Barokní hřbitov - Střílky (hřbitov) [28769]

Hřbitov ve Střílkách je svou originální architekturou a sochařskou výzdobou perlou stavitelského a sochařského umění z doby baroka.

Je to vzácné umělecké dílo, jedinečné nejen na celé Moravě, ale i v celé České republice. Na slovo vzatí znalci a dějepisci umění, např. Dr. Zdeněk Wirth v " Uměleckých pokladech Čech ", svazek 1. a Dr. Karel Svoboda, mluví o tomto hřbitově jako o zcela vyjímečném výtvarném památníku v oblasti středoevropského umění.

Střílecký hřbitov byl zbudován bývalým majitelem stříleckého a tovačovského panství, Antonínem Amandem Petřvaldským z Petřvaldu v letech 1730 -1743. Autorství projektu hřbitova je připisováno Ignáci Josefu Ciranimu z Bolleshausu (1700-1758) biskupskému inženýrovi a auturu např. kroměřížského kostela sv. Jana Křtitele. Ignác Josef Cirani byl tehdy zaměstnán u Amanda Antonína Petřvaldského a bydlel v Tovačově. Autor sochařské výzdoby byl nadaný moravský sochař Bohumír (podle matriky Gottfried) Frič, žák a spolupracovník slavného sochaře Jiřího Rafaela Donnera, u něhož pracoval ve Vídni a v Bratislavě po svých studiích v Itálii.

Hřbitov je řešen jako velkorysý umělecký celek. Jeho plocha zaujímá cca 2000 m2, je čtvercový, nároží čtverce jsou však vykrojeny a nahrazeny oblouky klenutými dovnitř. Celý prostor hřbitova byl vytvořen násypem na svahu blízko kostela a je značně vyvýšen nad své okolí. Hřbitov je obehnán mohutnou zdí z pískovcových kvádrů, která je vpředu asi 3 metry, na bocích a vzadu až 10 metrů vysoká. Na zdi je vkusně zdobená balustráda s podstavci pro sošky a sousoší, které vroubí celý jeho obvod. Tato uzavřená plocha je podložena zdivem ve formě veliké pánve, hlína je protkána sítí odvodňovacích stok, takže mrtvá těla zde brzy zetlí.

K hřbitovu vede dvojité schodiště, ústící na předstupovou plošinu pod níž je hrobka. Na krycím kameni hrobky je vyryt letopočet dokončení stavby hřbitova v roce 1743. Na vstupní plošině stojí nádherná nadživotní postava strážce hřbitova, anděla s popelnicí, štítem a pruty. Tato socha překrásných forem, s klasickou hlavou, s pohledem upřeným do dálky má levou ruku opřenou o oválný štít, ukazováček pravé ruky směřuje dolů k popelnici.

V areálu hřbitova jsou umístěny 4 velké kamenné vázy, které symbolizují svými jemnými reliéfy čtyři poslední věci člověka : Nebe, Peklo, Smrt a Poslední soud. Reliéfová výzdoba vázy Peklo je provedena věrně podle Michelangelovy fresky "

Poslední soud " v sixtinské kapli římského Vatikánu. Pekelné hrůzy jsou vyznačeny otevřenou ozubenou tlamou netvora, na níž je vidět lodice Charonova, která převáží lidské postavy přes podzemní řeku Léthé do podsvětí, na druhé straně vázy je zobrazena lávka, z níž padají odsouzenci do hlubin. V pravém rohu plošiny je váza Nebe. -Nebe je vyznačeno Božským okem a skupinami andílků. Při opravě hřbitova v letech 1957 - 1958 byly na čelní ohradní  zeď  přemístěny 4 vázy ve tvaru kráterů snesené z věže farního kostela Nanebavzetí Panny Marie. Tyto vázy symbolizují Peklo, Smrt, Nebe a Očistec.               

Obloukové části balustrády jsou zdobeny na každé straně za oběma vázami třemi symboly, a to : Vpravo Víra (hořící srdce, Naděje (kotva již chybí) a Láska (z lastury kapající balzám. Vlevo za vázou, Peklo -sloužení tělu (navršené vnitřnosti se srdci nahoře). První srdce je ovinuté révou, ruka držící chléb, znamená pravděpodobně opilství a nestřídmost v jídle, další dva symboly představují hříšná srdce, která se uzavírají ctnostem a jsou již zatvrzelá.

Za symboly po obou stranách jsou na podstavcích umístěny řady skupin a jednotlivých postav, jejichž smyslem a účelem je znázornit jednak ctnosti a dobré skutky (vpravo), jednak sedmero hlavních hříchů (vlevo). V obou řadách však také nacházíme střídavě symboly, které vyznačují vykupitelskou oběť Kristovu.

Pravá strana :   Ctnosti

První skupinka za symbolem Lásky je zřejmě oslavou stavitelského umění - Stavební nářadí.

Druhá postavička - rouška Veroniky s hlavou Kristovou - Veraikon, znamená Službu Bohu.

Smysl třetí skupiny je - O roucho jeho metali los...

Čtvrtá postava, držící roucho, je výzvou ke křesťanské ctnosti, která přikazuje : Nahé odívati !

Pátá skupina znamená - Těšiti zarmoucené.

Šestá postava zdůrazňuje ctnost statečnosti v potírání zla - Rytířská železná rukavice.

V rohu pravého zadního oblouku je sousoší dvou plačících andílků - Lítost a pokání.

Poslední figurka, která se nachází těsně u kaple, je nositel erbu budovatele hřbitova.

Levá strana :   Hříchy

První dvojice za symboly kultu těla znázorňuje Lenost a hříšné rozkošnictví.

Druhá postava, která drží v rukou hrací kostky, připomíná spory o roucho Spasitelovo, rozhodnuté vrhem kostek. Tuto postavu je však možno také chápat jako Vášeň a hazardní hry.

Další sousoší varuje před Nemravnými řečmi a špatnými knihami a zábavami. Jedna postava si zacpává uši, druhá stojí na knize.

Čtvrtá postava, která nese v náručí kladivo a kleště je náznakem nástrojů Kristova umučení. Kladivo a kleště však mohou být podány jako symbol Nelítostné krutosti.

K nejvýraznějším sochařským výtvorům stříleckého hřbitova náleží nesporně pátá skupina v řadě hříchů. Tato skupina je mistrným obrazem hříchu Pýchy a lakomství. Nejen ve sklonu postav nad skříňkou perel a skvostů, ale obzvláště ve zpupném výrazu obou tváří ve kterých se značí tyto špatné vlastnosti.

Šestá postava drží v ruce další symbol Kristova umučení - trnovou korunu.

V souvislosti s okolím lze tuto postavu chápat jako obraz Nemilosrdnosti a hněvu.

Řadu skupin a postav po levé straně uzavírá promyšleně a jemně vypracovaná dvojice, rozjímající o Marnosti všeho lidského počínání. Jedna z postav sedí na rakvi a opírá se o přesýpací hodiny - symbol času, druhá je zamyšleně zahleděna na skupiny před ní.

U kaple stojí i na této straně Štítonoš. V ose hřbitova vzadu uprostřed je s uměleckým citem řešená, architektonicky velmi působivá, masívní hřbitovní kaple, pod níž je postranní hrobka majitelů stříleckého zámku. Na vysokých podstavcích vedle kaple stojí dvě již zmíněné velké vázy, ozdobené jemnými reliéfy Smrti (vlevo) a Posledního soudu (vpravo), díla obzvláštní umělecké ceny.

Před kaplí po obou stranách schodiště stojí dvě sochy andělů v nadživotní velikosti, kteří jsou strážci hrobky. Hlava jednoho z nich (vpravo) připomíná hlavu Davida ve Florencii, známého mistrovského díla Michelangelova.

V kapli nad oltářem vytvořil moravský akademický malíř Jano Koehler na zdi kaple mozaikový obraz Krista Vykupitele. Dále je tu obraz sv. Anny (olej), dílo akademického malíře Jaroslava Verise.

Obličej sv. Anny zobrazuje poslední spolumajitelku stříleckého zámku, která v roce 1936 v mladém věku 29 let zemřela.

Vzhledem k umělecké kvalitě a zamýšlenému ikonografickému programu se zde přímo nabízí srovnání s Braunovým Kuksem (Trutnov). Střílecký hřbitov je dochován ve své architektonické koncepci i v části plstické výzdoby v původním stavu.

V roce 2001 došlo k oddcizení 10 ks soch, které nebyly doposud nalezeny. Jedná se o sochy pod č. 5, 6, 7, 8, 15, 17, 19, 21, 23.

Hřbitov je přístupný turistické veřejnosti od dubna do října denně od 8 do 18 hodin. Vstupné dospělí 20,- Kč, důchodci a studenti 15,- Kč, děti 10,- Kč. V případě zájmu je možno předem objednat průvodce v českém, anglickém a německém jazyce.

Poloha

přidat fotografie