Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Blansko » kostel, kaple, synagoga » kaple sv. Anny - Rájec-Jestřebí (kaple)

kaple sv. Anny - Rájec-Jestřebí (kaple) [24786]



 
Město Rájec-Jestřebí se rozkládá po obou stranách železniční tratě Brno - Česká Třebová asi 30 km severně od Brna . Část na východ od tratě tvoří Rájec rozložená na obou březích řeky Svitavy . Část od tratě na západ je Jestřebí protékané říčkou Býkovkou . Od rok 1960 jsou obě obce sloučeny a vytvořily jeden celek - město .

V části Jestřebí stojí uprostřed vzrostlé zeleně na náměstí 1. máje bílá kaple Svaté Anny . Je to masívní stavba s nízkou věží a novou sedlovou střechou . Byla vybudována v roce 1866 po odstranění staré dřevěné zvonice z roku 1813. Z této zvonice byl do nové kaple přenesen zvon, nesoucí letopočet 1813. Tento zvon byl v roce 1942 snesen a určen k roztavení pro válečné účely. Po osvobození republiky se zjistilo, že se tak nestalo a zvon byl opět zavěšen do věže kaple.

Svatá Anna a svatý Jáchym byli údajní rodiče Panny Marie a tedy prarodiče Ježíše Krista. V kanonických evangeliích, které tvoří Nový zákon o nich zmínky nejsou. Jejich jména jsou uvedena v apokryfním evangeliu svatého Jakuba. Jméno Jáchym se vykládá jako „příprava na Pána“ a jméno Anny jako „milostná, laskavá“.

Podle svatého Jakuba byli manželé zřejmě dosti prosperující pastýři, kteří výtěžek svého hospodářství spravedlivě dělili mezi jeruzalémský chrám, pomoc chudým a vlastní potřeby. Problémem bylo to, že neměli děti. Neplodnost u Židů byla považována za výraz nepřízně Boží a chrámoví kněží dokonce jednoho dne z toho důvodu odmítli přijmout oběti, které chrámu přinesli. Hluboce ponížený Jáchym odešel do pouště, kde se čtyřicet dní postil a modlil k Bohu. Po čtyřiceti dnech se mu zjevil anděl a oznámil mu, že jeho modlitby byly vyslyšeny a slíbil jim narození dítěte. Skutečně se jim přes vysoký věk narodila dcera, které dali jméno Marie. Otec zemřel krátce po jejím narození a Marie byla ve třech letech předána do výchovy správě jeruzalémského chrámu. Svatá Anna se údajně dožila vysokého věku.

Svatá Anna byla široce uctívána v lidových vrstvách i bez oficielního požehnání církve. Doložen je až dopis papeže Urbana VI. z roku 1378, kdy povoluje Anglii uctívání sv. Anny jako světice. Anenská tradice dosáhla vrcholu v 15. a 16. století, když papež Sixtus IV. přijal Annu roku 1481 do římského kalendáře a jeden z jeho pozdějších nástupců Řehoř XIII. ustanovil její slavnost v roce 1584 na 26. července. O šíření úcty ke sv. Anně se zasloužili zejména církevní řeholníci – kapucíni, karmelitáni, benediktini a augustiniánští kanovníci. Ve východních křesťanských tradicích byzantského ritu lze uctívání sv. Anny prokázat už v 6. století, kdy dal císař Justinián na její počest vystavět chrám. Ve 4. století a pak znovu v 15. století se rozhořel uvnitř katolické církve spor, zda v případě Anny nedošlo také k neposkvrněnému početí jako v případě Panny Marie. Tato myšlenka bylo v roce 1677 definitivně zamítnuta.

Křesťanská ikonografie zpodobňuje Annu jako důstojnou dámu v dlouhém, zpravidla červeném, přepásaném šatu, s hlavou zahalenou zeleným závojem. Někdy drží v ruce knihu, poukazující na starozákonní zaslíbení Mesiáše, občas lilii jako odkaz na své neposkvrněné dítě. Nejčastější vypodobnění jsou ale spolu s Pannou Marií. V umění vznikl zvláštní ikonografický typ „sv. Anna samatřetí“ s Pannou Marií a Ježíškem, kdy Anna drží zmíněné figury v drobném měřítku na ruce nebo chová dospělou Pannu Marii s Ježíškem na klíně. Známá jsou vyobrazení Narození Panny Marie či scény, kdy sv. Anna vyučuje dívku Marii.

Svatá Anna se stala ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků, také čeledínů. Její ochranou se zaštítila i taková města, jakými jsou Florencie, Innsbruck, Neapol a celé země jako Bretaň nebo Quebec. Zbožní křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť, proti bouřce, ale například i za nalezení ztracených předmětů.

   Roku 1481 ji papež Sixtus IV. včlenil do římského kalendáře. Rokem 1584 a z nařízení papeže Řehoře XIII. se slaví svátek sv. Anny
společně se svátkem svatého Jáchyma  , neboť celý život spolu prožili a jsou známí coby rodiče Panny Marie. Druhý vatikánský koncil stanovil památku Jáchyma a Anny na společný den 26. července, do té doby se oba slavili po celém světě v různé dny . K datu se váže pranostika: „Svatá Anna, chladna z rána“.

Anna je ženské jméno hebrejského původu, Anna znamená „milostiplná“ či „milá“. Ze stejného hebrejského jména pochází také české jméno Hana. V Bibli se vyskytují dvě ženy s tímto jménem, matka Samuelova z 1. knihy Samuelovy 1. kapitoly, a v Novém zákoně prorokyně Anna, dcera Fanuelova z kmene Ašer , která žila v Jeruzalémském Chrámu a očekávala příchod Mesiáše a rozpoznala ho v Ježíši.

Svatá Anna, vdova a prorokyně . Kromě Svaté Anny, matky Panny Marie, existuje v křesťanské hagiografii svatá Anna, vdova a prorokyně, o které se zmiňuje ve svém evangeliu Svatý Lukáš . Byla to nábožná stařenka žijící v Jeruzalémně. Po smrti svého manžela žila neustále v chrámu, modlila se a postila a všem příchozím prorokovala příchod Spasitele . Její svátek je v církevním kalendáři zařazen na 1. září.

 


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)