Karviná (město) [2502]

VÍTÁ VÁS KARVINÁ - město na severním okraji předhůří Beskyd, ležící v údolí řeky Olše a nacházející se 18 km východně od Ostravy. Část severní hranice Karviné tvoří současně hranici s Polskem.

I když se to nezdá, má toto město bohatou historii. Již v minulosti význam města předurčovala jeho strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z něho učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti.

Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. pol. 18. století.

Přesto, že dosud patřilo naše město mezi oblasti s vysokým soustředěním průmyslu, v posledních letech byl posílen jeho význam obchodní a turistický. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity se Karviná stala vysokoškolským městem.

Doufáme, že Vám naše stránky přiblíží atmosféru našeho města, kde je život, který zde pulsuje, podmiňován nejen charakteristickým průmyslem, ale rovněž jinými činnostmi tak, aby vyhovoval po všech stránkách občanů, kteří zde žijí.

Historie:
Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.

První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Od r. 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.

K velkému hospodářskému rozvoji došlo od pol. 15. stol., kdy bylo městu uděleno dědičné právo "do čtvrtého kolena", právo mílové, várečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z r. 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V r. 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě.

Reformační náboženské hnutí v 16. stol. ovlivnilo celou zdejší oblast a nařízením pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelíci mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu.

Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města dobu těžkých válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Až do konce války r. 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy.

Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem těchto událostí bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. pol. 18. stol. a počátkem 20. stol. již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou v rámci celé Rakousko-Uherské monarchie.

Po vzniku Československé republiky byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím z r. 1923 na město. V letech 1938-39 bylo celé Těšínsko včetně území dnešního města odstoupeno polskému státu a od r. 1939 začleněno do Velkoněmecké říše.

Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná.

Poloha

přidat fotografie