Kluky (obec) [2588]

Název obce bývá odvozován od staroslovanského výrazu "klučiti", tedy mýtiti les. Na takto vzniklém vymýceném místě byla založena osada s původním názvem Klúky. Postupem času se pak název pozměnil na Klauky, německy Klauk. V gruntovní knize z roku 1739 je použit opět tento název - Klauky. V 19. století se pak pojmenování změnilo na Klouky, což také v lidové řeči přežívá dodnes, ačkoliv podle Statistického lexikonu obcí v Čechách, vydaného ministerstvem vnitra roku 1923, je jedině správný název obce Kluky. Osada Březí, která k obci Kluky náleží, dostala své jméno podle místa, kde byla založena a kde patrně dříve býval březový háj či lesík.

První písemná zmínka o vsi Kluky je z roku 1323, ale některé archeologické nálezy datum vzniku obce posouvají ještě poněkud dál. Kolem poloviny našeho století zapsal archeolog Bedřich Dubský do inventární knihy píseckého muzea zlomky nádob z 13. století, jež byly nalezeny v čp. 10 v Klukách. Stejně starou keramiku odevzdal do muzea v roce 1961 tehdy dvanáctiletý Jiří Kolařík, který ji objevil na staveništi hokejového stadionu. Roku 1964 na stejném místě objevil další nálezy z uvedeného období archeolog píseckého muzea Jiří Fröhlich. V roce 1974 při kopání základů rodinného domku čp. 29, patřícího rodině Bílých, byla nalezena středodvěká tuhová zásobnice, která měla ve stěně ještě další malé otvory. Z původního obsahu zůstala na vnitřních stěnách nádoby zčernalá vrstva.

Vzhledem k tomu, že půdorys jednotlivých usedlostí v Klukách se zásadně liší od obvyklého kruhového či půlkruhového tvaru, lze se domnívat, že na pozemku dnešních Kluk a osady Březí se v minulosti usadily 2 - 3 rodiny, které utvořily tři ohniska (středy), kolem kterých pak vznikaly jednotlivé části. Jedna tato část obsahuje čp. 35, 32,31, 30, 28, 26, 24, 19, 18, 3 a 1. Číslo 34 vzniklo později jako panská hospoda. Šenk sem byl přenesen po vyhoření hospody Františka Adámka roku 1700 z čísla 1. Všechna tato uvedená čísla stojí v kruhu. Na pravém břehu potoka se pravděpodobně usadila druhá rodina a dnes zde najdeme čp. 6, 7, 9, 10, 11, 17, 16 a 15, přičemž tyto usedlosti stojí v kruhu. Třetí rodina se usadila opět v blízkosti potoka a dala vznik osadě Březí. Původní sídla jsou: poplužní dvůr, z něhož roku 1715 schwarzenberská vrchnost vytvořila čtyři živnosti, a dále pak čp. 5, 6, 8 a 11, jež se opět nacházejí v půlkruhu kolem dvdora.

Další zmínky o existenci obce pocházejí z 15. století, kdy roku 1451 vstoupila Anežka, dcera po Radečkovi z Kluk, otcovským statkem tamtéž ležícím, ve svazek s manželem svým Janem z Kluk. Roku 1465 prodal Matyáš "Faber de Kluk", syn Vocelkův, dvůr tamtéž svému švagrovi Markovi z Kluk. Rovněž prodal roku 1482 Petr Baroch z Kluk dvůr s půl lánem pozemků Matyáši z Kluk a roku 1484 Bartoloměj, jinak Bareš z Údraže, držel dvůr manský v Klukách a zapisuje svému synu Janovi po své smrti 5 kop grošů českých na svém dědičném dvoře poplužním v Klukách.

V 16. století drželi Kluky zvíkovští Švamberkové a 1. prosince 1575 koupil jeden díl obce Bohuslav Kalenice, po jehož smrti převzal statek jeho syn Oldřich. (Bohuslav Kalenice byl od roku 1572 také pánem Chřešťovic). Oldřich se oženil s Annou, dcerou Buriana Tetaura z Tetova. Pozdější povstání českých stavů proti Habsburkům se mu na rozdíl od mnoha jiných nestalo osudným - zdá se, že zemřel na jeho počátku a nestačil tedy připojit se k povstalcům. Vdova Anna, která se synem Janem Adamem sídlila na tvrzi Bzí, nebyla po porážce povstání postižena žádnými tresty. Poněvadž v oněch válečných dobách však bylo obtížné udržet statek pohromadě, roku 1628 byla část majetku prodána Aleně Marii Šternberkové, rozené z Hozlau. Jednalo se o tvrz Chřešťovice s poplužním dvordem v Dobešicích, díl řeky Vltavy s třemi mlýny a vsi Kluky, Březí a Dobešice a vyplacená suma činila 12.500 kop grošů míšeňských. Od té doby byly osudy Kluk spojeny s osudy statku chřešťovického. Už roku 1636 byl majetek prodán Kateřině Kotarové a roku 1642 zase Janu Jiřímu Kořenskému z Terešova. Ten spojil svůj statek Radomilice se zbožím chřešťovickým a přikoupil roku 1662 dvůr v Jehnědnu, což vše pak držel spolu se svou manželkou Annou Zuzanou Čábelickou ze Soutic. Roku 1669 ve své závěti vše odkázal svému strýci Václavu Kořenskému z Terešova.

Nový tento držitel byl ženat s Barborou Kateřinou Vitinkovou ze Rzavého, která už dávno vlastnila poručnické právo nad svým manželem,  vyslovené zemským soudem, - Václav Kořenský podle všeho nebyl zcela normální. Z tohoto práva vyplývalo rovněž, že "jeho právoplatná manželka má právo se uvázati na všecky statky jeho". Hospodaření na tomto majetku však nebylo snadné,protože zemřelý Jan Jiří učinil mnohým osobám a institucím velké odkazy, které postupem času bylo stále obtížnější platit. Proto byl chřešťovický statek včetně vsi Kluky prodán už v říjnu 1679 obci Nového Města Pražského a od ní majetek v listopadu 1695 zakoupil i se statkem v Oudraži a Jehnědnu Zikmund Ludvík hrabě z Trauttmansdorfu, držitel panství protivínského. Jeho dědicové pak dne 20. května 1711 prodali statek knížeti Adamu Františkovi ze Schwarzenbargu (byl to onen Adam František, jenž byl nešťastnou náhodou zastřelen roku 1732 na lovu u Brandýsa nad Labem císařem Karlem VI.) Tento rod zůstal pak až do roku 1848 pro obyvatele Kluk a okolí vrchností.

Když roku 1711 kníže Adam František koupil statek chřešťovický, patřily k němu Chřešťovice s bývalou tvrzí, Kluky, Březí, Jehnědno, Údraž, Slavětice, dále poplužní dvory chřešťovický, údražský, jehnědský, březský, slavětický a Nový Dvůr (patrně dvůr v Temešváru). Kdy byl poplužní dvůrd v Klukách zrušen a rozdělen osadníkům není přesně známo, ani u žádného čísla v gruntovních knihách není poznamenání, že by mu byly přiděleny pozemky ze zrušeného dvora.

Osada Březí s poplužním dvorem byla před rokem 1575 v držení pánů ze Švamberka a od tohoto roku měla stejné osudy s obcí Kluky. Roku 1715, tedy čtyři roky po koupi tohoto majetku Schwarzenberky, byl zdejší dvůr rozdělen ve čtyři sídla a osada Březí zůstala až do roku 1848 v poddanském vztahu k tomuto šlechtickému rodu.

Čerpáno z brožury, vydané v roce 1998 agenturou Porthos se sídlem v Milevsku ve spolupráci s Obecním úřadem Kluky a Farním úřadem v Záhoří. 
Použitá literatura: Fröhlich, Jiří: Písecko v zrcadle archeologie 
Kronika obce Kluky.

Poloha

přidat fotografie