Farní kostel sv. Martina - Dolní Benešov (kostel) [29709]

Farnost při benediktinském kostele sv. Martina byla zřízena pravděpodobně r. 1648. V té době bývaly bohoslužby vždy dvě neděle za sebou v Benešově a každou třetí ve svěřených Bohuslavicích. Jen v r. 1678 byly všechny bohoslužby konány v Bohuslavicích, protože v tomto roce se stavěl kostel v Benešově. Benešovský kostel byl dříve dřevěný, dřevo práchniví, proto se každou chvíli mohl zhroutit. Až v roce 1691 je zmínka ve farní kronice, že benešovský kostel je zděný z kamenů, nově postavený, krytý klenbou, má kazatelnu, varhany a tři oltáře, z jedné strany sakristii a z druhé strany kapli sousedící s kostelem.

V roce 1861 - 1863 je přistavěna věž, taktéž dříve dřevěná. Tři náhrobní kameny na venkovní zdi kostela s letopočty 1563, 1573 a 1585 pocházejí asi z dřívějšího kostela. Jednoposchoďová fara byla postavěna v r. 1852, před tím byla pouze dřevěná.

Benešovská farnost patřila pod církevní správu olomoucké diecéze. První zmínka je spojena již s rokem 1288, kdy Benedikt z Branice poskytl velehradskému klášteru církevní platby benešovské fary. Benešovskou farnost tvořila kromě Benešova městečka a vsi i vesnice Bělá, Bohuslavice a Kozmice. A v roce 1695 byl připojen i Zábřeh, který doposud spravovali bolatičtí cisterciáci.   Není přesně známo,kdy se skutečně začalo se stavbou nového kostela, je možné, že se nějaké počáteční práce začaly ještě před vypuknutím třicetileté války od roku 1618. Ale v roce 1678 se začal komplexně přestavovat kostel sv. Martina do podoby, v jaké jej můžeme vidět nyní.

Původně dřevěná stavba, se kvůli rozpadu materiálu a práchnivění dřeva a případného zhroucení celého kostela musel přestavět. Opravy trvaly několik let.Všichni farníci se i v tak těžkých dobách skládali a ze svých velmi skromných příjmů přispívali na tuto přestavbu.   V roce 1691 je napsáno ve farní kronice, že benešovský kostel je zděný z kamenů, nově postavený, krytý klenbou, má kazatelnu, varhany a tři oltáře, z jedné strany sakristii a z druhé strany kapli sousedící s kostelem. Obloukem na masivních pilířích byl podepřen i kůr. Kolemroku 1723 byla přistavěna i kaple sv.Josefa.    

Farnost se v roce 1706 a 1710 opakovaně potýkala s finančními problémy způsobenými vykrádáním fary i kostela. Odcizena byla stříbrná monstrance a mísa, 3 kalichy a další cennosti, mimojiné i hotovost 1200 zlatých . Všichni poddaní a věřící  se však semkli a pořádali opětovně sbírky, aby byly svátosti opět pořádány. Po těchto krutých událostech byly do chrámových oken vsazeny mříže.    Kostel zdobí tři náhrobní kameny na venkovní zdi. Jde o náhrobek Beneše z Benešova a Drahotuš - Léta Páně 1569. Druhý patří jeho matce Markétě Oderské- Léta Páně 1573 a třetí-menší patří Petru Mošovi- Léta Páně 1585. Kousek od těchto náhrobních kamenů se nachází ještě dost narušený pískovcový reliéf patřící hraběnce Izoldě Hodicové, která zemřela roku 1706.  

V roce 1770 je první písemná zmínka o zvonech ve věži benešovského kostela, větší měl název Josef a menší Salvator, ale v roce 1856 byly přetaveny na nové. V roce 1971 se dočkali farníci nových zvonů, které byly odlity v Německu. Největší z nich nesl název Martin a další Maria a Josef. Menší zvon na věžičce ulili slévači v MSA. Nové zvony posvětil 14. 7. 1971 olomoucký kapitulní vikář Mons. Josef Vrana.  

Na podzim roku 1970 bylo v kostele zavedeno elektrické vytápění.  

Varhany byly v kostele instalovány v letech 1843-1844 z dílny slavného Opavského varhaníka Karla Kuttlera s 15 rejstříky a později v r. 1878 byly rozšířeny o další rejstřík. 

Poloha

přidat fotografie