Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Brno-venkov » hřbitov, pohřebiště, hrobka » Doboj 1878 - Předklášteří (hřbitov,pohřebiště)

Doboj 1878 - Předklášteří (hřbitov,pohřebiště) [24540]



Navštivte Virtuální hřbitov a zavzpomínejte na ty, kteří spoluvytvářeli dějiny. Podílely se svou měrou na tom, jak obec či město vypadá dnes.

Na hřbitově v Předklášteří na levé straně při průčelí kostelíku Nejsvětější Trojice stojí těsně u kostelní zdi náhrobek. Nápis nám říká:

Josef Břenek akad. Bildhauer gest. am 28. April in seinem 58. Lebensjahre 1787

und dessen Sohn

Josef Břenek k.k. Zugsführer im 8. Inft. Rgte gefallen auf der Felde der Ehre in der Schlacht bei Doboj 5.September 1878.

V překladu:

Josef Břenek akademický sochař zemřelý 28. dubna ve svých 58. letech 1787

a jeho syn

Josef Břenek c.k. četař 8. pěšího pluku padl na poli cti v bitvě u Doboje 5. září 1878.

Pár řádků na kameni. ale při dohledání faktů se dostaneme do historie, která byla žhavá a o nic méně živá než naše a která je nám nyní vzdálená a připomíná nám ji jen ten studený náhrobní kámen. Přibližme si dobu a místo, kde padl syn věhlasného moravského sochaře.

Bitva u Doboje (4. - 6. září 1878)

Při obsazování Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskými vojsky došlo u bosenského městečka Doboj ke krvavé bitvě, které se úspěšně účastnily dva moravské pěší pluky -     č. 8 z Brna a č. 54 z Olomouce.

Doboj je městečko ležící v Bosně a Hercegovině nedaleko Banja Luky. Při obsazování Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskými vojsky v roce 1878 se jeho okolí stalo během měsíce srpna a září dějištěm krvavých bojů s muslimskými povstalci. Od 14.8. do 6.9.1878 docházelo ke krvavým bojům mezi rakousko-uherskou armádou a 5 000 muslimskými ozbrojenci pod velením Mehmeda Šemsekadiće. Dne 4. září 1878 zaútočili povstalečtí ozbrojenci na jednotky 54. pěšího pluku. Tvrdé boje probíhaly celý den, na jehož konci měl pluk 70 mrtvých a raněných. 5. září tvrdé boje pokračovaly a proti pozicím povstalců vyrazil brněnský 8. pluk, jehož útok byl však odražen. 6. září se do bojů vrhly 49. a 54. pluk, přičemž vojáci z Hané zaujali postavení brněnského regimentu. Oddíly se postupně dostávaly dopředu a nakonec bylo zjištěno, že nepřítel pozice vyklidil. Byli nalezení jen podřezaní a zohavení vojáci, kteří byli minulé noci zajati muslimy. Mužstvo 4. praporu pohřbilo 32 zohavených mrtvol. Celkové ztráty rakousko-uherské armády byly okolo 1.000 mužů a 35 důstojníků.

8. pěší pluk Brno, nesl jméno viceadmirála arcivévody Karla Štěpána. Památným dnem pluku byl 22.květen 1809, den bitvy u Aspern/Esslingen a rakouského vítězství nad napoleonovými vojsky. Štáb pluku byl v Brně. Uniformu příslušníka pluku tvořila černá čáka s císařským orlem a rozetou s monogramem FJ I, tmavě modrý zbrojní kabátec (vafnrok) s jednou řadou knoflíků, výložky byly trávově zelené (grasgrün) a knoflíky žluté (gelb) k tomu světle modré kalhoty. U pluku byla oficiální řečí řeč česká a německá.

Region Doboj je jedním ze sedmi regionů Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Hlavním městem regionu je Doboj. Má 27 000 obyvatel, leží v srbské části země na řece Bosně.

Město Doboj

První zmínka o městu Doboj je z roku 1415, ačkoliv existují dohady, že se zde stálé osídlení nacházelo již v dobách římské říše. V 15. století zde již existovala pevnost, kterou obsadili Turci v roce 1476 . Na 15. století konci století pak bylo město rozšířeno. V době, kdy patřilo osmanské říši , bylo neustále ohrožováno rakouskými výboji . V II. polovině 17. stol. byli postupně vytlačováni ze svých severních území a dobojský hrad byl opevňován jako jejich severní hraniční pevnost. Na konci velké turecké neúspěšné ofenzivy (1683-1699) měl být hrad r. 1697 předán pod velení rakousko-uherských vojsk Evžena Savojského. Vojenské akce se však zastavily právě v okolí Doboje a tak hrad sloužil střídavě jako opěrný bod oběma stranám (1716 až 1718). Nakonec byl definitivně zapálen a zničen ustupujícími tureckými oddíly. Turecké výboje severním směrem se však neustále opakovaly a tak byla stará pevnost jejich oddíly v r. 1740 znovu obsazena a narychlo opravena načež sloužila jako hraniční opěrný bod. V Doboji pak sídlila soudní - hrdelní moc. Tlak rakousko-uherského vlivu neustával a v r. 1878 po rozpadu Osmanské říše byla obsazena celá Bosna a Hercegovina a v roce 1908 byla oficiálně začleněna do Rakousko-Uherska.

Během první světové války se zde nacházel rakousko-uherský internační tábor pro Srby .

O dvacet let později, za druhé světové války zde operovalo jugoslávské partyzánské hnutí.

Po bosenské válce došlo k etnickým změnám, Bosenští muslimové se odstěhovali pryč, do federace Bosny a Hercegoviny. Dnes je proto město většinou srbské.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)