propadání Říčky (jeskyně,krasy) [24745]

Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy . Kras je vyvinut v dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras , vyhlášená v roce 1956 . Celková výměra CHKO je 94 km².

V jižní části Chráněné krajinné oblasti Moravský kras přetíná silnice spojující obce Ochoz a Hostěnice údolí potoka Říčky v místě , které se jmenuje Hádek . Hádek odděluje horní tok Říčky protékající Přírodním parkem Říčky od středního toku nacházejícího se už na území Chráněné krajinné oblasti Moravského krasu .

V nevelkém krasovém údolí pod Hádkem se propadá do podzemí potok Říčka, která za větších vodních stavů teče na povrchu. Prvním aktivním propadáním je Hádecké propadání I, které leží 200m níže pod Hádeckou estavelou. Propadání je umístěno asi 500m pod Hádeckým rybníkem, upozorní vás na něj panel naučné stezky . Ponor leží na dně závrtovité deprese. Aktivní povrchový tok Říčky dále pokračuje na západ v délce cca 120m, kde se ztrácí v Hádeckém propadání II. Za ponorem pokračuje koryto potoka k periodicky zaplavovanému propadání III. Celková délka podzemního toku je 1,5 km, v podzemí ještě příjímá Říčka v Ochozské jeskyni zleva Hostěnický potok , který v případě většího stavu vod tvoří potok estavelu, krasový jev, kdy voda Hostěnického potoka vytéká v místě propadání Říčky , zprava pak Ochozský potok pod Lysou horou.

Výtok se nachází nad Kaprálovým mlýnem ve směru proti toku potoka před druhým mostem. Tento mlýn je také označován jako Horní mlýn. Tady v mohutnému výtoku Říčky (s označením I) končí na povrchu podzemní cesty většiny ponorných vod v jižní části Mo­ravského krasu a voda už koryto Říčky neopustí ani za největšího sucha. V zimě nás v místě vývěru překvapí svěže zelené rostliny, které ohřívá voda z podzemí. O padesát metrů dál po proudu se ocitá na denním světle další část ponorné Říčky (výtok Říčky II) .V těchto dvou vývěrech vyvěrají spojené vody všech tří potoků, které se během své cesty územím krasu ztratily do podzemí. Oba vývěry jsou puklinovitého charakteru, kde se podél mezivrstevních spár mezi skalními lavicemi a kolmými puklinami tlačí voda na povrch. Oba vývěry leží na úpatí botanické rezervace Lysé hory s výškovou kótou 429 metrů nad mořem .

Hádecké údolí v místě výtoku Říčky je úzké a má kaňonovitý charakter. V obou přes 100 m vysokých svazích jsou četné kolmé skalky s jeskynními otvory. Pod vývěry Říčky se údolí opět rozšiřuje a má širokou údolní nivu podobně, jak tomu bývá u vývěrových údolí . Od vývěru jsou spojené vody všech tři potoků zvány opět Říčkou, která jako bystrý pstruhový potok opouští krasovou oblast 1,5 km pod vývěry . Jeho spádová křivka se vyrovnává a Říčka vytváří boční erozí mezi Horním a Prostředním mlýnem překrásné meandry ve svých vlastních náplavách. Dále pak odtéká nekrasovým údolím k Lí­šni a k Šlapanicím.

Poloha

přidat fotografie