Malé Kyšice (obec) [2773]

Do roku 1923 byly Malé Kyšice jednou z částí obce Horní Bezděkov. K osamostatnění obcí došlo výnosem ministerstva vnitra č. 73611 z 10. listopadu 1923, kdy vznikly tři samostatné obce – Horní Bezděkov, Dolní Bezděkov a Malé Kyšice. V letech 1986-90 byla obec jednou z částí města Unhoště. Na základě žádosti malokyšických občanů schválilo plenární zasedání Okresního národního výboru Kladno v červnu 1990 desintegraci obce Malé Kyšice s účinností od konání komunálních voleb (24. 11. 1990). Od té doby je obec opět samostatná.                                   V minulosti patřila převážná většina dnešního katastrálního území obce Malé Kyšice ke Křivoklátskému panství, jehož centrum bylo od nepaměti soustředěno na královský hrádek, později hrad, Křivoklát. Spolu s tím, jak hrad měnil majitele, měnily je lesy z blízkého i vzdálenějšího okolí. Starší dějiny obce jsou zahaleny tajemstvím, oporou jsou lidová vyprávění, předávaná z pokolení na pokolení. Když je porovnáme s archivními zápisy, dobereme se k následující rekonstrukci raných dějin obce. V době, kdy Křivoklátské panství bylo zastaveno (1658) Františku Adolfu Schwarzenberkovi, přihnala se (pravděpodobně v roce 1680) vichřice, jež zpustošila okolní bohaté a husté lesy. Lidé, přivedení ke zpracování kalamity, pocházeli ze Sýkořice a z Nezabudic. Po několika desetiletích byla pohroma primitivními prostředky zdolána, a to i za ztížených podmínek, kdy zporážené kmeny stromů často napadl kůrovec. Dřevorubci a uhlíři založili v okolí (dnes již zavezeného) rybníčku na pozdější malokyšické návsi osadu. Stálo zde několik malých chaloupek, postavených z otesaných kmenů, slepených hlínou, díry a spáry byly ucpávány mechem. A snad právě proto se v lidové mluvě Unhošťska dochovalo pro Malé Kyšice dodnes pojmenování „Kyšické Chaloupky“ nebo „Na Chaloupkách“. Dříví se pálilo v milířích, získané dřevěné uhlí bylo potřebné pro hutnictví a slévárenství. Vždyť pece na výrobu železa ve zdejším kraji známe již z dob Keltů. A tak pořád stavěli uhlíři dříví do pyramid, pohazovali je hlínou, zapalovali a znovu a znovu stoupal zvolna nad lesy těžký šedomodrý dým. Nad Vysokým vrchem se ustavičně objevovala kouřová clona a prostý lid ze vzdálenějšího okolí z toho usuzoval, že jde o doutnající sopku. Obdobné domněnky podporovali později i formani přijíždějící z těchto míst. Přírodní kalamita ve zdejších lesích byla zlikvidována a život „Na Chaloupkách“ běžel dál. Dřevorubci i uhlíři se zde usadili na stálo, dřevěné uhlí se pálilo dál, a to i v době (1775), kdy bylo mezi Buštěhradem a Rapicemi nalezeno černé uhlí. Právě konkurence kamenného uhlí, ba dokonce i koksu, později udělala tečku za uhlířským fortelem a za uhlířinou vůbec.

Poloha

přidat fotografie