Rozběřice (osada) [31411]

Rozběřice se původně jmenovaly Rozběšice (r. 1371, 1405), ale již roku 1376 přichází nynější jejich název. V 16. stol. zvou se někde Rozběřice, jindy Rozběžice, Rozběžice je rodové jméno místní, odvozené od osobního jména Rozběh, který nejdříve se tu usadil při cestě staré vedoucí z Hradce Králové do Hořic někdy ke konci doby předhistorické.
Nejstarší historické zprávy o Rozběřicích jsou teprve ze 14. století. Tahdy nebyly však poddanou vesnicí jednomu pánu, nýbrž sestávaly ze statků, které náležely měšťanům hradeckým.
Statky ty byly ve 14. století asi jen tři, neboť více jich tu nebylo ještě r. 1654 a r. 1713.
Roku 1405 Václav z Rozběřic s manželkou Kateřinou prodali dvůr poplužní s polí, lesy a vším příslušenstvím Václavu Vachovi, měšťanu v Hradci Králové i s chalupami robotníků novou ves. Ve statcích pak usadilo své poddané. Mezi vesnicemi jeho připomínají se však teprve r. 1532.
Roku 1547 byly R. Hradci Králové Ferdinandem I. zkonfiskovány a prodány Janu Pernštejna na Pardubicích, od něhož je koupil roku 1548 Adam Sadovský ze Sloupna a spojil je se svým statkem Sadovou. Když zemřel r. 1552 jeho čtyři synové se o otcovské dědictví rozdělili. Z nich Petr dostal Sadovou a Jan Rozběřice .Teprve Jan pravděbodobně v R. vystavěl tvrz, při níž byl dvůr a pivovárek. Zdědiv po svém bratru Petrovi Sadovou postoupil R. svému bratrovi Mikuláši. Ten zemřel r. 1577, načež R. nabyl opět jeho bratr Jan, i byly znovu spojeny se Sadovou. Jan Sadovský zemřel r. 1954, odkázal statek sadovský svému synovcovi Václavovi, pánu na Chlumě. Za něho asi tvrz v R. i s pivovárkem zanikla.
Po Václavu Sadovském následoval syn jeho Jiřík, hejtman kraje hradeckého.

Poloha

přidat fotografie