Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Milíkov (obec) [2495]



Na jihozápadní hranici Slavkovského lesa leží obec Milíkov a jejích pět osad-Těšov,Mokřina´Uval dříve Zelená, Malá a Velká Śitboř. Obec v nadmořské výšce 460 m je od severovýchodu chráněna hřebeny Slavkovského lesa což zaručuje  obci mírné podnebí a ochranu zejména před bouřemi s krupobitím. Obcí protéká Pstruží potok, který zejména po bouřkách a prudkých deštích v horních oblastech, dokáže v Milíkově způsobit nepříjemnosti.

První písemná zmínka o Milíkovu je v listině s datem 1. listopadu1311, kterou dává Johann z Waldsasenu do zástavy vdově a synům Konráda z Haslau obce Malá Šitboř a Milíkov. V té době již stál v Milíkově mlýn, hospoda a 17 usedlostí. V  roce 1360 již v lénních knihách Leuchtenbergových uvádějí již šest herberků, šestnáct dřevěných usedlostí, jednu usedlost zděnou, panské  sídlo a dvůr a k tomu mlýn.V roce 1407 je Tauft Hertenberg z Milíkova lénním pánem hraběte Leopolda z Leuchtenbergu. K tomuto lénu jsou uváděny i obce  Mokřina, Těšov, Schenflicht, Libava a další obce zaniklé ve Třicetileté válce.

V roce 1542 přechází Milíkov i se sousedními obcemi do majetku hraběte Hyreonyma Schlika. Uživateli zůstali Hertenbergové z Milíkova a po nich Globnerové. V sedmnáctém století jsou pak uváděni vlastníci na Milíkově Georg Adam Junker a rytíř Julius Ferdinand z Blankenheimu po němž dodnes je v Milíkově sokl s erbem a letopočtem 1700. Od roku 1756 do roku 1773 byl statek v Milíkově majetkem řádu  Jezuitů z Chebu, po zrušení řádu Josefem II. byl majetek na prodej za  60 000 zlatých. I když tehdejší soudce Achtner byl pro koupi nezískal potřebnou většinu místních osadníků jimž byl majetek nabídnut. V roce 1801 byl Milíkov koupen rodinou Meternichů-Winneburgů.

V roce 1787 byla místní kaple povýšena na farní a v roce 1818 bylo započato s výstavbou farního kostela Šimona a Judy. Se vznikem farnosti byl v Milíkově v roce 1814 založen i křesťanský hřbitov. Do té doby byl pro křesťany užíván hřbitov u farního kostela na Schenflichtu-Smrkovci. V obci žila i silná populace židovských obyvatel, kteří měli synagogy jak v Milíkově tak i v Malé Šitboři a nad Malou Šitboří je dodnes židovský hřbitov.

24. dubna 1820 vypukl v palírně lihu požár, který zničil 41 domů, zámek i kostel-kapli. Nově budovaný kostel byl v tomto roce dokončen a vysvěcen. Po zničujícím požáru již nebyl zámek ani feudální statek obnoven. Na místo byla započata průmyslová výstavba v obci. Původní papírna z počátku osmnáctého století byla postupně přebudována na barvírnu a tiskárnu textilu, doplněna parním strojem a v době rozkvětu vykazovala až 120 zaměstnanců. Na počátku dvacátého století krachující podnik vyhořel a nový majitel v nabytých ruinéch zřídil válcový mlýn, parní pilu se dvěma katry a vedl stavební podnik. V té době byla vystavěna i nová cihelna vybavená moderními stroji na parní pohon s kruhovou vypalovací pecí a 16m vysokým komínem.

Po roce 1946, zejména pak v padesátých letech byla veškerá průmyslová i řemeslná výroba v obci zrušena a obec zvolna zanikala, z původních 87 popisných čísel bylo téměř šedsát rozbořeno. Byl rozbořen mlýn, pila, cihelna, odstřeleny dva tovární komíny. Zrušen vodní náhoh na turbíny, které poháněly
mlýn. Byly zrušeny a rozbourány truhlářské dílny, pekárna a postupně i hospodářská příslušenství jednotlivých zemědělských usedlostí. V obci byl postaven kravín pro sto dojnic a namísto haly parní pily stáj pro dvě stě býků. Ostatní osady na tom nebyly o nic lépe. V kraji ovládla život zemědělská velkovýroba. Struktura obyvatel se rychle měnila. Populace stárla a pro mladé lidi byl v roce 1969 postaven panelák se dvanácti byty. Ani tentokrok však nedokázal zastavit úbytek obyvatel a tak v roce 1975 byla v Milíkově zrušena škola.

I v tomto chmurném období si obyvatelé zachovaly některé tradicea udrželi poměrně pestrý společenský život. Tradiční taneční zábavy, vystoupení hasičů, sportovní akce spolu s trempskou osadou. Různé akce pro děti i dospělé, jako obnovenou tradici MASOPUSTU, dětského dne, nebo setkání žen.

Vposledních letech se život do obce opět vrací. Bylo zde postaveno několik nových rodinných domů, jsou opravovány a modernizovány domy staré a do obce se vracejí mladí lidé. Ikdyž současný počet obyvatel nedosahuje ani desetiny počtu obyvatel před rokem 1946 je potěšující, že současní obyvatelé zde našli svůj nový domov a na původní rodáky se nedívají se záští. Kromě zajímavé a zdravé krajiny může dnes obec hostům nabídnout příjemné posezení v hospodě s cukrárnou U Tří čápů, nebo ubytování v pensionu u Zlatého slunce stylově vybudovaného z bývalého zájezdního hostince. Rovněž  historický statek č.18 v němž je zřízeno muzeum stojí za zhlédnutí. O tom, že zde bývalo příjemno žít svědčí skutečnost, že sem ráda jezdila do penzionu k minerálce známá historička paní Mira Mladějovská a její sestra s rodinou.

Obec Milíkov u Mariánských Lázní 


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Milíkov (obec) Cheb
obec, osada Milíkov (obec) Frýdek-Místek



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)