K-S 14 U Cihelny (pěchotní srub) [2598]

Severně od města Králíky v bezprostřední blízkosti Vojenského muzea Králíky v Prostřední Lipce.


Stručný popis a historie objektu
Pěchotní srub K - S 14 představuje samostatný objekt v nejsilnějším a nejodolnějším provedení. Jde o oboustranný dvoukřídlý dvouzvonový objekt ve III. stupni odolnosti, postavený v rámci 3. stavebního podúseku ŽSV III Králíky. Betonován byl ve dnech 29. září až 8. října 1936 a na jeho stavbu se spotřebovalo 2 110 m3 betonu. Osádku objektu mělo tvořit 43 mužů. Pěchotní srub K - S 14 se stal známým díky dvěma skutečnostem. Při evakuaci a vyklízení objektu se zde v noci 3. října 1938 smrtelně postřelil četař Arnošt Hrad, příslušník osádky objektu. Je to nesmazatelná připomínka odhodlání tehdejších příslušníků armády bránit republiku s nasazením svých životů. Druhou zajímavostí je skutečnost, že právě na tomto objektu probíhaly v říjnu roku 1940 rozsáhlé zkoušky zbraní, vnitřního zařízení a rozsáhlé postřelování. Němečtí odborníci zde zkoušeli především palby z pevnostního kanónu vz. 36, pevnostního minometu vz. 38 a minometu pro pancéřový zvon. Jde se vší pravděpodobností o nejrozsáhlejší zkoušky kompletního sortimentu pevnostních pěchotních zbraní, provedené na našem území německou armádou. Při zkušebním postřelování objektu různými zbraněmi, a to prokazatelně až do ráže 21 cm, došlo ke značnému poškození stavby, střílen i zbraní, přesto však objekt představoval jeden z nejzachovalejších srubů v oblasti ŽSV III. V 50. letech minulého století však přičiněním n. p. Kovošrot přišel o oba své pancéřové zvony a v pozdějších letech byl několikrát upravován pro různé účely.

Výzbroj objektu
Pravá i levá střelecká místnost srubu byly vyzbrojeny shodně protitankovým kanónem vz. 36 spřaženým s těžkým kulometem vz. 37 a dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Pod pravou střeleckou místností se v dolním patře objektu nachází střelecká místnost určená pro pevnostní minomet vz. 38. Obranu týlu srubu zajišťovaly čtyři lehké kulomety vz. 26. Stejnou zbraní byl vyzbrojen pravý pancéřový pěchotní zvon, levý byl určen pro těžký kulomet vz. 37.

Současnost a expozice
Bolestivý ústup z hranice jako první připomenula pamětní deska umístěná na stěně tohoto srubu "ilegálně" v říjnu roku 1988 několika nadšenci z pozdější Společnosti přátel čs. opevnění. Ta na objektu vydržela cca jeden rok. Dne 2. října 1994 pak byla na srubu odhalena oficiální pamětní deska četaři Arnoštu Hradovi a to za účasti nejvyšších představitelů AČR. Následně zcizená deska byla obnovena nákladem Společnosti přátel čs. opevnění v roce 1998 při příležitosti akce "Bouda 98". Tato deska je umístěna ve vstupní chodbičce do srubu a zde připomíná návštěvníkům smutné dny měsíce října 1938. Srub samotný byl v roce 1998 důkladně vyčištěn a od té doby probíhají postupné konzervační a rekonstrukční práce. Uvnitř objektu byly instalovány první panely s expozicí věnovanou čs. opevnění, čs. armádě v roce 1938 a čet. Hradovi. Později přibyly expozice připomínající vznik státu v roce 1918, dále ukázky na téma válečné chirurgie a zcela netradičně je zde věnován prostor rovněž protidrogové prevenci. V okolí objektu je díky velkému objemu prací postupně obnovován překážkový systém, přičemž jsou odstraňovány desítky tun černých skládek. Srub sám se stává aktivní kulisou každoročně pořádaných bojových ukázek.

Přístupové trasy
Vlakem do zastávky Prostřední Lipka (trať 021 Hanušovice-Týniště nad Orlicí), odtud asi 300 metrů pěšky po silnici směrem na Králíky. Pěšky lze zvolit ještě trasu po silnici z Králík směrem na Prostřední Lipku, kde asi po 1 km chůze z náměstí odbočuje za komplexem Vojenského muzea Králíky cesta vlevo k objektu K - S 14. Pro dopravu automobilem platí stejné přístupové trasy.

Poloha

přidat fotografie