Jamné (obec) [2900]

Obec Jamné leží 12 km severovýchodně od Jihlavy a protíná ji silnice II. třídy č. 353 spojující Jihlavu se Žďárem nad Sázavou. Rozprostírá se v nadmořské výšce 528 m. Pod obec Jamné spadá Rytířsko, ležící 1 km na západ, a část osady Lipina, kudy prochází historická hranice Čech a Moravy. K. 20.11.2009 má obec 515 obyvatel.

Vesnice Jamné (značí osadu, poblíž které jest mnoho dolin a jam), 528 m nad mořem, rozkládá se na mírném návrší čtvrt hodiny cesty od hranic českomoravských na okresní silnici z Jihlavy do Žďára v krajině lesnaté a z míry půvabné.

Připomenutí zasluhuje pahorkatina mezi Jamným a Nadějovem, jakožto rozhraní vod moře Černého a Severního; neboť potok vyvěrající u Jamného odvádí vodu k Sázavě ( Vltava, Labe ), potok však vznikající u Nadějova vlévá se do Oslavy ( Jihlava, Svratka se Svitavou, Dyje, Morava, Dunaj ).

Osada má 77 čísel s 503 obyvateli, kromě 3 židů vesměs katolického náboženství a národnosti české. Celá politická obec s příslušnou osadou L i p i n o u má 553 obyvatelů a 6.5 km² pozemkův. Po válce třicetileté bylo tu 8 domův osedlých v Jamném a 4 pusté.

Půdorys osady má podobu nepravidelnou. Náves jest uzavřena na obou koncích, a vede do ní, mimo uvedenou okresní silnici, která ves protíná, cesta z Rybného. Na návsi jsou dva velké a jeden malý rybník. Domy stojí místem vedle sebe, místem jsou odděleny zahrádkami; do návsi jsou štítem obráceny, a stavení sedláků střídají se s chalupami. Zahrádky jsou před domy od nepamětných dob. Stavení jsou vesměs z kamene, z cihel pálených a něco málo též z vepřovic, a jsou zomítána. Starobylého nábytku v domech není.

Budovou nejstarší jest bývalé sídlo jesuitů, nynější „zámek“, dům to dvoupatrový s vlašskou střechou a vížkou; sýpky panské vystavěli jesuité l. 1734.

Asi před dvanácti lety nalezeny za stodolou č. 10 dvě popelnice, které však dělníky byly zničeny; ve škole uložena starožitná podkova, nalezená před několika roky ve hloubce 2 m hlinité náplavy.

Jamné přípomíná se v listinách z r. 1444 ( Kardinálem Františkem z Dietrichštejna ). R. 1620 byl majitelem tohoto zboží Hynek, syn Karla Grüna za Štürcenberka ( rod Šleglovských ze Šincendorfu ), jenž ho pozbyl účastněním se odboje proti Ferdinandu II. Komora císařská prodala zkonfiskovaný statek za 2000 tolarů Šmilauerovi ze Šmilova, jenž statek daroval Jihlavské koleji jesuitské. Po zrušení koleje této byl l. 1790 statek tento dědičně přenechán Václavovi Kalcherovi za roční nájem 3126 zl.

Do r. 1848 bylo Jamné sídlem vrchnostenského úřadu panství Meziříčka, jehož archiv podnes na panských sýpkách jest uložen.

Nynější majitel Jan Nussbaum vybavil nájem na 26 000 zl.

Škola jednotřídní česká má 96 žákův. Prvopočátečně nyly prý dítky zdejší vyučovány „pořídkou“, t.j. každý den v jiném domĚ. Později vyučoval nějaký tkadlec v „pastouškách“ ( nyní č. 42. ), až teprve po zrušení řádu jesuitského císařem Josefem II. byla v Jamném vystavěna škola, ku které dosazen byl řádný učitel. Patronem jejím byl prve císař, později studijní fond.

Na místě, kde nyní stojí škola a fara, byly dříve panské stodoly, jež zanikly požárem.

Prvním řádným učitelem byl Václav Chlymský, jenž l. 1795 odešel jinam. Nejdéle zde vyučoval Ondřej Běhounek ( 1797 - 1826 ).

Pamětní starší kniha školní pochází z r. 1804, novo založil l. 1882 správce školy František Čermák. Týž zařídil také knihovnu žákovskou, nyní o 77 svazcích, založenou akad. spolkem „Sázavanem“ v Praze a ctihodnými bohoslovci Brněnskými.

R. 1890 byla budova školní přestavěna, a pořízeny dvě učírny.

R. 1826 obdržel učitel z nadace Kalcherovské 150 zl. v. m. = 50 zl. r. č.; které l. 1869 připadly okresní pokladně školní.

Katastrální obvod obce s velkostatkem i s Lipinou zaujímá plochu 6,5 km² pozemků, sestávajících z polí prostřední jakosti, luk a lesův.

Poloha

přidat fotografie