Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Brno-venkov » drobná památka » Plastika královny - Předklášteří (drobná památka)

Plastika královny - Předklášteří (drobná památka) [24474]



Plastika královny Konstancie, zakladatelky cisterciáckého kláštera držící v ruce zakládací listinu, je umístěna na jižní fasádě vedle fortny bývalé hovorny areálu kláštera v Předklášteří. Relief vytvořil Antonín Břenek, syn sochaře Josefa Břenka pravděpodobně v letech 1875 - 1878. Nahoře v patře byly místnosti špitální.

Cisterciácký řád vznikl v Burgundsku na území dnešní Francie na přelomu 11. a 12. století jako reformovaná odnož benediktinského řádu .

V roce 1098 odešla skupina benediktinských mnichů z opatství Molesme, aby v neobydlené krajině v místě zvaném Citeaux nedaleko Dijonu založila nový klášter. Usilovali o obrodu uzavřeného řeholního života a o návrat k původním mnišským ideálům. Latinský název Cistercium dal později jméno i celému řádu. Zásadní význam pro formování řádu měla osobnost svatého Bernarda z Clairvaux, který žil v letech 1090 - 1153.

Do českých zemí přišli cisterciáci ve 40. letech 12. století a v rozmezí let 1142 - 1357 vzniklo na území Čech a Moravy celkem 18 klášterů, 13 mužských a 5 náleželo k ženské větvi řádu.

Tišnovský klášter Porta coeli (Brána nebes) založila v roce 1233 česká královna Konstancie, dcera uherského krále Bély III. a vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I., za vydatné materiální a morální podpory obou svých synů, českého krále Václava I. a moravského markraběte Přemysla. Královna Konstancie v odlehlé krajině tišnovské kotliny našla pro potřeby cisterciáků vhodnější podmínky než v Praze, kde chtěla původně klášter založit. Území se pro stavbu kláštera mimořádně hodilo, neboť bylo klidné, vzdálené od vnějšího světa a také mohlo být východiskem kolonizačního úsilí v této zatím divoké lokalitě.

Konstancie Uherská (1181 – 6. prosince 1240, Předklášteří) byla česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I. Konstancie pocházela z uherského královského rodu Arpádovců. Jejími rodiči byli významný uherský král Béla III. a Anežka de Chatillon. Byla sestrou dvou uherských králů, Emmericha a Ondřeje II. Její sestra Markéta se roku 1185 stala byzantskou císařovnou .

Za Přemysla Otakara I. se Konstancie provdala zřejmě roku 1199. Přesné datum není známo, ale počátkem roku 1199 se v Uhersku zdržovali čeští vyslanci, kteří zřejmě měli domluvit sňatek. Král byl o dvacet nebo pětadvacet let starší než Konstancie a právě řešil rozvod se svou první ženou Adlétou Míšeňskou .

Králi přinesl sňatek spojenectví uherských králů, bratrů Konstancie Emmericha a Ondřeje, kteří byli po celou dobu své vlády Přemyslovy spojenci. Českému panovníkovi jeho druhá manželka přinesla ale i mnoho problémů, takže se krátce před rokem 1205 dokonce dočasně vrátil ke stárnoucí Adlétě. V té době už Konstancie porodila Přemyslovi prvorozeného syna Vratislava (1200 - 1201?), který ovšem zemřel, a možná už tři z jejich dcer.

Konstancie musela opustit i se svými dcerami královský dvůr. Dále však žila v Praze, kde také porodila králi syna Václava. Poté Přemysl opustil Adlétu a Konstancie se synem se vrátila na Pražský hrad - její pobyt u dvora je doložen v polovině roku 1205. Král Václava uznal za svého dědice, přestože měl z prvního manželství ještě prvorozeného syna Vratislava (stejné jméno jako jeho prvorozec z druhého manželství). Královna dala do roku 1211, kdy se narodila poslední dcera Anežka, život jistě osmi, snad i devíti dětem.

Po manželově smrti v roce 1230 se Konstancie věnovala zakladatelské činnosti. Přála si založit v Praze ženský cisterciácký klášter a proto zakoupila od řádu německých rytířů kostel a další majetek v německé osadě Poříčí. Později však tento kostel s přilehlým dvorcem věnovala špitálu sv. Františka. Pro cisterciačky Konstancie založila nejpozději roku 1233 klášter Porta Coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova na Moravě. Poprvé je jediný moravský ženský cisterciácký klášter zmiňován roku 1233. Byl ale založen pravděpodobně o tři roky dříve. Královna vdova se snažila usmiřovat Václava se svým ctižádostivým bratrem, moravským markrabím Přemyslem. Přemysl byl v roce 1239 pohřben v Porta Coeli, které matce společně s bratrem pomáhal založit. Sama Konstancie v tomto klášteře o rok později, v roce 1240, zemřela a byla pochována.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)