Buštěhrad (zámek) [30132]

Zbytky hradu Na místě tvrze ze 14. století, která byla sídlem Rokycanských, postavil v polovině 15. století Jindřich Libštejnský z Kolovrat pozdně gotický hrad. Rozšířen na přelomu 15. a 16. století Bezdružickými z Kolovrat o nový palác a kapli. Přestavěn renesančně Zdeňkem z Vartemberka. Roku 1632 vypálen. Po zahájení stavby nového zámku opuštěn; stal se zdrojem stavebního materiálu. Zámek Stavěn ve 2 barokních a v jedné klasicitní stavební fázi. V letech 1699 - 1705 postavil J. Klingenleitner pro Annu Marii Františku vévodkyni toskánskou zámek, který v letech 1747 - 1754 přestavěn vrcholně barokně podle návrhu K. I. Dienzenhofera a za účasti A. Luraga. Svou podobu získal v letech 1814 až 1816, kdy byla přistavěna obě boční křídla a nová zámecká kaple.

Zbytky hradu Zachovány pouhé zbytky, roztroušené mezi nízkou zástavbou, která zaplnila celý prostor hradu. Na severení straně zachována brána s přilehlou válcovou baštou, dveřní kamenné portály a opěrná zeď při sv. nároží nad silnicí do středu obce, naproti západní průčelí zámku. Zámek Trojkřídlá patrová budova na půdorysu U, k západnímu bočnímu křídlu přiléhá zámecká kaple. Uprostřed středního křídla rizalit s mansardovou střechou a věžičkou. V nádvoří v přízemí arkádový ochoz. Zámecká kaple klasicitní s pilastrovým členěním fasád. Mezi zámkem a hradem budova tzv. zámečku, postavená jako panská úřední budova. Obdélná patrová stavba s mansardovou střechou.

Centrem areálu (zámek, kostel a park vymezený ohr. zdmi) je monumentální dvoupatrové šlechtické sídlo vystavěné na starších základech v letech 1747-53 Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem a Anselmem Luragem; na počátku 19. st. klasicistní úpravy.

Zámecký areál se rozkládá v JV části Buštěhradu, na svahu nad původní obcí.Rozsáhlý trojkřídlý zámek je situovaný na hraně svahu. Hlavní severní křídlo je orientované směrem k návsi historické obce, rozkládající se v údolí pod svahem. Západní dlouhé křídlo stojí podél ulice Revoluční. Jižní konec tohoto křídla tvoří farní kostel Povýšení sv. Kříže, původní zámecká kaple. Přístup do areálu vede pilířovou branou situovanou při nároží kostela v JZ rohu areálu. Jižně a východně od zámku se původně rozkládal hospodářský dvůr, z kterého se dochovalo jen torzo (východně od zámku). Jižní hranici areálu vymezuje ohradní zeď. Na východní straně areál rovněž vymezuje zeď, která je naproti krátkému křídlu zámku prolomena pilířovou branou do bývalého hospodářského dvora. Prudký svah severně od zámku byl původně upraven jako park. Jeho plochu z větší části vymezuje ohradní zeď, pouze na JZ straně je park ohraničen plotem z drátěného pletiva. V těchto místech stojí i mladší pilířová brána a při ní malá zděná stavba (asi pokladna kina). Na JV straně, na hraně svahu, tvoří hranici areálu dlouhé patrové hospodářské křídlo bývalého dvora, které přibližně lícuje s hlavním křídlem zámku. V parku se nacházejí zbytky novodobých utilitárních staveb (letní kino)

Poloha

přidat fotografie