Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Obříství (zámek) [30450]



Dvoupatrový zámek ve tvaru podkovy vznikl postupnými přestavbami z dávné tvrze, která je písemně poprvé doložena k roku 1290 a je jednoznačně největší dominantou obce.

Zámek se zámeckým kostelem sv. Jana Křtitele v současné podobě stojí na místě původní staré tvrze, postavené někdy ve 13. století na vyvýšeném ostrohu při samém Labi, s mohutnou čtyřbokou věží a druhou nižší věží. Objekt ze tří stran obtékalo Labe, pod ní později stával velký mlýn.

Na počátku 17. století došlo zásluhou tehdejšího majitele Václava Pětipeského k přestavbě na zámek, ale ještě nedokončená stavba byla majiteli za účast v protihabsburském povstání zkonfiskována. Zboží koupila ze spekulativních důvodů Polyxena z Lobkovic, jedna z nejbohatších šlechtičen své doby, která ovšem ve stavbě nepokračovala, takže ve zprávě z roku 1638 se zámek uvádí jako chátrající a jeho stav se stále zhoršoval. V roce 1655, kdy jej zakoupil Jan Goes stál před zřícením. V roce 1666 přešlo Obříství na Ferdinanda Viléma Slavatu z Chlumu a teprve ten stavbu dokončil.

Nejstarší část zámku představuje západní dvoupatrové křídlo. V roce 1810 nechal tehdejší majitel panství Kristian Kryštof Clam - Gallas starý zámek přestavovat a rozšiřovat a v roce 1811 postavil prostřední část. Jeho nástupce František Koller, známý tím, že byl členem eskorty dopravující Napoleona na ostrov Elbu, dal v letech 1821 - 1826 postavit ještě dvě postranní velká křídla na místě staré tvrze, která byla zbořena, včetně staré věže. Vnikl tak zcela nový zámek ve tvaru podkovy s čestným dvorem a parkem, obrácenými do návsi. Na východní křídlo navazují dvě budovy staršího založení, upravené při dokončení zámku.

Podoba této klasicistní přestavby zámku se však do dnešní doby nedochovala, překryla ji další úprava fasád provedená ve stylu nejpozdějšího klasicismu v r. 1873 za Ferdinanda Trauttmannsdorfa. Současně byly provedeny i změny v dispozicích interiérů.

Nápadnou dekorací z roku 1873 je na středním traktu dvojitý znak rodu Trauttmansdorffů a Lichtenštejnů. Zdi jsou členěny obdélníkovými okny, v patře s trojúhelníkovými frontony. V nádvoří jsou arkády na pilířích.

I když někdejší feudální páni nežili v Obříství zpravidla trvale, přece jen byl zámek leckdy svědkem rozmanitého ruchu, slavností a význačných návštěv. V 16. století, když ještě měl podobu tvrze, tu zřejmě častěji pobývali význační představitelé rodu Hasištějnských z Lobkovic, zejména diplomaté a cestovatelé Mikuláš ml., Bohuslav a Jan. V době paroplavby z Obříství do Drážďan sloužil z části za přepychový hostinec, v němž mohli přenocovat cestující z Prahy do Drážďan.

Okolí zámku se podstatně změnilo po regulaci Labe. Říční zátočina zde byla zavezena a Labe bylo přeloženo do dnešního koryta. Starodávný mlýn byl okolo r. 1910 zbořen a na jeho místě byla postavena budova poříční správy. Současně byly zrušeny i velké sádky, v nichž se po staletí pěstovaly plůdky sumců, lososů, úhořů a pstruhů. Změnilo se i další okolí podél Labe, kde zůstala slepá ramena Labe anebo vznikly nové tůně.

 Od roku 1938 byly budova zámku a její vnitřní dispozice přizpůsobeny potřebám nově založené měšťanské školy v obci. Pro školní účely zámek sloužil ještě v roce 1999, kdy byla v obci dostavěna nová škola, a zámek byl vrácen v restitučním řízení do rukou nynějšího majitele Igora Havelky.
Zámek je v současnosti veřejnosti nepřístupný. Pod zámkem u řeky Labe se nachází nádherný udržovaný park.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)