Šléglov (obec) [2541]

Větší část historie obce je německá. Zdejší lesy osídlily germánské kmeny, které  sem utekly před stěhováním národů  v letech 375-568 našeho letopočtu. Jejich potomci osídlili, obdělali a zkulturnili zdejší krajinu   do podoby, jež známe z historických fotografií  a maleb z minulého století. Po poválečném  odsunu takřka všech obyvatel lze spíše sledovat návrat krajiny do dřívější, lesnaté a takřka liduprázdné  podoby, jež ovšem nepostrádá jistý půvab.

Původ obce:

V listině z roku 1325 se mluví o "von Alters" bestehend – čili obec musela vzniknout už ve 13 století. Tenkrát patřila feudálním pánům. Což znamenalo naturální a později peněžní odvody. Koncem 14 století se zhoršily životní podmínky selského stavu. Po husitských bouřích, které oslabily moc knížete, a posílily feudály, upadli sedláci roku 1487 do nevolnictví.  Znamenalo to ztrátu dědického práva, vyšší dávky, robotu. Šléglov patřil bez přerušení k panství Goldenstein ( Zlatý kámen), Kolštejn, nyní Branná. Papežskou bulou z roku 1351 bylo   panství odtrženo od olomoucké a přiděleno k litomyšlské diecézi.  Branná měla faru už od   roku 1344. Sídlo světské moci ( vrchnosti) bylo v Branné zřízeno zřejmě již za vlády českého Knížete Břetislava I. (1034-1055) v rámci pásu opevnění proti polským sousedům - branenský  hrad. ( Byl to kníže z rodu Přemyslovců , tehdy ještě byly české a moravské země malé území - menší než nynější - a kníže Břetislav I.se snažil výboji do Polska území rozšířit. Teprve jeho syn Vratislav se stal králem nejen českým ale i polským.) První pán v Branné o němž jsou písemné zprávy byl Johann Wustehube. Zřejmě se hradu  zmocnili po vymření Přemyslovců během let 1308-1320.  Jeho bratr Heinrich a  jeho syn Hannecha byli neklidní duchové-zřejmě loupili. Za to věnovali Staroměstsko klášteru Sv.Marie v Kamenci u Kladska. Tedy Goldenstein ( Brannou) a všechny k němu náležející vesnice vyjma Šléglova. Staré Město bylo v této době v troskách po velkém požáru.

Staré  Město – bylo oppidum, tedy opevněné místo.  Staroměstský kronikář Filig Freiberk Píše, že Karel Luxemburský jako markrabě moravský roku 1336 zabil zde medvěda a dal ho pak Starému Městu do znaku- od té doby je název  Medvědí rokle ( mezi Malým Vrbnem a Šléglovem)

Branná  - r. 1340 je v majetku pánů z Lípy. Král Karel jim propůjčuje důlní práva na Těžbu zlata a stříbra pro Šumperk Brannou a Žampach. Jan Lucemburský dal prozkoumat Staroměstsko Václavem Roggem- zjištěny značné zásoby stříbra. To se těžilo a dopravovalo¨ do Hanušovic- Stříbrnou stezkou.Od roku 1448 vlastní rod Zwole, po r.1567 Žerotínové. Nejdéle vlastnili panství Lichtensteinové-300 let až po znárodnění.

• 1348 - v Evropě velké umírání na mor-25 milionů lidí.  Zde zvláště v okolí Šternberka. 
• 1423 - husité táhli do Slezska a na Kladsko zdejším krajem. Kraj zpustošen, Staré Město a Branná vypáleny, většina vesnic též. Ne všechny se poté obnovily.
• 1437 - pánové z Valdštýna obnovovali ve zdejším kraji vesnice, udělovali privilegia a práva poddaným.
• 1448 - dostal Brannou slavný moravský rytířský rod Zwole- byli to horliví katolíci-za zásluhy v bojích s husity.
• 1564 - Ve Šléglově změněna robota za peněžní odvody.
• 1567 - Zwolové vymřeli s Brannou dostala jeho sestra Barbora a její manžel Johan Starší Čerczicky z Kačova a od něj Karel starší ze Žerotína.
• 1582 - Jindřich z Vrbna a Freudentalu propůjčil St.Městu solný trh. Podporuje protestanství.
• 1584 - Branná a Staré Město dostaly právo ustavit luteránské faráře , školní sluhy  
•       a kostelníky.
• 1597 - Hans z Vrbna dal postavit zámek v Branné. ( Hrad již zřejmě v troskách)
• 1612 - v Branné postaven protestantský kostel Auferstehung Christi a dřevěný kostel (katolický) Maria Himmelfahrt. V něm byla dřevěná soška Marie, jež byla uctívána na poutích. Roku 1521 ji tam daroval maltézký rytíř a byla vyřezána z jalovcového dřeva. Dřevěný kostel byl na místě dnešního asfaltového dětského hřiště pod náměstím a později byl zbořen.
• 1616 - Panství Goldenstein dostal za 130.000 moravských tolarů Hans Peterswaldsky.v. obyvatelstvo protestantské. Katolický duchovní uprchl. Hans Peterswaldský byl rovněž protestant a od této víry neustoupil ani po bitvě na Bílé Hoře. Byl tedy zajat a odvezen na Špilberk. Tam byl odsouzen k smrti utětím hlavy. Zemřel ve vězení před vykonáním rozsudku sotva třicetiletý.  Jeho majetek (panství Goldenstein) byl zabaven pro královskou korunu.
• 1621 - doba tvrdé katolizace naší země, olomoucký biskup a Kardinál Dietrichstein se stal diktátorem Moravy, v Olomouci zřídil zvláštní soud (většina obyvatel se tedy vrací ke katolické víře. Pro nedostatek duchovních se tehdy sloučila Branná a Staré město v jednu farnost) až do roku 1648. ( obdobně nyní, ovšem spíše pro nedostatek věřících  )
• 1622 - získal Brannou a město Altstadt vítězný vojevůdce Karl z Lichtensteina . Matka Hanse z Peterswalde (zbožná Alžběta) si ponechala ve Starém městě  vdovské Sídlo a  byla poručena pod ochranu knížete.
• 1624 - pokračuje rekatolizace, vypovídání nekatolíků, tehdy prchl i poslední důlní náčelník do  Saska a vzal s sebou důlní knihy.Ty se ztratily takže dodnes nemůžeme vědět polohu dolů kolem Starého Města a Branné.
• 1650 - Švédové  na Moravě , byli i v Šumperku. Prý je i ve Šléglově , za č.p. 15, pohřbeno několik švédských vojáků.
• 1662 - Probíhají čarodejnické  procesy v Losinách, popravy  se konají i v Branné.
• 1682 -  12.  4. Silné zemětřesení ve Starém Městě , ráno v 8 hodin také 30.9. a 12.12.
• 1710 - Císařským patentem stanoven pro Šléglov robotní povinnosti. Peníze a navíc půl Týdne těžké práce. Také byly ustaveny tělesné tresty za různé prohřešky.
• 1732 - v Branné ( Goldenstein, Kolštejn) dokončena stavba Mariánského kostela.
• 1741 - vláda Marie Terezie-slezské války- vpád  Prusů. V kraji  pobývají císařská vojska i v Branné - znamená to bídu, hlad  a utrpení lidu.
• 1749 - popis Šléglova  z tohoto roku- žilo zde 16 sedláků, z toho 12 celých, 4 poloviční, 6 domkářů, 3 na vrchnostenské půdě, 6 bez přístřeší.
• 1756 - Branná ( Goldenstein, Kolštejn) – povýšena na děkanství.
• 1756 - 1763 - sedmiletá válka - celoevropský ozbrojený konflikt v němž české země byly součástí habsburské monarchie která se později stala Rakouským císařstvím. O něco později pak Rakousko-Uherskem . V roce 1918 již samostatným státem. Důsledkem tohoto konfliktu byla pro České země  definitivní  ztráta Kladska   a větší části Slezska. Branná  byla  vypleněna 100 husary , mnoho vína vypito, zámek zpustošen říká kronikář.  Husaři byli součástí Pruského nepřátelského vojska.
• 1770 - 1780 – v této době navštívil staré Město ( Altstadt)- císař Josef II. Bydlel na náměstí naproti radnici v Stromisches Haus.
• 1791 -  ve Šléglově je dle zápisů 33 domů a 204 duší ( Zde je ještě přítomnost duše brána jako samozřejmost)
• 1794 - podle výnosu c.Josefa II.- rozdrobeny Meierhofy- tak vznikl Kronfelzov- 10 čísel.
• V  18.století nebylo ještě pravidelné vyučování ve školách (učitelé učili jen děti bohatších sedláků či pánů u nich doma) Teprve koncem 18.století zakoupila naše obec Dům č.p. 8 a zařídila v něm školu. Učitel měl zároveň povinnost zvonit. Učilo se jen dopoledne. Odpoledne učitel obdělával svá pole a v sobotu chodil po domech holit sedláky. První učitel byl Heinisch pak Josef Biener.
• Pověst o Řeznické kapli -  dva řezničtí tovaryši milovali jednu dívku a na místě kaple se navzájem ubili. Snad  tam byly kapličky 3, z nichž zůstala jen ta prostřední. Na pustém kopci měla kaple význam i jako ochrana před bouří a zimou - v dobách, kdy se chodilo pěšky se tam  zachránilo hodně lidí.
• 1804 - 12.5. zemřel děkan z Branné. ( na tuberkulozu ) –Josef Ritter z Krontálu.
• 1806 - 1813 -  Napoleonské války- šumperská kasárna se proměnila v nemocnici.
• 1836 -  Šléglov má 36 domů a 250 obyvatel, Kronfelsov má 10 čísel a 40 obyvatel.
• 1848 - v olomouckém kraji bylo zřízeno 13 okresních hejtmanství.
• 1850 - Šléglov  má 1. vlastní zastupitelstvo- předsedou je Kunz Franz.
• 1901- započala sbírka na Šléglovský kostel – byli najati sběrači , přispěli i místní sedláci ( F.Kunz- 1000 zl ) i další. Také Lichtenstein věnoval 1300 zl.
• 1905 - 30.6.- vysvěcení nového kostela.
• 1906 - velký požár v Branné- Šléglovští hasiči chránili školu a kostel.
• 1907- Na podnět učitele byla založena Spořitelní a úvěrová pokladna.
• 1907- velký požár ve Starém městě-52 domů shořelo.
• 1914 - 1918 – 1.světová válka, mobilizace, sbírky vlny, mědi, zákaz osvětlovat hroby, ceny základních potřeb stoupají, jsou stanoveny maximální ale nedodržují se. Také jsou lístky na mýdlo. Vzat poslední zvon z kostela - místo něj zakoupen ocelový.
• 1918 – vracejí se navrátilci z války - 27, padlých hrdinů je 9.
• 1920 – první volby do sněmovny  a senátu - volí i ženy . Vítězí zde Německá agrární
• 1925 -  naše obec měla přispět na obnovu Vikantického hřbitova. Rozhodla se tedy, že zřídí vlastní a 11.5.položen základní kámen. Hřbitov má 300 míst a stál tehdy 15.000,-Kč. Vysvětil jej slavnostně děkan Franz Breuer z Branné. Později se stal čestným občanem Šléglova.
• 1926 - vyhořel Lichtenstenský zámek v Branné
• 1930 - Ve Starém městě uvedena do provozu mlékárna, Vikantická zavřena.  Také zavřeny grafitové doly ve Vrbně. I ve Šléglově 8 horníků bez práce. Připravena stavba silnice Branná - staré Město.
• 1933 - velké sucho v kraji, rozmnoženy myši, přidělován jed k jejich hubení.
• 1934 - v kraji probíhá elektrifikace, velké hádky o ni, zastupitelé vedou jednání z Elektrotechnickými  závody, shání peníze a přemlouvají místní lidi. Stavební náklady elektrifikace jsou 28.430 Kč, 18 tis dá obec, zbytek půjčka. Téhož roku postaveno. První osvětlení 22.11. Některé domy se nepřipojily. Mnozí si pořizují elektromotory.
• 1935 - v obci byla postavena u Lukášova pramene vodní nádrž a také je pramen zastřešen.
• 1936 - obec dostala subvenci ( dotaci) 16.000,-kč na cestu do Kronfelzova, od Kurbelovy stříkačku.  Obyvatelé Němci ( 330 )  Čech  1.

Poloha

přidat fotografie