Kostel sv. Anny - Slavkov (kostel) [29787]

Kdy byl postaven ve Slavkově první kostel a kdy zde vznikla samostatná fara nelze již dne s　přesně určit. Naše vesnice náležela zpočátku k　farnosti jaktařské a tato závislost se udržela i tehdy, když byl již ve Slavkově ustanoven samostatný farář. Je pravděpodobné, že u nás byl kostel se samostatným duchovním již pře rokem 1400. Není však vyloučeno, že byl ve Slavkově kostel již kolem roku 1200. Dle záznamů ve farní kronice byl tento původní kostel zbořen za válek v　17. stol. Na místě bývalého kostela dal roku 1657 syn Janův Václav Sigmund Sedlnický z　Choltic vystavět za finanční pomoci olomouckého biskupa nový kostel. Stavba byla dokončena roku 1665 a kostel byl zasvěcen Všem svatým. Tento titul mu byl ponechán až do poloviny 19. stol. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Jeden z　bočních oltářů, zasvěcený sv. Anně, byl postaven v　roce 1691 za přispění Anny Vavrečkové z　Životic. U hlavního vchodu mimo kostel stála dřevěná věž s　třemi zvony.

V　letech 1810 – 1814 byl kostel pro velikou zchátralost od základu opraven na útraty olomouckého arcibiskupa. Při této opravě byla provedena řada změn: obě postranní kapličky i pět bočních oltářů bylo zrušeno, dřevěná věž byla nahrazena kamennou a přistavěna věžička s　umíráčkem “Antonínem”. Uvnitř kostela zůstal hlavní oltář zasvěcen zřejmě Všem svatým, vedlejší byly zasvěceny Matce Boží a Spasiteli. Není možno říci, zda při stavbě kostela došlo k　nějaké chybě, ale faktem je, že kostel nestojí rovně, ale podélná osa se uchyluje k　severozápadu.

K　přejmenování kostela Všech svatých na kostel sv. Anny došlo zajímavým způsobem. Na bočním oltáři stávala starobylá soch sv. Anny. Při generální vizitaci v　30. letech 19. století si všiml vizitátor jejího vzhledu a nařídil, že musí být z　kostela odstraněna, protože svým pojetím a provedením neodpovídala představám o sv. Anně a byla proto nahrazena obrazem sv. Anny. Obraz byl pořízen roku 1832, ale nebyl dán na boční oltář, nýbrž se svolením konzistoře na hlavní. Maloval ho opavský malíř Hadiger. Na obraze byla postava Panny Marie s　Ježíškem, sv. Anna a sv. Jáchym. Protože nejvíce vynikala sv. Anna, začalo se říkat obrazu obraz sv. Anny a tento titul se přenesl později na celý kostel a na bývalý titul Všech svatých se zapomnělo. Původní dřevěná socha sv. Anny je nyní uložena ve Slezském muzeu v　Opavě. Nynějšího vzhledu hlavního oltáře bylo docíleno po opravě v　roce 1928. Oba boční oltáře byly pořízeny v　roce 1926 a nesou nápis “Svému Spasiteli na památku zemřelých a padlých vojínů.

V původním kostele, v　místech před současným presbytářem, bývala hrobka slavkovských pánů Vlků z　Konecchlumu. V　době znovuvýstavby kostela v　letech 1657 – 1665 byly renesanční kamenné náhrobky 　vyzvednuty a vsazeny do vnitřních zdí kostela. Na levé straně jsou náhrobky vladyky Jana Vlka z　Konecchlumí († 1543), jeho dcery Kateřiny Vlkovny († 1542) a manželky Barbory Kunčické z　Kunčic († 1562). Na pravé straně jsou náhrobky Margarety Rotmberkovny z　Ketře († 1567), jejího manžela Petra Vlka z　Konecchlumí († 1567) a Jana Kunčického z　Kunčic († 1551). Vlevo u hlavních dveří je náhrobek synů Petra Vlka z　Konecchlumí Jana a Jiřího, kteří zemřeli mezi lety 1558 – 1570. Roku 1698 dala rodina Podstatských postavit svým nákladem v　kostele boční oltář sv. Marty s　kapličkou při kostele a v　kapličce kryptu. Kde tato kaplička stávala dnes nevíme. Při čištění kostela před generální visitací v　roce 1833 došlo ke zřícení stropu hrobky v　presbytáři, a proto byla natrvalo zasypána.

V　době druhé světové války byla sestřelena věž kostela, poškozena střecha a strop. Při rekonstrukci byl změněn tvar věže – původní věž širší a nižší.

Ve věži slavkovského kostela jsou zavěšeny dva zvony Urban a Jan, v　malé věžičce nad presbytářem pak malý zvon Antonín. Největší ze zvonů Urban byl ulit roku 1507. Váží cca 2,8q, výška zvonu včetně korunky je 87cm, dolní průměr zvonu činí 96cm. Zvon nemá žádnou plastickou výzdobu. Na čepci zvonu je vyryt latinský nápis: ”Ježíš, Maria! Sv. Jan, sv. Matouš, sv. Marek, sv. Lukáš. O králi slávy přijď v　pokoji!”. Menší Jan byl ulit v　roce 1496. Váží cca 2,24q, výška zvonu s　korunkou je 72cm přičemž dolní průměr zvonu činí 81cm. Nese latinský název ”Ježíš, Maria! O králi slávy přijď v　pokoji!” Ani tento zvon nenese žádnou plastickou výzdobu. Nejmenší zvon Antonín byl odlit teprve v　roce 1728 a je používán pouze jako “umíráček”. Jeho výška včetně korunky je 31,5cm a dolní průměr zvonu 38,5cm. V　horní části obíhá nápisová páska s　textem “OMNIA AD AI : DEI GLORIAM. 1.7.2.8.”. Pod ní je ozdoba znázorňující ratolesti. V　dolní části zvonu obíhá druhá nápisová páska: “FNDAVIT D : WENCESLAVS SEDNICZKU TERANS FUNDI CVRAVIT R : ET ILLUS D : D : I : I: COM : PODST : I : B : DT PRUSC :” Nad touto páskou je plastická ozdoba znázorňující sv. Antonína s　Ježíškem v　náručí. Po levé straně ozdoby je nápis “REGINA SANC” a po pravé straně je nápis “TORVM OMNIVM”. Za první světové války nebyly slavkovské zvony vzhledem ke své historické hodnotě postiženy rekvizicí. V druhé světové válce ale rekvizici neunikly a oba velké zvony byly 27. února 1942 demontovány a odvezeny nejprve do Kateřinek u Opavy a později do Hamburku, ve kterém přečkaly zbytek války. Tam byly místními občany v　létě roku 1946 nalezeny avšak bez srdcí. Po zhotovení nových byly na opravenou věž opětovně vyzdviženy 15.6.1947. Od května roku 1975 zvoní pomocí elektromotoru.

Roku 1770 získal slavkovský kostel varhany odkoupením od　kostela v　Hradci. Nové varhany byly zakoupeny až v　roce 1902 v　Krnově od firmy Rieger. V　roce 1980 byly nainstalovány opět nové, větší varhany. Z　původních zůstala jen přední varhanní skříň.

V　roce 1948 byly za finanční pomoci kmotrů obcí 　jíčínského okresu (v Čechách) zakoupeny a usazeny věžní hodiny. Z　důvodu nefunkčnosti a značné zchátralosti hodin byly na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva zakoupeny v　roce 1992 nové moderní věžní hodiny ze Spolkové republiky Německo. Na celkovém nákladu 175.000,- Kč se finančně podílela slavkovská firma ELMOX. Hodiny měří přesný středoevropský čas, který je přijímán z vesmírné družice. Elektronické řízení hodin zároveň umožňuje naprogramovat vyzvánění zvonů, spouštění elektrického topení či jiného zařízení. Při výměně hodin byla zároveň provedena generální oprava číselníků.

Jak bylo dříve zvykem, byl i ve Slavkově kolem kostela hřbitov. Protože již nevyhovoval požadavků doby, byl v　roce 1958 asanován - exhumováno bylo 128 hrobů. Ostatky byly uloženy na nový hřbitov za vesnicí. Dnes stojí u kostela pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z　roku 1722, která původně stála u císařské silnice za dvorem (v prostoru školní zahrady). Na čelní straně podstavce je vytesán reliéfní znak fundátorů, hrabat Podstatských z　Prusinovic. Kamenný kříž za kostelem byl postaven roku 1849 jako památka na zrušení roboty. Mramorový kříž před kostelem nechala postavit paní Marie Šašková, Slavkov č.p. 31 roku 1951. Na kříž nechala vytesat nápis “Pochválen buď Ježíš Kristus”. Další kříž stojí u schodů pod kostelem. Byl věnován kostelu obcí slavkovskou v　roce 1861 a obnoven byl roku 1898. Železný kříž je zasazen v　kamenném podstavci, do kterého je vytesán nápis “Vykupiteli světa smiluj se nad námi!” “Zdrávas Maria, Matko bolestná.”

Z　dalších úprav kostela připomínáme pořízení nové křížové cesty v　roce 1853, v　roce 1853 byla položena kamenná dlažba, elektrického osvětlení bylo zavedeno v roce 1930, v　roce 1959 byl přistaven sklad, zídka kolem kostela byla vystavěna v　roce 1965. V　roce 2004 a 2005 bylo provedena generální oprava elektroinstalace a odvlhčení kostela.

Slavkov i další obce slavkovské enklávy - Štáblovice, Uhlířov, Mikolajice, Hertice, Životice, Hory, Lhotka, Litultovice a Deštné náležely původně jaktařské farnosti. K　úplnému osamostatnění slavkovské farnosti došlo 11.8.1597, kdy byl do Slavkova ordinován farář Mikuláš Kassaviades. K　nově vzniklé farnosti příslušely až do roku 1784 Štáblovice, Uhlířov, Mikolajice, Životice, Dvořisko a do roku 1910 Hertice.

Objekt kostela je chráněnou kulturní památkou.

Poloha

přidat fotografie