Bítovčice (obec) [2869]

Obec se nachází v jižní části Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce v rozmezí 440 - 607 metrů, přesněji 15 km jihovýchodně od Jihlavy. Obec byla založena pravděpodobně r. 1222 nebo krátce potom, kdy byla obci Bítov, se kterou se založení obce pojí, udělena větší pravomoc. Okolí vytváří romantickou krajinu kolem řeky Jihlavy a dvou potoků, Křenického a Kamenického. Nachází se zde rekreační oblast, protkaná cyklostezkami. V okolí rybníku je 48 rekreačních chat. Dominantou obce je kaple sv. Víta. Nejstarší část Horních Bítovčic je část zvaná "Rozseč" včetně prostoru bývalého dvora a místa, kde kdysi stával Vilimovský mlýn. Obec má výhodné vlakové i autobusové spojení do krajského města Jihlavy

Nez došlo k osídlování hraničního pralesa na Vysočině, patřila celá krajina pod správu Znojma. Vnitřní kolonizací ve 12. století se však provincie tak rozrostla, že jí nebylo možno spravovat z jednoho místa. Proto byla západní část kraje v roce 1185 oddělena a zřízena správní oblast nová - 'bítovská'.

U řeky Jihlavy byla osídlena vesnice, jež dostala jméno od lidí podléhajících purkrabímu na Bítově. 'Bítovcl' nebo 'Bítovici' dali této obci jméno Bítovčice. Přesně na rok nelze osídlení určit, ale je mo6né stanovit rozmez9. kdy nejdříve, a kdy nejpozději se tak stalo. Nemohlo to být před rokem 1185, kdy ještě bítovská provincie neexistovala, a nemohlo to být po roce 1295, kdy převzala správu Jemnice. Nejpravděpodobnější je rok 1222, kdy byla udělena Bítovu větší pravomoc, nebo krátce po tomto roce. Podle zjištěných dat z osídlovacího procesu na Přibyslavicku, která dokazují, že osídlení na pravém břehu Jihlavy probihalo rychleji a dříve nez osídlení levého břehu, lze předpokládat, že Bítovčice na levém břehu řeky byly osídleny později než Bítovčice pravobřežní. Osídlení mohlo proběhnout nejdříve ve druhé polovlně třináctého století a bylo to asi poslední místo kolonizované třebíčským klášterem proti toku řeky Jihlavy.

Nejstarší část Horních Bítovčic je část zvaná "Rozseč" včetně prostoru bývalého dvora a prostoru, kde stával kdysi Vilímovsky mlýn. Pojmenování nasvědčuje tomu, že tato část byla založena na místě vymýceného lesa. Již v 16. století je zde zaznamenán mlýn a kolem r. 1556 zde bylo též fořství a svobodný dvůr. K tomuto datu je také uváděn v Bítovčicích man jménem Matěj.

V roce 1556 dostal celé třebíčské panství do dědického vlastnictví rod Pernštejnů, avšak již r. 1558 získal polovinu třebíčského majetku Burian Osovský z Doubravice. Pro velke zadlužení byl nucen některé vsi prodat, a tak v r. 1559 přešlo loucké panství (bez Bítovčic) do majetku Jana ze Zahrádek. Tento pak přikoupil v r. 1573 ještě Věžnici Bahennou a Bítovčice. Touto koupí pak připadly Bítovčice natrvalo k Lukám a sdílely s nimi další osudy.

Po třicetileté válce měly Horní Bítovčice 10 obydlených domů a jeden dům byl prázdny. Ve stejné době čítaly Dolní Bítovčice pouze 3 obydlené domy.

V první polovině 19. století (podle Gregora Wolneho) měly Horní Bítovčice 352 obyvatel. Ve stejném období bylo v Dolních Bítovčicích 11 obydlených domů s osmdesáti obyvateli. Dolní Bítovčice náležely vždy k panství Trhové Brtnice. Přifařeny byly do obce Střížov.

S největší pravděpodobností ve 2. polovině 19. století, po zániku vrchnostenských úřadů, byly obě osady sloučeny v jednu politickou obec. Celá obec čítala v té době asi 57 domů a 432 obyvatel. V r. 1930 se počet domů zvýšil na 97 s 544 obyvateli.

Obyvatelé Dolních Bítovčic později požádali, aby jejich osada byla přifařena do Luk nad Jihlavou. Žádosti bylo vyhověno.

Obec se dále rozrůstala tak, že před rokem 1945 již měla kolem 110 obyných domů.

V současné době má obec 147 p.č. se 408 obyvateli.

Poloha

přidat fotografie