Kostel Navštívení Panny Marie - Hluboké Mašůvky (kostel) [29314]

Již za dávných dob mělo místo, kde stojí poutní kostel, u obyvatelstva z okolí náboženskou vážnost, jak lze dovodit z pojmenování "Svatoňovec" - údolí pod kostelem, kde se nachází pramen odedávna nazývaný "Svatá studna". Podle pověsti byla tato místa navštěvována poutníky, proto zde byla postavena dřevěná kaple. Jakýsi poustevník zde založil svůj příbytek, střežil, čistil a zdobil kapli.
Svatá studna, postavená u léčivého pramene
Když po ukončení třicetileté války se katolická církev stávala ve zdejších zemích převládající, staly se pouti na zázračná místa častější. Také Hluboké Mašůvky byly více navštěvovány. Když jevišovické panství, k němuž patřily i Hluboké Mašůvky, koupil Jan Ludvík Raduit de Souches, dal v roce 1680 postavit místo dřevěné kaple kamenný kostelík, kterému věnoval sošku Panny Marie de Foi. Nedaleko kostelíka a pramene Svaté studny dal postavit lázeňký dům.
V r. 1701 byl povolán kněz z premonstrátského kláštera v Louce, který zde o nedělích a svátcích sloužil mši svatou v letním obodobí, od r. 1925 již po celý rok. V r. 1744 bylo přestavěno obydlí poustevníka na prostornější pro kněze a od toho roku zde již kněží z louckého kláštera také bydleli a obstarávali bohoslužby.
V r. 1860 byla duchovní správa oddělena od fary v Příměticích a povýšena na samostatnou lokální správu. V té době (od r. 1859 do r. 1863) zde působil P. František Poimon, spisovatel a redaktor, člen družiny Františka Sušila, sběratele národních moravských písní. Zasloužil se o zřízení hřbitova v obci a Kalvárie s dřevěnými kapličkami Křížové cesty.
V r. 1905 bylo prostranství před kostelem vysázeno lípami a zalesněn kopec Kalvárie.

O povznesení zdejšího poutního místa se velkou měrou zasloužil prof. církevního práva P. Josef Parma, který zde působil v letech 1946 - 1954. Byla obnovena Křížová cesta, vybudována socha Krista v Getsemanech, Boží hrob, kaple nad Svatou studní s malou kolonádou, socha Panny Marie La-Salletské, Mariánská cesta s obrazy poutních míst, Lurdská jeskyně, terasa se sochami světců a největším jeho dílem byla přístavba kostela s věží.

Za působení P. Ludvíka Tichého byla v r. 1975 přistavěna sakristie, pořízeny nové varhany, na průčelí kostela mozaika sošky P. Marie de Foi s adorujícími cheruby, pořízeny nové kříže na Kalvárii, nová socha Bernadety v Lurdské jeskyni, instalováno elektrické zvonění, ošetřeny sochy, provedena výměna krovů a položena nová krytina střechy staré části kostela. V r. 1990 byla zahájena nová tradice konání měsíčních mariánských poutí.

V r. 2001 nastoupil do farnosti P. Gerhard Maria Walder, člen řádu servitů, a pastorační asistentka ing. Eva Balíková. Byly provedeny vnitřní úpravy farní budovy, pořízen Betlém v Lurdské jeskyni, vybudována Zahrada setkání a Sedmibolestná cesta P. Marie. Obecní úřad za finanční spoluúčasti Farního úřadu postavil budovu veřejných WC.

Bohoslužby se konají ve zdejším kostele v neděli v 9 hodin, v pondělí a ve čtvrtek v letním období v 19 hodin, v zimním období v 17 hodin.
Každou první sobotu v měsíci se koná mariánská pouť. V 15 hodin je sloužena pro poutníky z Rakouska mše v německém jazyku, v zimním období se konají v 17 hodin bohoslužby v kostele, v letním období v 18 hodin v Lurdské jeskyni.
Hlavní pouť se koná vždy první sobotu a neděli v měsíci červenci.

Poloha

přidat fotografie