou opět Bohunice samostatnou městskou částí s vlastní radnicí, starostou a úřadem.

V Bohunicích se dochovaly také některé památky. Z roku 1872 je to kaple Cyrila a Metoděje pod ulicí Rolnická, na ulici Lány pozdně barokní socha sv.Jana Nepomuckého z roku 1722 a při ulici Uzbecká socha papeže Inocence XVI. z roku 1724. Na jižním konci Bohunic je historická budova Pomologického ústavu z roku 1901, kde dnes sídlí střední zahradnická škola.

Bohunice mají dvě nové velké základní školy, v budově staré školy z roku 1894 je dnes Centrum volného času společně s pobočkou knihovny J.Mahena. Areál tělovýchovné jednoty Tatran se hřišti a halou umožňuje pěstovat různé druhy sportu.

Přes území Bohunic vede několik linek tramvaje a autobusů MHD, které zajišťují dopravu do středu města Brna. Na severním okraji leží velký areál Fakultní nemocnice a Vazební věznice. Jižní částí Bohunic protéká potok Leskava, za ním je železniční trať a dálnice D1. Na východě sousedí Bohunice s brněnským ústředním hřbitovem, na západě se Starým Lískovcem.

Poloha

přidat fotografie