Kostel Zvěstování Panny Marie, do roku 1620 sv. Petra – Románský kostel postavený kolem roku 1168 se poprvé písemně vzpomíná až v roce 1352. V roce 1359 jsou jako patroni zdejšího kostela doloženi Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce, po nich pak Pavel z Jenštejna, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Do jenštejnského období (70. - 80. léta 14. století) spadá gotická přestavba kostela, při níž byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář, provedený arrasovsky orientovanou dvorskou hutí. Renesančně byl
kostel upraven v roce 1591 za Mírků ze Solopysk, sídlících na místní tvrzi. V první třetině 18. století byl za vlády kněžny Marie Terezie Savojské barokně upraven interiér kostela, zejména byla nově sklenuta loď, a věž byla snížena o jedno patro (dnešní výška činí 38,5 metru). Kolem roku 1800 byla v pozdně barokních formách rozšířena varhanní kruchta a prolomeny nové okenní otvory. Při úpravách v roce 1862 byla nově zastřešena věž, v roce 1880 byl opraven interiér a v roce 1892 byly při puristické obnově exteriéru odstraněny některé pozdější přístavby. Tato poslední oprava, jejíž snahou byla především obnova románského vzhledu, je dnes historiky hodnocena jako tvrdá a nesprávná. Ve věži jsou umístěny hodiny z roku 1868 od poděbradského hodináře Janaty. Od roku 1910, kdy byl v sousedství postaven nový
kostel sv. Jana Křtitele, byl
kostel Zvěstování Panny Marie využíván již jen jako hřbitovní a postupně chátral
Velmi hodnotný areál, který sestává z kostela Zvěstování P. Marie ve spodní části hřbitova a zvonice situované v jižní části areálu a je součástí hřbitovní zdi. Stávající areál je z J a V vymezen kamennou zdí, která se u zvonice otevírá sloupkovou branou s železnou mříží. Ke zvonici přiléhá plošina, po níž vede kamenné schodiště. V bezprostřední blízkosti památky se nachází i fara barokního původu a kostel sv. Jana z r. 1901, které zatím nejsou chráněny.