Bývalý důl Gabriela - Hudlice (technická zajímavost) [30102]

Krušná Hora (po roce 1945 největší hlubinný železnorudný důl v českých zemích), leží ve Středočeském kraji, 12 km na severozápad od města Berouna. Dolové pole se rozkládá na katastrálních územích obcí Hudlice, Otročiněves a Nový Jáchymov a dobývací prostor byl stanoven bývalým ministerstvem hutí a rudných dolů dne 8. února 1960 jako DP č. 2 o celkové výměře 344,8 ha. V období svého největšího rozkvětu těžil ročně až 400 tisíc tun rudy. Patřil mezi nejvýznamnější doly těžící železnou rudu v barrandienské pánvi. Byl součástí pásma známých dolů, dobývajících chamosity a krevel, začínajících nučickými závody a pokračujících Chrustenicemi, Krušnou Horou, Zdicemi a končícím lomem v Ejpovicích. 

      Předmětem těžby bylo ložisko oolitického krevele (tzv. Velké a Malé ložisko), v předchozích dobách i pelosideritu, které leží v nadloží obou krevelových ložisek. Kovnatost rudy se pohybovala od 30 do 33 % Fe. 

      Důl se významně zapsal do technické historie báňského podnikání řadou unikátních zařízení počínaje v minulém století Gerstnerovým těžním strojem s kuželovými bubny a první důlní železnicí v Rakousko-Uhersku až po Karlíkův pudný chapadlový kotouč pro pohon nekonečným lanem v I. úklonné jámě. Nezanedbatelný je i přínos v technologiích dobývání, ražení dlouhých děl či v systému postupné otvírky ložiska úklonnými jámami. 

      Dobývání rudy na Krušné Hoře dalo základ pro vznik nebo rozšíření železářského podnikání v širokém okolí. Železárny v Novém Jáchymově byly od svého dobudování v roce 1819 až do roku 1865 výškou své produkce na druhém místě mezi hutními podniky v Čechách. 

      Historie dobývání rudy na Krušné Hoře se datuje od dob Keltů, kteří těžbu na výchozech ložiska zahájili, přes podnikání šlechtických rodů a později eráru, soukromých podnikatelů, dále akciových společností, končících Pražskou železárskou společností. Po znárodnění v roce 1946 byl důl začleněn do národního podniku Středočeské železnorudné a uhelné doly Kladno, od roku 1950 do n.p. Železnorudné doly Nučice, v roce 1958 do n.p. Železnorudné doly a hrudkovny Ejpovice. Posledním provozovatelem byl n.p. Rudné a nerudné doly Ejpovice. Do roku 1889 bylo vytěženo (odhadem) 1 mil. tun rudy a od roku 1909, od kdy jsou vedeny přesné záznamy o těžbě a výrobě, celkem 9.707 mil. tun. 

      Likvidace závodu byla zahájena zpracováním likvidačního projektu na základě usnesení vlády ČSSR ze dne 12. dubna 1965 a následných aktů. Historie těžby se uzavřela dnem 29. srpna 1967. V ložisku zůstalo nevytěženo 33,8 mil. tun krevelové rudy a 16,3 mil. tun pelosideritové rudy. 

Poloha

přidat fotografie