Holásecká jezera (jezera) [25341]

 
Město Brno má v rámci České republiky jedinečné přírodní zázemí. Nápadná pestrost reliéfu, výšková členitost i rozmanitost geologického podloží vytvářejí bohatou mozaiku přírodního prostředí, které je dosud domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Proto se zde setkáme nejen se zbytky lužního lesa či pobřežních olšin a vlhkých luk, ale i se stepními pastvinami, doubravami, dubohabřinami a v nejvyše položených částech také s bučinami. Dvacet osm nejzachovalejších přírodovědných lokalit či geologických a paleontologických nalezišť je vyhlášeno jako takzvaná zvláště chráněná území, jejichž celková plocha představuje asi 1,5 % z celkové rozlohy Brna.

Jednou z chráněných lokalit je přírodní památka na západě území brněnské městské části Brno-Tuřany, v katastrálních územích Holásky a Brněnské Ivanovice . Přírodní památka Holásecká jezera se rokládá na ploše 12,43 ha na jih od dálnice D1 a na východ od dálnice D2 . Celkova rozloha i s ochraným pásmem je 35ha . Z geomorfologického členění leží celé chráněné územi v provincii Západni Karpaty, v subprovincii Vně karpatské sníženiny, v celku Dyjsko-svratecký úval. Nadmořská výška jezer je asi 193-194 mn.m. a leží v těsném západním sousedství zástavby . Jedná se o soustavu 10 jezer na Černovickém potoku , jenž přitéká ze severu a protéká skoro všemi jezery . V katastru Holásek nacházejí jezera Lávka (0,3 ha), Opleta (4 ha), Kocábka (0,3 ha), Strakovo (0,4 ha), Plavecké (0,7 ha), Ledárenské, Roučkovo (1 ha), Kmuníčkovo (0,3 ha) a Typfl (0,6 ha) . V katastru Brněnských Ivanovic se nachází pouze jezero Kašpárkovo (0.9 ha). Černovický potok poté teče na jih do Ivanovického potoka , dále do Svratky , do Dyje , do Moravy a do Dunaje, který ústí do Černého moře. Klima je zde teplé a suché, průměrný ročni úhrn srážek je 537mm a průměrná roční teplota 8,6°C .

Podloží je tvořeno třetihorními bádenskými jíly karpatské předhlubně. Na nich jsou uloženy fluviální naplaveniny říční nivy Svitavy a Černovického potoka. Naspodu štěrkopísky pleistocénního stáří, nad nimi hlíny a písky holocénu. Velká vodní nádrž Opleta a malá jezírka Kocábka a Lávka, která leží v jeho těsném sousedství jsou vytvořena uměle , vznikla po těžbě hlíny . Ostatní jezera vznikla rozdělením starého říčního ramene řeky Svitavy .

Chráněné územi přírodní památky Holásecká jezera bylo založeno v roce 1987. Důvodem bylo zachování mokřadních ekosystémů , kde se vyskytuje velké množství živočichů . Hlavním důvodem ochrany je systém vodních ploch charakteru nížinných poříčních jezer s břehovými porosty - refugium obojživelníků. Dále se měla zachovat na vodu vázaná rostlinná a živočišná společenství (vodní ptáci, obojživelníci…) . V poslední době též kvůli výskytu bobra evropského. Posledním důvodem ochrany, je výskyt lužniho lesa v těsné blizkosti vodních ploch.

Z dřevin je zastoupen jasan ztepilý, javorovec jasanolistý, jilm vaz, olše lepkavá, topol bílý, topol černý a další. Mezi keři je nejčastější bez černý. Na březích jezer roste blatouch bahenní, kosatec žlutý či rákos obecný. Na Plaveckém jezeru a Typflu roste stulík žlutý.
Bezobratlí jsou zastoupeni plovatkou bahenní či uchatkou nadmutou, z ryb žijí v jezerech cejn velký, kapr obecný, lín obecný, okoun říční, štika obecná a další. Populace obojživelníků tvoří zejména ropucha zelená a skokan skřehotavý, zastoupení mají i ropucha obecná, skokan štíhlý a ojediněle rosnička zelená. Z lokality vymizela kuňka obecná, stejně jako čolek obecný a blatnice skvrnitá. V mokřadech hnízdí bukáček malý, moudivláček lužní, rákosník obecný, rákosník velký, v břehových porostech krutihlav obecný, lejsek šedý, slavík obecný, strakapoud jižní, žluna zelená. Na jezerech žije i bobr evropský. Jezera s břehovými porosty vytváří celkově estetický dojem z této oblasti.

Celá vodní soustava patří do rybářského revíru Ivanovický potok. Soustava jezer byla využívána k rekreaci, rybářstvi a v zimě k těžbě ledu pro chlazení . Dále je stále používána k zavlažovani polí kolem Ivanovického potoka. V blízkosti se nachází i soutok řek Svratky a Svitavy.

Na rok 2009 se plánovala "revitalizace" jezer . Mělo se vybagrovávat bahno, staré stromy měly být  pokáceny a náhradou vysazeny  nové . Bagrovat se nebude...zatím.....zjistilo se, že bahno je kontaminované chemikáliemi a bylo by potřeba mnoha speciálních kontejnerů na odvoz , takže celá akce by byla příliš drahá .

Oblastí vede cyklistická stezka "Brněnské kolečko" a cyklotrasa, která pokračuje dále až do Rakouska .

Poloha

přidat fotografie