Sluneční hodiny - Brno (zajímavost) [24448]

Kdo a kdy sestrojil první sluneční hodiny už nikdy nezjistíme, jedná se totiž o velmi starý vynález. Archeologické vykopávky dokládají, že sluneční hodiny existovaly již ve starověkém Egyptě, zdokonalovali je Řekové i Římané a zmínku o nich najdete také ve Starém zákoně. Jakkoli mají své nejrůznější neduhy a navíc čas neukazují s velikou přesností, ještě před sto roky se podle slunečních hodin seřizovaly prakticky všechny mechanické hodiny.

Dávaly povel k výstřelu z děla, aby obyvatelé velkých měst věděli, že nastalo poledne. Jejich ohromnou výhodou totiž je, že nezávisejí na lidech, nýbrž na neměnných přírodních zákonech. Nemusí se natahovat, neohrožuje je ani únava materiálu.

Sluneční hodiny se staví již několik tisíciletí a stejně jako je pestrá jejich historie, je pestrý i přehled všech jejich konstrukcí. Existují vertikální, horizontální i různě nakloněné hodiny. Mnohé z nich jsou instalovány na kostelech, hradech, zámcích i obytných domech. Ať už jsou ale vytesány do skály svatyně v Jižní Americe a nebo zdobí futuristický chrám překypující moderními technologiemi, vždy vychází z jedné jediné jistoty: Na naší planetě každé ráno vychází Slunce a každý večer zase zapadá, den po dni odchází, jaro střídá léto, léto podzim, pak zima… Země svoji tvář zářícímu Slunci nastavuje už čtyři a půl miliardy roků. A bude tak činit ještě dalších pět miliard let. A sluneční hodiny budou po celou tu dobu stále měřit čas.

Kamenné sluneční hodiny před kopulí Hvězdárny na Kraví hoře v Brně.

Sluneční hodiny umístěné před kopulí Hvězdárny na Kraví hoře zřejmě nemají v České republice a snad i ve střední Evropě obdobu. Místní sluneční čas totiž ukazují na vodorovném a třech svislých číselnících. Zhotoveny jsou z žulového masivu ve tvaru krychle s hranou 0,6 metrů a hmotností cca 600 kg, do níž jsou zapuštěny čtyři masivní desky z nerezavějící oceli, jejíchž hrany slouží jako ukazatele. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek. Na kostce je minimum čar, odečítání času je jednoduché a bezesporné. Jsou zde též datové čáry odpovídající okamžikům slunovratů a rovnodenností. Na její zadní, severní straně neosvětlované sluncem jsou vyryté zeměpisné souřadnice této lokality a nadmořská výška, která je zde 304 metrů nad mořem.

Kostka z leštěné šedomodré žuly původně měla sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária na konci devadesátých let minulého století. Při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny přišel zřejmě Jan Hollan, který byl inspirován vystřihovánkou se slunečními hodinami, která byla k dostání na jedné z německých hvězdáren. Čáry, nápisy a číslice byly podle projektu zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší.

Sluneční hodiny jsou nyní umístěny v parku poblíž kopule hvězdárny a lákají pozornost návštěvníků hvězdárny i náhodných chodců. Svým robustním provedením zatím odolaly zlodějům i vandalům.

Poloha

přidat fotografie