Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Hybrálec (obec) [2899]



Asi 4 km severovýchodně od Jihlavy, na území historických Čech, leží v údolí Smrčenského potoka kolonizační ves řadového typu, která nese zajímavý název Hybrálec. Poprvé se objevuje v písemných pramenech až v r. 1315, v listině uvedené v Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI/66, v které se mluví o jisté starohorské štole běžící k Hybrálci. Tehdy se však jmenuje Eberhardsdorf. Název dokládá, že jejím zakladatelem-lokátorem byl jeden z nejvlivnějších českých velmožů a šedá eminence králů Václava II. a Přemysla Otakara II., Eberhard. Ten je považován dokonce za možného zakladatele královského města Jihlavy v době velkého stříbrného boomu v polovině 13. století. Kromě jiného byl i českým mincmistrem a z Jihlavska a Německobrodska známe řadu jeho aktivit. Každopádně jeho účast na založení obce potvrzuje její vyšší stáři, které můžeme klást někam do doby po polovině 13. věku. Je třeba říci, že tento nejstarší Hybrálec nestál na místě dnešního, ale nacházel se severovýchodněji proti proudu Smrčenského potoka, a že vznikl německým osídlením v rámci tzv. velké kolonizace střední části Českomoravské vrchoviny v polovině 13. století. Svůj německý ráz si obec zachovala příštích sedmset let. Důvody založení vsi (a tvrze) byly čistě praktické: hlídala důležitou cestu z Jihlavy na Humpolec běžící údolím uvedeného vodního toku, který ležel uprostřed vydatných stříbrných dolů, a určitě byla domovem mnohých zde pracujících horníků. Teprve později se proměnila v zemědělskou obec. Třebaže i existenci zdejší tvrze lze předpokládat před rokem 1300, doložena je až k r. 1320, kdy byla v majetku Jana z Eberhartic (Joan de Ebrharticz), který tehdy prodává část majetku Jindřichovi z Vojslavic. Po r. 1378, z doby vlády Václava, jsou známí i další držitelé hybráleckého zboží : bratři Henzlin a Petr. Není jasné, v jakém vztahu k nim byl Henrýšek z Plzna, který po jejich smrti ves prodal kutnohorskému mincmistrovi Martinu Rotlevovi. Ten se musel o majetek soudit a nakonec v r. 1382 jej definitivně získal. Dalším majitelem byl jiný kutnohorský nákladník Kunclin Ruthart. Také on musel svá práva na ves r. 1389 a 1390 obhajovat v v soudních sporech. Avšak už v r. 1396 prodal obec za 200 kop pražských grošů bohatému jihlavskému patricijovi Haškovi (Hesslovi). Hašek byl v r. 1416 zavražděn a veškerý majetek zdědila jeho žena Anna. Ta ho rozdělila mezi syny Petra a Rudolta. Hybrálec (Eberharec, Ebrhartice aj.) získal Rudolt. Držbou statku získal vladycký stav a začal se psát s přídomkem z Eberharce. Rudoltův syn Jan prodal Hybrálec spolu se Smrčnou a Bukovou v r. 1460 Zdeňkovi ze Šternberka. Zdeněk byl jedním z hlavních nepřátel Jiřího z Poděbrad, proto jeho majetky byly královskými vojsky několikrát napadeny a popleněny. To je případ i Hybrálce, který byl včetně tvrze zničen asi v roce 1458 ve jménu krále Jiřího Burjánem Trčkou z Lípy obléhajícím město Jihlavu. Jak se konstatuje v listině z r. 1478, prodali tehdy za 600 kop pražských grošů Jaroslav a Zdeslav ze Šternberka pustou ves jinému bohatému jihlavského patricijovi Šimonu Simonsdorferovi (Smrčenskému) a Václavu Peterledrerovi (soukeník, v Jihlavě mu patřil také Malý kněžský mlýn). Od Jana Simonsdorfera koupilo pustou ves v r. 1533 za 120 kop pražských grošů město Jihlava. Jihlavští Hybrálec v průběhu 16. stol. znovu založili a osídlili. Když v r. 1536 získala Jihlava koupí i statek Střítež, připojila ves Hybrálec k ní. Se Stříteží pak sdílela obec své osudy až do konce patrimoniální správy v r. 1848. V držení střítežského majetku, tedy i Hybrálce se postupně vystřídali: po Bílé hoře jihlavský zbohatlík Jan Haidler z Bukové (1625) a pak Pachtové z Rajova (1683). Následoval Ludvík Filip ze Sitzendorfu (1725), litoměřický biskup Mořic Adolf vévoda ze Sachsen-Zeits (1735) a hrabata z Palmů (1748). Za nich, v r. 1760, byla správa statku přenesena do nového „zámečku“ ve Štokách. Posledním majitelem se stal v r. 1840 kníže Karel Hohenzoller-Sigmaringen, který panství držel až do r. 1848. V rámci tehdejších reforem státní správy spadal Hybrálec v letech 1850 – 1855 politickou správou I. instance pod Německý Brod, potom až do r. 1884 pod Polnou. Od té doby byla ves součástí politického okresu Německý Brod. Sídlem soudní správy pro Hybrálec byla Polná a od r. 1879 Štoky. V r. 1940 se jako obec ležící v politickém okrese N. Brod (Politischer Bezirk Deutsch-Brod) stala součástí Oberlandrátu tamtéž. Po zrušení zemského zřízení a vzniku nového krajského zřízení v r. 1949 se stal Hybrálec součástí Jihlavského kraje, v rámci další reformy v r. 1960 okresu Jihlava. V r. 1976 byl Hybrálec připojen k Jihlavě, dne 1. 7. 1990 se opět osamostatnil.

Zpracováno podle podkladu Dr. Zdeňka Jaroše, Muzeum Vysočiny Jihlava


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Hybrálec (obec) Jihlava



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)