Jeskyně Arnika (jeskyně) [2861]

Jeskyně Arnika vznikla v údolí Propadlé vody přibližně 1 km vsv. od kostela ve Svatém Janu pod Skalou v devonských vápencích na křížení podélného a příčného zlomu s vrstevními plochami. Ústí jeskyně se otevřelo během vydatných dešťových srážek na přelomu května a června 1995.

Bezprostředně provedený stopovací experiment prokázal spojení jeskyně Arnika s krasovým pramenem Ivanka vyvěrajícím ve Svatém Janu pod Skalou (Žák a kol. 1996).

Během prolongačních prací, které po objevení jeskyně následovaly, dosáhli členové ZO 1-05 Geospeleos hloubky -28 m. Při výkopových pracích byly odkryty dva profily ve fosiliferních a sterilních jeskynních sedimentech.

Popis profilů jeskynními sedimenty

Profil 1

Báze profilu vysokého 1,30 m se nachází v hloubce 11,10 m pod povrchem (obr. 1). Sediment je tvořen hnědošedým až šedým prachovitým jílem bez zvrstvení s chaoticky rozptýlenými ostrohrannými až poloostrohrannými vápencovými kameny o průměrné velikosti 3 cm, maximálně 10 cm, s ojedinělými bloky vápence do 30 cm velikosti a kameny rohovce dlouhé až 15 cm. V horní části profilu lze ojediněle nalézt valounky bílého křemene velké 2-3 cm. Primární vápnitost sedimentů umožnila zachování fragmentů kostí obratlovců a měkkýších konchylií.

Profil 2

Báze profilu se nachází v hloubce 15,10 m pod povrchem (obr. 1) . Sedimenty vyplňují zkrasovělou poruchu směru VSV-ZJZ širokou 30-40 cm. Jsou to nevrstevnaté slabě písčité až písčité hnědé jíly s nepravidelně rozptýlenými polozaoblenými až dokonale zaoblenými valounky bílého a nažloutlého křemene o průměrné velikosti 0,5 cm, maximálně jsou 3 cm velké. Dále jsou přítomny ostrohranné úlomky rohovce velké 0,5-3 cm. Horní část profilu tvoří hnědý, místy rezavě šmouhovaný prachovitý jíl s náznaky horizontálního zvrstvení a ojedinělými uhlíky velikosti do 1 cm. Paleontologicky sterilní sedimenty odkryté v profilu 2 jsou mocné 2,8 m.

Paleontologické nálezy

Jak bylo výše zmíněno, paleontologický materiál pochází pouze z Profilu 1. Byl získán na základě vizuální selekce velkých kostí a jejich úlomků při vlastních prolongačních pracích na místě a výplavem kvantitativního vzorku odebrané matrix (cca. 5 dm3). Pozůstatky měkkýšů pocházejí pouze z kvantitativního vzorku.

Poloha

přidat fotografie