Dolní Vilímeč (obec) [2887]

Ve Vilímči byl za stara svobodný dvůr, jehož se řada zápisů v zemských deskách týká. Roku 1349 píše se Luneta, r. 1353 Kunhuta z Vilímče. Eufemie z Vilímče obmyslila klášter Říšský r. 1354 4 lány, darovavši 2 lány sestře své Kláře ze Studnic a pustivši zbytek majetku svého manželu svému Kunešovi Makovci. Téhož roku připomíná se Tomáš z Budče s přídomkem z Vilímče [Tamiko de Wilimecz - byl svědkem prodeje 1 hřivny ročního úroku ze vsi Strážova (zaniklá ves blíže Slatiny na Dačicku) panně Juttě z Říše].

Majetník zboží pozemského v Brtničce, Zhoři, Nové Vsi Hilbrand z Vilímče pojistil dceři své Johance na mlýně a láně roli v Budči 20 kop r. 1365. Také jakýs Hojek v ty časy užíval přídomku z Vilímče. - Eufemie z Vilímče vložila r. 1369 v desky vše, co tu měla, Benediktovi z Olšan, kterýž, odprodav 2 lány Chvalovi z Radkova (po něm dostaly se Vítovi ze Šelenberka) prodal dvůr svůj svobodný markraběti Janovi r. 1373 [r. 1379 zapsán prodej 2 lánů ve Vilímči Heřmanem ze Slatiny Nevlasovi z Lesonic, kterýž pustil je 1381 Hojkovi z Vilímče].

R. 1390 zapsány 3,5 lánu Jakubem z Vilímče Ctiborovi z Bělčic, Hlavnému z Rosičky a Jakubu z Oponěšic. Když pak r. 1410 markrabě Jošt Červený Hrádek, který právem odúmrtním komoře jeho připadl, prodával Petrovi Šturmovi z Kamenice a pastorku jeho Václavu, uvádí ve zboží tom [Dipl. XIV. 155: "Prodali sme tvrz naši řečenú Hrádek, ješto leží pod Hryší, se vsi tak řečenú Hrádek i také ves řečenú Chotěbudiczie a ve vsi u Vilemčí dva láncě a dva podsědky a dvě popluží tu u Vilemčí s lesy atd."] 2 lány, 2 dvory, rybník a les ve Vilímči. Tento Petr zajistil r. 1412 na Vilímči manželce své Eufemii 100 kop.

R. 1437 pohnal Jan, probošt z Říše, Mareše z Vydří, že klášteru "zastavil úroky z Vilímče a držel tu i roboty" [Půhonné knihy III. 247. Jěště r. 1466 píše se z Vilemčí jakýs Václav Rok (Půh. IV); konečně jest jěště zápis z r. 1500 o majetkovém spolku Anny z Vilímče a dcery její Kateřiny] R. 1447 zapsal Jiří Horký z Budče dvůr ve Vilímči Mikuláši ze Starého Hobzí a zapsal současně s bratrem Jindřichem 6 lánů zdejších Oldřich z Maříže, kterýž r. 1445 městečka Nové Říše získal tak, že statek Říšský, k němuž ves Vilímeč již dávno patřila, svobodnými lány Vilímeckými zaokrouhlen. Klášter odprodal sice r. 1448 4 lány, jež od r. 1354 tu držel, avšak zakoupil se tu opět, neboť r. 1481 žaluje převorka Kateřina Václava z Vydří pro zadržování zdejšího klášterního majetku.

Se statkem Novou Říší dostala se Vilímeč r. 1528 prostřednictvím Adama z Hradce a na Telči obci Nové Říši. Obec tato prodala všechen pozemkový svůj majetek r. 1536 klášteru, od kteréhož roku Vilímeč čítá se k panství klášternímu, jakož dosvědčil roku listinou Volf Krajíř z Krajku, že "Novoříšští prodali ves Vilímeč se všemi právy převorce Anně v Nové Říši za 200 kop gr., ponechavše si tamější dvůr". O tento dvůr hlásili se Zahradečtí. R. 1545 Jan Zahradecký ze Zahrádek i na místě svého bratra Jiřího pohnal purkmistra a radu městečka Novoříšského, že "drží dvůr ve vsi Vilímči s půllánem a podsedkem a on k tomu se svým bratrem lepší právo má". Ten prodala obec r. 1583 Bartošovi za 310 kop. B. "Dvořák" skládal vejrunky ještě roku 1593 [Archiv kláštera Novoříšského. (Originál.) - "Gruntovní kniha N. Ř." str. 56 v Museu v Telči]

Bývalý svobodný dvůr stával na jižním konci vesnice, naproti místu nynější školy.

Obec pečetila v 17. století znakem radlice s přídaným písmene W [Popis doplnil správce školy E. Pánek]

Poloha

přidat fotografie