Kostel sv. Václava - Vrbčany (kostel) [23610]

Písemné doklady o historii tohoto kostela jsou velice skromné. První zprávu nám podává pokračovatel kronikáře Kosmy, Kanovník vyšehradský, a je o tom, jak r. 1126 kaplan Vít knížete Soběslava I. vyzdvihuje z kostelíku svatovojtěšský praporec. Ten byl připevněn na kopí sv. Václava a nesen před českým vojskem ve vítězné bitvě u Chlumce nad Lotharem III. Kronikář poznamenává, že Bůh pomohl Čechům v tomto boji proti Sasům k vítězství.

Další připomínka je z r. 1352, kdy se v seznamu českých far (vrbčanská fara zanikla za katolické reformace) uvádí vrbčanský kostel s papežským desátkem 30 grošů. Z dávných farářů známe Zbyňka, který si r. 1374 mění místo se šlapanickým farářem Mikulášem a vyšehradský probošt Jan jako patron kostela tuto změnu schvaluje. Mikuláš byl i kanovníkem u sv. Víta a držel vrbčanskou faru ještě v r. 1399. Působili zde i utrakvističtí kněží: r. 1589 kněz Adam Pincerna, r. 1619 Jan Biryn, pozdější děkan kouřimský.                                           

Dále je známo, že náležel od r. 1620 pod duchovní správu faráře plaňanského, dobřichovského od r. 1662, skramnického od r. 1667, vitického od r. 1671 (pro zajímavost - jezdil sem na koni), znovu plaňanského od r. 1676 a tento stav trval až do r. 1988, kdy i plaňanská farnost je spravována knězem z Kostelce nad Č. Lesy a od r. 1997 z Kolína. Při reorganizaci církevní správy v roce 2005 byla plaňanská farnost zrušena a náleží pod Pečky. Vždy v neděli po Božím Těle byla ve Vrbčanech slavena slavná pouť, při které bylo, v průvodu s družičkami a za doprovodu hudby, neseno Tělo Páně ke čtyřem oltářům na návsi. Oltáře stavěli vlastníci usedlostí čp. 1, 5, 10 a 47 až do r. 1949, kdy je tato slavnost omezena na prostor kostela. Velká procesí chodívala také do polí o tzv. prosebných dnech a kněz žehnal úrodu.

Opravy kostela v barokním slohu byly dokončeny v r. 1728, dnešní zvonice postavena r. 1728. Oltář je z r. 1799, nynější obraz sv. Václava je od Jana Heřmana z r. 1893, dříve tam byl obraz sv. Václava na koni a zličský Radslav kořící se mu. Postranní oltář sv. Anny r. 1791, obraz sv. Anny r. 1893. Obrazy na zdech - osm výjevů ze života sv. Václava - jsou z r. 1867, maloval je L. J. Bernard. Jednomanuálové varhany, se sedmi rejstříky a 40 píšťalami, pocházející z roku 1882, jsou dílem pražského varhanáře Karla Schiffnera. Kazatelna je vyzdobena bohatými ornamenty, hlavním motivem je slunečnice. Strop lodi je plochý, rákosový. V severní zdi vlevo od oltáře je jednoduchý sanktuárový obdélníkový výklenek bez dvířek. Na kruchtu a na půdu nad kostelem vede točité dřevěné schodiště, dveře jsou uvnitř chrámu vlevo od vchodu. Ve výklenku štítu barokního průčelí je kamenná socha sv. Václava od Františka Martina Katterbauera. Ze severní strany přiléhá ke kostelu márnice, ze strany jižní pak sakristie. Na trámu vazby zvonice byl vysekán letopočet 1830, Tento trám však byl, vzhledem ke značnému poškození červotočem, při zhotovení nové vazby r. 1998, odstraněn a spálen.   K vrbčanskému kostelu od pradávna náleželo 36 hektarů půdy na polích, kde se dodnes říká Na záduškách. Po r. 1919 byla značná část rozparcelována a prodána drobným zemědělcům, zůstalolo asi 7 hektarů, které v 50. letech přešly na stát a jsou v jeho vlastnictví stále. Z peněz získaných prodejem polí byla opravena klenba na kostele sv. Jana Křtitele v Plaňanech, která několik roků po dokončení začala praskat, a kostel hrozil zřícením. V místě dnešní školy stávala zádušní stodola, která v r. 1711 vyhořela. Hřbitov kolem kostela přešel r. 1956 pod správu MNV Vrbčany. 

Poloha

přidat fotografie