Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Chlum (osada) [31413]



Chlum osídlen byl již v době předhistorické. Z mladší doby kamenné vyskytly se na poli "Panském" hladké střepy a kamenné nedodělané a zkažené nástroje, vývrty z kamenných nástrojů, kameny na roztírání obilí, pazourkové nože, odštěpky z jádra, hliněné válce, korále a jedna koule bílé hlíny a hliněné přesleny. Také nalezen byl tu kus bronzové slitiny asi již z doby bronzové. Četné kamenné nástroje nalezeny byly též na jiných místech. Mnohé z nich uloženy jsou v historickém museu v Hradci Králové.
Na Chlumu bývala tvrz, jak dokazuje název pozemku v tereziánském katastru. Za tvrzí. Stávala na sadě u panského dvora č. p. 1, kde se říkalo Na tvrzi.
Na Chlumu připomíná se kostel ve 14. století. V jakém slohu kostel Proměnění Krista Pána byl vystaven, není známo. Stará kamenná křtitelnice na hřbitově ukazuje k tomu, že stál tu kostel již v době slohu románského, který zbudován byl asi v 11. nebo 12. století. Snad Chlum s nejbližším svým okolím byl v době pohanské posvátným místem a na něm bylo hlavní božiště. Nasvědčovaly by tomu poloha Chlumu, zvlášť kostela, skupina pěti sobě velmi blízkých farních kostelů, známých již ve 14. století na Chlumě, ve Všestarech, Probluzi, Nedělištích a Světí. Na místě pohanských božišť stavěny byly křesťanské chrámy a tak tomu mohlo býti i na Chlumu.
Roku 1710 byl kostel chlumský nákladem Elišky Dobřenské z Dobřenic opraven. Hlavní oltář je křídlový. Dle nápisu pořízen byl hlavní oltář r. 1649 za kněze Karla, správce církevního, rychtáře Václava Mejstříka z Chlumu, Jana Havrdy z Čištěvsi a Jana Flekáče z Lípy.
Oltář na jižní straně lodi se sochou sv. Isidora a kazatelna jsou barokové ze 17. stol. Oltář tento dala roku 1744 zříditi Alžběta baronka Dobřenská z Dobřenic. Pod kazatelnou je zazděn ve zdi náhrobní kámen Bořka Hamzy za Zábědovic. Na levé straně Bořka, nejstaršího N epoliského ze Záchrašťan a na Dlouhodvorech. Nepolští ze Záchrašťan měli z Hamzy ze Zábědovic stejné znaky, v levé půli štítu šachovnici a nad štítem pannu. Pocházeli dle toho z jednoho rodu.
Kolem kostela je starý hřbitov. Na hřbitově jsou pochováni rakouští a pruští důstojníci, padlí v bitvě 3. července 1866 pod třemi kříži, jedním železným a dvěma kamennými a balvanem s připevněnou deskou na mříži. Mezi pohřbenými tu důstojníky je major Ferdinand hr. Grunne a generálmajor Ferdinand Poschacher z Poschachu.
Na Chlumu u polní cesty, vedoucí z něho k Nedělišti, stojí pískovcový trojboký jehlanec s křížem na vrchu. Byl prý postaven na paměť nakažlivých nemocí, které roku 1757 vznikly za války s Pruskem mezi tábořícím u Ch. vojskem rakouským a rozšířily se i mezi venkovským lidem a jež za následek měly mnoho úmrtí.
Na Chlumu postaveno bylo mimo hřbitov u kostela ještě několik pomníků padlých v bitvě 3. července 1866. Mezi nimi je pískovcový sloup věncem ozdobený, věnovaný 13 důstojníkům a 280 vojínům pruského pěšího pluku č. 46 (vévody sasko-meininzemského), mohutný žaludový obelisk s orlem a vojenskými emblémy z bronzu, zdaleka viditelný, věnovaný padlým 1. armádního sboru rakouského stav. Pomník ten, který stojí u lesa, postaven byl Komitétem pro udržování pomníků na bojišti královohradeckém r. 1893 padlým. Nejvíce pomníků nalézá se na pruském hřbitově, zděným plotem ohraničeném stromy a keři porostlém záp. od kostela, kde je i hrobka pruského generalleutnanta Hillera z Gaertringen, velitele 1. gardové divise, která Chlumu dobyla.
Ves Chlum má jméno po táhlém návrší, na němž se rozkládá. Návrší taková zvala se chlumy. Chlum byl osídlen již v mladší době kamenné, jak svědčí nalezené kamenné nástroje a střepy z nádob. Že tu byla stará osada, svědčí také staré úvozové cesty, jež k němu vedly od Neděliště, Světí, Lípy, od nynější státní silnice před Lipou, od Máslojed a dvě od Rozběřic.
Již v roce 1352 připomíná se farní kostel na Chlumu r. 1358 držel Chlum Jan Znojík, později Zdeněk, r. 1403 jeho vdova Běta a syn Jindřich z Chlumu, v 1. 1413 - 1419 Vojtěch z Chlumu. V roce 1412 Bětka z Lípy, nadala kostel na Chlumu platem z mlýna pode vsí Chlum a věma kuřaty. V prvé polovině 16. století byl pánem na Chlumu Bořek Hamza ze Zábědovic a po něm jeho syn Bořek Hamza. Roku 1542 prodal Bořek Chlum svému bratrovi Hamzovi ze Zábědovic. Tento Hamza odkázal louku kostelu chlumskému. Po jeho smrti dědil chlum nejstarší syn Jan. Po smrti syna Jana Jiřího Hamzy ze Zábědovic roku 1607 prodán byl Chlum téhož roku Václavu nejstaršímu Zárubovi z Hustířan.
Ke konci 16. století část Chlumu náležela Václavu Sádovskému ze Sloupna a po něm synovi jeho Jiříkovi, který ji roku 1604 prodal nepochybně Hellfriedovi Frant. Sv. pánu z Kaisersteina, jehož jméno nalézá se na zvoně chlumského kostela z roku 1608.
Po Václavu Zárubovi následoval na Chlum jeho syn Ctibor. Ten zanechal dva syny, z nichž Jan Václav, když se roku 1617 dělili, dostal Chlum a dvůr Kubcovský v Byňovicích. Spojeny-li byly již tehda obě části Chlumu pod panstvím Jana Václava Záruby nebo teprve později, není známo.
V 1. polovině 18. století byl pánem Chlumu, Nedělišť a Dlouhých Dvorů Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic, který roku 1729 chlumský kostel opravil.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Chlum (obec) Plzeň-jih
obec, osada Chlum (obec) Rokycany
obec, osada Chlum (obec) Benešov
obec, osada Chlum (obec) Česká Lípa
obec, osada Chlum u Třeboně (obec) Jindřichův Hradec
obec, osada Chlum (obec) Strakonice
obec, osada Chlum (obec) Třebíč
obec, osada Chlum Svaté Maří (obec) Sokolov
obec, osada Chlum (osada) Kutná Hora
obec, osada Chlum (osada) Hradec Králové
obec, osada Chlum (osada) Karlovy Vary
obec, osada Chlum (osada) Příbram
obec, osada Chlum (část obce) Český Krumlov
obec, osada Chlum (část obce) Prachatice



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)