Kostomlaty pod Milešovkou (zámek) [24817]

Areál zámku zaujímá zřejmě plochu starého panského sídla, které předcházelo existenci dnešního hradu a po jeho opuštění pak sloužilo jako jeho náhrada. Svědčí o tom dodnes stojící románský kostel východně od dnešního zámku, tak i označení budovy, která stála na místě dnešní severní přístavby zámku, popisným číslem 1 na mapě stabilního katastru. Šlo zřejmě o jednu ze dvou kostomlatských tvrzí (horní), kterou si nechali postavit Vřesovcové z Vřesovic na přelomu 15. a 16. století, když opustili hrad. I ta však mohla navazovat na tradici panského sídla, které zde pravděpodobně stálo počátkem 13. století. Z budovy (tvrze?) vedla do kostela krytá chodba, která zároveň tvořila bránu zámeckého areálu.

Barokní zámek dal postavit na místě starší tvrze Jan Humprecht v l. 1670–1684. Zámek prošel několika úpravami koncem 17. stol. a v l. 1820 a 1910. r. 1624 koupil konfiskovaný statek Humprecht starší Černín z Chudenic. Protože kostomlatský hrad byl v té době již pustý a neobyvatelný, dal jeho vnuk Humprecht Jan postavit v r. 1670 na místě jedné z dvou tvrzí bratrů Oldřicha a Petra z Kostomlat barokní zámek, který je doložen poprvé r. 1684. Zámek tvoří dvě budovy obdélníkového půdorysu, jižní a střední, které k sobě přiléhají, přičemž průčelí střední budovy je částečně předsunuto před severní. Novější, severní část, pochází z přelomu 19. a 20. století a je přisazena kolmo na směr starší zástavby, menší přístavba je i na straně jižní. Střední část zámku nese znaky renesančního slohu, což by nasvědčovalo tomu, že jejím jádrem je jedna ze zmíněných zdejších tvrzí. Zámek je dvoupatrová sedmiosá budova, opatřená na dvou nádvorních rozích při východním průčelí čtyřpatrovými nárožními válcovitými věžemi kuželovitě zastřešenými prejzy. Vlastní stavba je kryta valbovou střechou. Okna jsou převážně obdélníková, v prvním patře empírová, zakončená půloblouky, v přízemí jsou okna doplněna půlkruhovitým segmentovým frontonem a mříží, dvě okna jsou elipsovitá. Též jižní křídlo má obdélníková okna, v prvním patře s nadokenními neúplnými segmentovými frontony, mezi okny jsou lizény. Výzdoba kolem oken ve druhém patře ze západní i východní strany je secesní. Z nádvorní strany střední budovy je přisazeno vnější secesní schodiště vedoucí do prvního patra. Při východní vnější zdi ve střední budově jsou ve všech třech podlažních chodby, přízemní z nich je zaklenuta hřebínkovou klenbou. V chodbě v přízemí pod jižním křídlem je valená klenba s lunetami. V jihovýchodní věži je točité schodiště. Renesanční jádro zámku ztratilo značně na původním charakteru pozdějšímu úpravami (koncem 17. století, v l 1820 a 1910), renesanční dispozice je však dodnes patrná. V r. 1687 získali panství Kostomlaty od hraběnky Diany Marie Černínové Clary-Aldringenové, po nich je drželi Věžníkové z Věžník a v 19. století Ledebourové. V r. 1888 byl zámek přeměněn na ženský nápravný ústav a obdobným účelům slouží dodnes.

Poloha

přidat fotografie