Třebíz (obec) [2802]

Malá středočeská obec Třebíz leží 42 km severozápadně od Prahy, 8 km od města Slaný (bývalý okres Kladno), na náhorní rovině Panensko-Týnecké či Klobucké v nadmořské výšce 306 m. Nad vsí se zvedá mírný vrch Na drahách, 344 m. Zemědělsky obhospodařovaná mírně zvlněná krajina Slánska je převážně bezlesá, ale nedaleko Třebíze začíná údolí Slánského podlesí a přírodní park Džbán. Okrajem vsi vede významná silnice první třídy č. 7 z Prahy do Loun a dále. Obec je sídlem Národopisného muzea Slánska a díky výjimečně zachovalé zástavbě bylo jádro vsi v roce 1995 prohlášeno vesnickou památkovou rezervací.

První ověřená historická zpráva o vsi pochází z roku 1318, kdy byla rozdělena na několik statků drobné šlechty. V roce 1415 se setkáváme se jmény bratří Jana řečeného Abatyše a Stana ze Třebíze a se zmínkou o zdejší tvrzi s bílou opukovou věží. Podle ní zřejmě vznikl německý název vsi Weissturm. Český název Třebíz je odvozen z osobního jména jednoho z majitelů – Třebid, tedy Třebidův dvůr. Někde se setkáváme s jiným výkladem, podle něhož jméno mohlo být odvozeno od slovesa třebiti či tříbiti, káceti les. Do poloviny 16. století se v archivech o Třebízi nedochovaly spolehlivé zprávy. Od roku 1541 je Třebíz majetkem svatovítské kapituly a historických zpráv je k dispozici více. Svědčí o jménech majitelů gruntů, o vybavení hospodářství mrtvým i živým inventářem, o platech odváděných vrchnosti, o robotních povinnostech, o výměncích a o mnoha dalších stránkách života vesnice. Podrobnější informace o vývoji vesnice v 19. století přináší tzv. Stabilní katastr. Obsahuje údaje o majetkovém rozvrstvení obyvatelstva, o způsobu hospodaření, pěstovaných plodinách, chovu dobytka, pěstování ovoce, o správě obce aj.

Archivní prameny vypovídají též o kulturním životě vesnice. Do školy chodily třebízské děti do nedalekých Kvílic, kde v roce 1713 vyučoval školní mistr žáky vždy v některém statku, v roce 1791 pak vznikla farní triviální škola. Také do kostela chodili třebízští do Kvílic, v roce 1754 byla ve Třebízi vystavěna kaple sv. Martina.
Významnou roli ve vývoji vsi sehrála někdejší Lipská silnice, zmiňovaná již ve 13. století jako Mostská či Kopistská cesta, která kdysi vedla od Kvílic kolem návesní kapličky a pokračovala kolem někdejšího mýtního domku do Hořešovic. Její směr se měnil, v polovině 19. století měla již směr stejný jako dnešní starší silnice směřující od Kvílic přes „Kozinu“ k Hořešovicím.

(čerpáno ze studie Jany Krotilové: Historický vývoj Třebíze)

Poloha

přidat fotografie