Ve středověkých falzetech se Knínice uvádějí již k letům 1197 a 1200. Podle jiného falza daroval markrabě Břetislav na počátku 13.století dvůr a trhovou ves Knínice s okolními vesnicemi klášteru Hradisku u Olomouce, jemuž tento majetek skutečně roku 1250 potvrdil Václav I. Již v r.1279, kdy se obnovovaly hranice mezi knínickým a konickým zbožím, byly Knínice městečkem. Jeho význam se odrazil i na zřízení proboštství, k němuž došlo snad již ve 13.století. Knínický kostel zbudovaný na místě staroslovanského hradiště, byl po celý středověk jediným farním kostelem na celém panství hradišťských premonstrátů. V r.1284 získaly Knínice i právo opevnění, zda k němu ale skutečně došlo, nevíme. Patrně ano, ale jen lehčím opevněním charakteru palisád. V rukou církevní vrchnosti zůstaly až do sklonku18. století, v letech 1784-1848 náležely k šebetovskému panství hrabat Strachwitzů. Aglomerací Knínic jsou Vážany, připomínané ve falzu koncem 12.století, s raně barokním filiálním kostelem Zvěstování Panny Marie z r.1685, později upravovaným.
Nejstarší dochovaný otisk knínické pečeti pochází z r. 1646. V pečetním poli posypaném křížky stojí na konzole postava sv.Štěpána se svatozáří, v pravici drží kameny, v levici palmovou ratolest. Svatý Štěpán byl patronem kláštera Hradiska u Olomouce, kde stál též kostel, zasvěcený tomuto mučedníkovi. Křížky v pečetním poli představují jeden ze čtyř řádových atributů hradištských premonstrátů.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
![]() |
Knínice u Boskovic (městys) | Blansko |