Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Chrámce (zámek) [24812]



První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1381, kdy byl majitelem Kystra de Chramecz. Po něm je zmiňován na počátku 15. století Jíra Vchynský z Vchynic. Původní gotická tvrz byla postavena na skalisku situovaném ve vstupu do údolí. Skalnaté podloží neumožnilo vybudovat sklepení. V roce 1499 patřila tvrz rodu z Černčic. Pavel z Černčic se oženil s Annou Kateřinou z Chrámců a odkázal jí po své smrti Chrámce s tvrzí a celou vsí. První velký zásah do stavby provedla další majitelka Kateřina z Chrámců, která nechala přestavět chrámeckou tvrz na pohodlné sídlo v renesančním stylu. Stavba byla dokončena v roce 1571. V té době působil v Litoměřicích italský stavitel Ambrož Balli zvaný Vlach, jeho vliv lze nalézt i při přestavbě tvrze. Zámek zůstal i po přestavbě dominantou obce na vyvýšeném skalním podloží. Od počátku 17. století vlastnil zámek Kašpar Rejský z Dubnice. Jelikož zemřel bez dětí, Chrámce zdědil jeho bratr Kryštof. Následujícími vlastníky byli příslušníci panské rodiny Zessnerů ze Spitzenberka. Jiří Oldřich držel statek Hořany a koupil okolo roku 1720 i statek Chrámce. Zemřel kolem roku 1745. Jeho jediný syn Jan František je uváděn jako vlastník Chrámců ještě v roce 1762, ale už v roce 1767 je prodal hraběti Josefu Leopoldu d´ Elbeuf (jeho jméno bylo posléze zkomoleno na Debeuf), který za francouzské revoluce uprchl se svou rodinou do Rakouska. V roce 1795 zahájil hrabě velkou přestavbu zámku. Renesanční jádro a zbytky gotické tvrze v přízemí zámku zůstaly zachovány. Nejstarší část zámku sestává ze čtyř místností zakončených klenbami, ve vstupní síni jsou dva renesanční sloupy, které nesou nízké ploché klenby. První patro bylo ale zcela přestavěno v duchu francouzského empíru. Okna byla provedena s nízkým parapetem od kolen až ke stropům. Byl také postaven balkónek a okno pod ním bylo zazděno. Veškeré pokoje v prvním patře byly spojeny, takže jsou průchodné. Jsou zde malé pokoje, kabinety, jídelna a velký centrální salón vyzdobený stropní freskou a se vstupem na balkon. Zde byly pokoje panstva, kdežto v přízemí byly užitkové prostory, kanceláře a pokoje pro služebnictvo. Také prostory pod mansardovou střechou se využívaly k ubytování sloužících a byly osvětleny střešními okny v podobě světlíků. Střecha zámku byla dle tehdejší módy mansardová s hřebenovou věží s hodinami. Přestavba byla dokončena v roce 1805. Kolem roku 1843 se stal majitelem statku a zámku Johann Maxmilian z Ehrenberku. Po něm v letech 1864-1888 je vlastnil rod Chotků - Rudolf Chotek a jeho synové Rudolf a Emerich. Chrámce patřily do komplexu jejich statku Bělušice-Chrámce. Chotkové věnovali pozornost především výstavbě a rekonstrukci hospodářských objektů než vlastnímu zámku. Řešení staveb zde bylo zcela zastaralé - zámek byl vlastně součástí hospodářského dvora a park byl situován zcela stranou pouze podél jednoho křídla zámku. Před zámkem pak uprostřed dvora stály dvě chalupy a další hospodářské stavby jako kravín, vepřín, kolny a konírna, které přiléhaly bezprostředně k zámku. Chotkové zásadně změnili toto uspořádání. Rozšířili park kolem celého zámku, oddělili hospodářský provoz, zbořili objekty překážející v založení parku a zbudovali nový veliký objekt - špýchar. V něm byly soustředěny potřebné zemědělské provozy - v přízemí stáje pro 120 dojnic a 60 kusů mladého skotu a technické provozy jako šroťárna, v prvním podlaží nad stájemi byly služební byty a dvě patra sýpky se samostatným přístupovým schodištěm. Ze starých staveb byl ponechán vepřín, konírna a stodola. Z bývalé velké zelinářské zahrady u dvora byl ponechán jen zlomek k pěstování zeleniny pro zámek. Uprostřed hospodářského dvora byla zbořena lisovna vína a na tomto místě byl založen park s novou parkovou úpravou a vysázeny nové stromy. Od roku 1888 se střídali majitelé a nedošlo k zásadním stavebním zásahům. Na konci 19. století získal podíl na statku Jan Rudolf Čermák a po něm jeho syn Jan Christian. Na začátku války v době Protektorátu Čechy a Morava byl statek se zámkem českým majitelům odebrán a převzal je Říšský poštovní úřad. Ke konci války úřad statek opustil před postupujícím ruským vojskem. Po válce v květnu 1945 se ujal znovu hospodaření Jan Čermák jako spolumajitel s paní Marií Chlupáčovou. Ta svůj podíl na statku zatížila dluhem 1,200.000,- Kčs a tak svůj podíl přenechala spolumajiteli. Jan Christián Čermák hospodařil na Chrámcích až do roku 1949, kdy mu byl statek se zámkem zabrán státem.V letech 1972-1974 proběhlo restaurování objektu a jeho interiéru. Ve velkém sále byla zlikvidována stará zničená freska a vytvořena nová s názvem Alegorie vinařství. Ve vstupní hale byl postaven krb na místě původního renesančního. Došlo však i ke škodám - kupř. vybouráním a likvidací starých kachlových kamen a zřízením akumulačních. Naštěstí byly kachle ze zbouraných kamen uchovány na špýcharu a lze je tedy v několika místnostech zrestaurovat a obnovit. Zámek sloužil jako kanceláře a ubytovací zařízení státního statku. Po skončení komunistického režimu se na statek a zámek Chrámce vrátil v rámci restitucí původní vlastník Jan Christián Čermák se svou manželkou Olgou. V letech 1997-1998 byla péčí a nákladem rodu Čermáků pořízena na zámku zcela nová střecha s okapy a komíny. Velkou opravu si vyžádaly zámecké hodiny ve věžičce, které byly uvedeny do chodu opět po 40 letech.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)