Těchonín (obec) [2665]

Správní území obce zahrnuje sídla Těchonín, Celné a Stanovník. Obec Těchonín je písemně doložena v roce 1514, leží při železniční trati Praha - Hanušovice v údolí Tiché Orlice. Vesnice včetně částí s necelými 700 obyvateli má vyhovující autobusové i vlakové spojení. Turisty přitahují možnosti pobytu v zachovalé přírodě rozsáhlých lesů s krásnými výhledy, prohlídka staveb opevnění českého pohraničí "Dělostřelecká tvrz Bouda", po modré značce čerňovickým údolím na Suchý vrch a opačně po modré značce na Studenecké skály. Kostel sv. Markéty v Těchoníně byl vystavěn v r. 1704 za hraběte Kolovrata Libštejnského.

Obec Těchonín je písemně doložena v r. 1514, obec Celné r. 1601 a osada Stanovník r. 1770. Je pravděpodobné, že Těchonín vznikl ve 14. a 15. století nikoliv za kolonizace za vlády posledních Přemyslovců, jak se leckde uvádí. Můžeme připustit, že již předtím tu stály samoty jako obydlí pro strážce obchodní stezky do Kladska, což připomínají místní jména jako Celné, Hejnov a Stanovník. První osadníci byli Češi a Těchonín zůstal český až do konce 17. století. To dosvědčuje urbář panství Kyšperk, kniha č. 2, fólio 25 až 28 z roku 1654 ve Státním archivu Zámrsk, kde jsou uvedena jména 19 sedláků a 11 zahradníků (chalupníků). Všechna jsou česká, pouze jediné /Valentin Šindler/ by mohlo patřit osadníku Němci. Německý název naší obce Lintzdörfel se vyskytl až v r. 1651, obce Celné - Czelney až r. 1790. Obec Těchonín byla poněmčena v době Temna začátkem 18. století a poněmčená, později s českou menšinou, zůstala až do r. 1945.

Těchonínští i celenští osadníci museli vždy tvrdě bojovat o své živobytí. Vyklučili prales při řece a potocích, na rovinách a mírných svazích a odlesnili dokonce i celou horu Hejnov s příkrými stráněmi. Kamenitá políčka na strmých svazích dávala za nesmírnou dřinu jen chudou a ještě nejistou úrodu. Tak v r. 1807 ničivá průtrž mračen smetla z Hejnova veškerou úrodu i s ornicí, vyhlodala ve stráních až několik metrů hluboké rýhy, ve vsi zničila rybník a napáchala škody na staveních.

Těchonín i Celné patřily v minulosti většinou k panství Kyšperk. V Těchoníně byla v 16. století sklárna, dva mlýny, pila na vodní pohon a panský dvůr, jenž byl jako nevýnosný zrušen v r. 1770. Také v Celném byl mlýn a pila. Robotou byli Těchonínští povinni v místním dvoře. Celenští však až v Novém dvoře v Kyšperku.

Ke konci třicetileté války byl podle pověsti v místech zvaných Brendy švédský vojenský tábor. Místo dřevěného kostelíku dal v roce 1704 hrabě Kolovrat Libštejnský postavit nový kostel sv. Markéty. Zle se vedlo těchonínským lidem ve válkách pruských. Roku 1756 přepadli obec Prušáci a zplundrovali. Vrchnost založila v r. 1772 jako dominikální obec vesničku Stanovník o 13 chalupách. Kaple sv. Jana Nepomuckého v Celném byla postavena v r. 1825. Po zrušení vrchnostenské správy v r. 1849 byli voleni starostové a Stanovník byl v r. 1850 připojen k Těchonínu. Teprve v r. 1852 byla zrušena robota a odvod desátek faře v Nekoři. V letech 1871 až 1873 probíhala výstavba železnice, zastávky se však Těchonín dočkal až v roce 1899. Na místě panského dvora byla v r. 1878 postavena nová obecná škola. Předtím se vyučovalo v chalupě č. 2.

V roce 1880 měl Těchonín již 168 domů a 1 087 obyvatel.

Bratři Perutzové z Libně dali v r. 1908 postavit na místě dolního mlýna tkalcovnu a tím zaniklo v obci a okolí domácí tkalcovství. K posílení české menšiny byla za podpory Národní jednoty severočeské zřízena v č. 58 česká menšinová škola. Do dějin obce se výrazně zapsali vlastenečtí učitelé této školy Alois Píša a Eduard Jakš. V první světové válce upsala obec pro vítězství rakousko-uherských zbraní vysokou válečnou půjčku 460.000 K a odevzdala i tři kostelní zvony. Po vzniku Československé republiky se výrazně zlepšilo postavení české menšiny. V roce 1928 byla založena také v č. 58 česká mateřská škola a při sčítání lidu v roce 1930 se k české národnosti přihlásilo 163 občanů z celkového počtu 851. Ze starostů v této době vynikl Antonín Langer, který dal postavit obecní dům č. 80 s místnostmi pro obecní úřad, byty a chudobincem. Po roce 1936 byla vybudována kasárna a začala výstavba pohraničního opevnění. Těchonín ožil tehdy vojskem a zaměstnanci na opevnění.

V poválečných letech 1945-46 byli odsunuti Němci kromě antifašistů a smíšených manželství. Obec rychle osídlili čeští i slovenští obyvatelé. Našli zaměstnání v textilce, v zemědělství, v lese, na železnici i v blízkých městech. Tkalcovna byla znárodněna v r. 1948, r. 1949 bylo ustanoveno JZD, které se v r. 1961 zapojilo do Státního statku v Mladkově. V r. 1960 byla k Těchonínu připojena obec Celné. V letech 1973 - 74 bylo dokončeno sídliště Bahna, budoval se vodovod, dokončila se elektrifikace a začala výstavba školní jídelny a nové mateřské školy. Při novém sídlišti byla postavena samoobslužná prodejna Jednoty a r. 1989 začala výstavba nové prodejny v Celném.

Poloha

přidat fotografie