Pomník J.G.Mendela - Brno (pomník) [24685]

Vzpomínka hraje významnou úlohu ve všech společnostech a tradice pomníku, zbudovaného na počest významné osoby nebo události, se vyvinula již v starověkém Řecku z náhrobních kamenů, na kterých byla zachycena plastická podoba zesnulého. Jedná se tedy o sochařské nebo architektonické dílo určené (a to je smysl latinské etymologie slova monumenti) k uchování památky na významnou osobnost nebo událost. Slouží k zachování kolektivní paměti, a proto bývá zhotoveno z pevného a trvanlivého materiálu a umisťováno tak, aby bylo viditelné pro všechny návštěvníky i náhodné chodce, což má vliv nejen pro jeho lokalizaci, ale i na jeho rozměry a na vše, co může ovlivnit jeho vnější vzhled. Protože je pomník speciálně věnovaný památce na nějakou osobnost nebo událost, je v úzkém vztahu s povahou toho, co má připomínat, a toho, co jej předurčilo být pamětihodným; prezentuje se způsobem odpovídajícím této oslavné funkci.

V areálu bývalého augustiniánského kláštera na Starém Brně se nachází pomník objevitele zákonů dědičnosti a zakladatele genetiky Johanna Georga Mendela .

Na travnaté ploše mezi vzrostlými tisy stojí u zdi bývalého kláštera na stupňovitém podstavci socha v životní velikosti z bílého mramoru . Po obou stranách sloupky ovíjené hrachorovými rostlinami . Podstavec pod sochou nese nápis GEORG MENDEL a letopočty 1822..1884. Nápisy bývaly zlacené . Pod nimi zdobí podstavec figurální relief ženy a muže .

Pomník zhotovil vídeňský sochař Theodor Charlemont a byl slavnostně odhalen 1. října 1910 na náměstí , které od toho roku nese jméno Mendelovo . Pomník byl z původního místa na náměstí v roce 1960 (možná až v roce 1961) odstraněn . V roce 1965 byl znovu přemístěn , na nynější stanoviště do areálu bývalého kláštera , poblíž záhonů , kde Mendel prováděl své pokusy s hrachem .

V obci Vražné, v místní části Hynčice , je rodný dům rakouského přírodovědce , biologa a kněze , zakladatele nauky o dědičnosti - genetiky Johanna Gregora Mendela . Stálá expozice prezentuje život a dílo slavného rodáka .

V malé vsi Hynčicích (Heinzendorf) v Dolním Slezsku tehdejšího Rakousko-Uherska , v části Kravařsko se 20. července 1822 narodil Johann Mendel. Jeho otcem byl Anton Mendel , sedlák a veterán napoleonských válek a matkou Rosine roz. Schwirtlich . Dne 22. července byl Johann pokřtěn v kostele sv. Petra a Pavla v Dolním Vražném a tento den potom vždy uváděl jako datum svého narození . Hynčice byly osídleny převážně německým obyvatelstvem . Johann Mendel se narodil v německé rodině , ale asi z jedné čtvrtiny měl český původ.

Johann navštěvoval základní školu v Hynčicích, kde ho vyučoval učitel Thomas Makitta a farář z Dolního Vražného Jan Schreiber. Oba vedle základní výuky věnovali zvláštní pozornost výuce přírodopisu a tomu sloužila školní ovocná zahrada se včelínem. Už tam se projevilo Johannovo nadání. Následně Johann absolvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou, kde prokazoval velké teoretické znalosti. Absolvoval s vynikajícím prospěchem šest tříd na gymnáziu v Opavě. Jeho otec byl v roce 1838 při robotě v lese vážně zraněn a nemohl už dále pracovat a podporovat syna na studiích. Johann jako jediný syn měl převzít rodinný statek, rozhodl se však pro pokračování ve studiích. Statek proto přebral jeho švagr Alois Sturm, manžel sestry Veroniky. Aby mohl pokračovat ve studiu, absolvoval Johann v Opavě kurz pro soukromé učitele a přivydělával si doučováním. Těžké fyzické a duševní vypětí však způsobilo jeho vážnější onemocnění, takže od velikonoc 1839 až do podzimu musel přerušit studium. Přesto postoupil do další třídy a v srpnu 1840 skončil gymnázium s nejlepším prospěchem.

Zapsal na Filozofický ústav při univerzitě v Olomouci, aby si dokončil středoškolské vzdělání, potřebné před studiem na vysoké škole. Jeho úsilí najít si práci však zůstalo bezvýsledné a Johann se dostal do ještě vážnější krize než v Opavě. Proto se vrátil domů na zbytek roku. Roku 1841 se znovu zapsal na studium v Olomouci. Našel si tentokrát práci a studia mu umožnila dokončit jeho mladší, tehdy třináctiletá sestra Terezie, která se zřekla části svého věna ve prospěch svého bratra. Mendelovy finanční záležitosti byly nadále vážným problémem a tak o své touze pokračovat ve studiu hovořil s profesorem fyziky na Universitě v Olomouci Friedrichem Franzem. Franz Mendelovi navrhnul vstoupit do Augustiniánského kláštera v Brně. Franz, jenž v klášteře jeden čas žil, napsal opatovi Františku Cyrillovi Nappovi (1792-1867) dopis na podporu Mendelovy kandidatury a Napp Mendela koncem září přijal. 9. října vstoupil do kláštera jako novic a přijal jméno Gregor. Od té doby se podepisoval už jen Gregor Mendel. V brněnském klášteře našel mimořádně příznivé prostředí pro rozvoj svého talentu. Opat Napp si Mendela od začátku oblíbil a vytvářel mu podmínky pro rozvíjení jeho schopností.

V roce 1845 Gregor Mendel zahájil studia na brněnské Teologické fakultě. Od vstupu do brněnského kláštera Mendel projevoval mimořádný zájem o přírodní vědy. Při studiích na Teologické fakultě navštěvoval se souhlasem a podporou opata Nappa přednášky o pěstování ovoce a vinařství. Napp, jenž napsal příručku o šlechtění rostlin, byl také předsedou Pomologického spolku a působil i ve výboru místní Zemědělské společnosti. Přednášky v brněnském filozofickém učilišti vykonával profesor Franz Diebl, který byl známý svými články a knihami o šlechtění rostlin.

4. srpna 1847 byl Gregor Mendel vysvěcen za kněze. Pokračoval ve svých studiích na Teologické fakultě a v návštěvách přednášek na filozofickém učilišti. V červnu Mendel získal osvědčení o absolvování fakulty a začátkem srpna se stal duchovním v nemocnici na Pekařské ulici. Styk s utrpením nemocných však na Mendela působil tak silně, že málem onemocněl. Velkorysý opat Napp mu opět vyšel vstříc a nabídnul mu učitelské místo na gymnáziu ve Znojmě, které Mendel s radostí přijal. Tak 7. října začala jeho kariéra učitele, vyučováním řečtině, latině, němčině a matematice.

Mendelovo učitelské působení na gymnaziu ve Znojmě od roku 1850 bylo úspěšné a tak po roce výuky mu ředitelství školy doporučilo, aby si složil na univerzitě ve Vídni učitelskou zkoušku, jež by mu zajistila trvalé místo. Mendel si zvolil přírodopis a fyziku. Mendel zkoušku nesložil a bylo mu řečeno, že ji může opakovat nejdříve za jeden rok. Jeho práce z fyziky byla hodnocena kladně, ale neuspěl při zkoušce ze zoologie. Mendela více zajímala fyzika a zřejmě nestačil zvládnout široký rozsah přírodních věd. Příčinou neúspěchu byla jeho soukromá příprava bez studia na univerzitě. Opat F.C. Napp nadále podporoval Mendela v úsilí o dosažení dalšího odborného vzdělání a tak 27. října Mendel vstoupil na univerzitu ve Vídni.

Na univerzitě během čtyř semestrů navštěvoval Mendel přednášky ze zoologie, botaniky, chemie, mikroskopické botaniky, paleontologie, matematiky a fyziky. Při studiu se mj. seznámil s kombinatorikou, kterou později využil pro plánování a vyhodnocení svých pokusů s křížením rostlin. Ukončil studium ve Vídni a po návratu do Brna nastoupil místo suplujícího učitele přírodopisu a fyziky na tehdejší německé vyšší reálce v Brně. Ředitelství školy oceňovalo jeho mimořádně dobré pedagogické působení.

V roce 1854 Mendel připravoval program rozsáhlého výzkumu. Ideu své výzkumné práce si zřejmě vytvořil již během studia na univerzitě. Prováděl předběžné pokusy, opatřoval si semena mnoha (postupně až 40) odrůd hrachu. Stal se učitelem fyziky a přírodních věd na Technickém učilišti v Brně. Počátkem roku se stal členem přírodovědné sekce Hospodářské společnosti v Brně. Od roku 1854 ověřoval čistotu odrůd hrachu - stálost jejich znaků a v roce 1856 začal hybridizační pokusy s odrůdami hrachu v klášterní zahradě. Na jaře se přihlásil podruhé ke zkouškám na univerzitu. V tomto roce byl mimořádně pracovně přetížen - kromě učení a příprav na zkoušku začínal nejtěžší etapu svých pokusů s křížením hrachů. Proto již v lednu těžce onemocněl. V květnu pak jel do Vídně skládat zkoušky. Při zkoušce 5. května se dostal do sporu s profesorem botaniky Fenzlem, a proto neuspěl. Podstatou neshody byl nejspíš rozdíl v názoru na oplozování u vyšších rostlin, Fenzl zastával názor, že embryo vzniká z pylového zrna. Mendel se nervově zhroutil a musel od zkoušky odstoupit. Do Brna se vrátil nemocen a zřejmě byl jeho stav vážný, protože 31. května do Brna přijel Mendelův otec se svým bratrem. Neúspěch na zkoušce ho však neodradil od dalšího studia a výzkumné práce a soustředil se hlavně na svoje pokusy. I po neúspěšné zkoušce ve Vídni pokračoval ve výuce na reálce v Brně. Zkoušku už se potom nepokoušel opakovat a zůstal zatupujícím učitelem až do r. 1868.

Roku 1862 se stal členem Přírodovědného spolku v Brně. Zahájil meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. Meteorologická pozorování prováděl s velikou přesností až téměř do konce svého života. Během roku 1863 dokončil hlavní část svých experimentů s hrachy. Zpracoval výsledky svých pokusů s křížením hrachů a rukopis přečetl na pokračování ve dvou schůzích Přírodovědného spolku v Brně . Publikoval svoji přednášku z předchozího roku v Brně pod názvem "Versuche über Pflanzen-Hybriden” (Pokusy s rostlinnými kříženci), jež je základní prací objasňující princip dědičnosti. Na samém konci roku poslal Mendel otisk své klasické práce známému botanikovi Nägelimu do Mnichova v očekávání, že v něm nalezne jeho pochopení a podporu, čímž mezi nimi začala několikaletá rozsáhlá korespondence.

V roce1868 byl Johann Gregor Mendel zvolen na místo zesnulého F.C. Nappa do funkce opata Augustiniánského kláštera a funkce se ujal 30. března. Byl zvolen vicepresidentem Přírodovědného spolku v Brně . Stal se členem Včelařského spolku moravského. Roku 1870 publikoval svoji práci s jestřábníky. Začal intenzivně včelařit a také spolupracovat s F. Živanským, starostou Včelařského spolku moravského. Spolu s Živanským se v září zúčastnil včelařského sjezdu v Kielu v Německu. V klášterní zahradě nechal Mendel postavit včelín a osadil ho postupně až 50 včelstvy. Byl zvolen za prvního náměstka starosty Včelařského spolku moravského (do r.1873), zúčastňoval se spolkových jednání, kde několik let podával informace o svých včelařských výzkumech a pozorováních.

Roku 1872 Mendel dostal od císaře za svoje zásluhy v církevních a veřejných funkcích Komturský kříž řádu Františka Josefa. Schválením zákonav roce 1874 , kterým se klášterům ukládalo podstatné zvýšení příspěvku do náboženského fondu, začal beznadějný spor Mendela s rakouskou vládou, jenž se vlekl až do jeho smrti. Spor ho stál hodně energie a přispěl značně ke zhoršení jeho zdravotního stavu. V roce 1876 byl Mendel zvolen místoředitelem správy Moravské hypoteční banky a v roce 1881 se stal jejím ředitelem . Po nachlazení v roce 1883 onemocněl na zánět ledvin a musel se vzdát veřejné činnosti. V létě se léčil v Rožnově a velmi si oblíbil valašský kraj. Nemoc se však zhoršovala.

Dne 6. ledna 1884 Johann Georg Mendel v Brně zemřel. Pohřben byl 9. ledna na ústředním hřbitově v Brně.

Sochař Theodor Charlemont se narodil 1. 1. 1859 v jihomoravském Znojmě , jako nejmladší syn malíře miniatur a malíře a pedagoga Matěje Adolfa Charlemonta (
strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie