Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Plzeňský kraj » okres Plzeň-město » muzeum, galerie » Západočeské muzeum - Plzeň (muzeum)

Západočeské muzeum - Plzeň (muzeum) [22555]




Západočeské muzeum patří k nejvýznamnějším muzejním ústavům v Čechách a významným střediskům vědecké práce v řadě vědních oborů. Stotřicetiletá historie muzejnictví v Plzni odráží kulturní a politický vývoj českého státu i regionálních dějin. Osudy plzeňského muzejnictví jsou nerozlučně spjaty s dějinami Plzně a západočeského regionu.

První pokusy o založení plzeňského muzea jsou spojeny se jménem ředitele plzeňského premonstrátského muzea Josefa Stanislava Zaupera v roce 1847. Jeho součástí se měly stát gymnasiální a městské sbírky. Další také neúspěšné pokusy, tentokrát z iniciativy Obchodní a živnostenské komory v Plzni jsou spojeny se jmény Ignáce Schiebla (r.1851) a Hugo Jelínka v roce 1867. V tomto roce je založen i podpůrný spolek s názvem Spolek průmyslového muzea a permanentní výstavy výrobků a surovin kraje plzeňského. Až roku 1878 prosadil "Spolek přátel literatury a vědy české" zřízení muzea a vypracoval jeho stanovy. Podle tohoto návrhu se měly sbírat předměty historické, národopisné a přírodovědné, muzeum mělo zastávat také funkci muzea průmyslového. Dne 8.listopadu 1878 zřídilo Obecní zastupitelstvo města Plzně Obecní muzeum pro město Plzeň a západní Čechy.Současně byly pro muzeum poskytnuty prostory v přízemí gymnázia ve Fodermayerově ul. (dnes budova Státní vědecké knihovny v Plzni). Po nezbytných úpravách bylo muzeum zpřístupněno veřejnosti 24.července 1880. Zaměření a značný nárůst sbírek si vynutil reorganizaci muzea. Dne 7.listopadu 1888 bylo muzeum rozděleno na dva samostatné ústavy Západočeské umělecko-průmyslové muzeum a Městské historické muzeum. V témže roce rozhodlo obecní zastupitelstvo o stavbě nové muzejní budovy. Vypracováním návrhu a projektu byl pověřen architekt Josef Škorpil, ředitel uměleckoprůmyslového muzea. Projektové práce byly ukončeny v roce 1895. V roce 1898 dokončila hrubou stavbu budovy plzeňská firma Eduard Kroh. Stavební práce byly ukončeny v roce 1899. Na vnitřní výzdobě se podílela řada předních umělců. Plastická výzdoba fasády i štuková výzdoba v sálech byla provedena podle návrhů sochaře Celdy Kloučka, lunety jubilejního sálu zhotovil Augustin Němejc a výzdobu hlavního schodiště doplnil sochař Vojtěch Šaff v roce 1900 rozsáhlým reliéfem "Dívčí válka". Sbírky uměleckoprůmyslového muzea i muzea historického byly v nové budově zpřístupněny veřejnosti v roce 1913.

Mimořádný význam v tehdejší době měl výnos c.k. ministerstva vnitra ze dne 23.října 1901, kterým bylo uděleno obci král. města Plzně "na základě Nejvyššího rozhodnutí povolení, by své historické a průmyslové muzeum pojmenovala dle Nejvyššího jména Jeho Veličenstva Museum císaře a krále Františka Josefa I. a opatřila je nápisem Francisco-Josephinum . Dle tohoto Nejvyššího rozhodnutí budou se tyto ústavy nazývati:

  • Historické muzeum císaře a krále Františka Josefa I. v Plzni.
  • Západočeské umělecko-průmyslové muzeum císaře a krále Františka Josefa I.

V roce 1909 vznikl v Plzni Kroužek přátel starožitností pod vedením Ladislava Lábka. Na jeho činnost navázala v roce 1911 Společnost pro národopis a ochranu památek Plzně a okolí. V roce 1914 město zakoupilo pro potřeby této společnosti Gerlachovský dům v Dřevěné ulici pro účely národopisného muzea. Vlastní Národopisné muzeum bylo ustaveno 22. února 1918.

 

Vedoucí pracovníci Západočeského muzea byly po roce 1918 v popředí muzejní a muzeologické činnosti Československé republiky. Ředitel Historického muzea PhDr. Frídolín Macháček byl iniciátorem a vůdčím duchem Svazu československých muzeí. Dne 27.-28.září 1919 jednal v Plzni poradní sbor Svazu českých muzeí. Členy poradního sboru byl vedle Z.Wirtha, K.Gutha i Frídolín Macháček, který vypracoval koncepci činnosti Svazu. Jeho koncepce muzejní práce má trvalou platnost a ve svých základních principech nebyla dodnes překonána. Počátkem července r.1925 ředitel Národopisného muzea Ladislav Lábek zpracoval zásady muzejní evidence a správy sbírek. Tento evidenční systém byl základem všech Směrnic pro správu sbírek v muzeích a galeriích do nedávné doby. Ředitel Uměleckoprůmyslového muzea univ.prof. Jindřich Čadík byl uznávaným zakladatelem klasické archeologie na Karlově universitě. Jeho práce mají platnost i v dnešní době.

Od března 1939 se vlivem nástupu totalitního režimu práce muzeí na dlouhá léta politizuje. V březnu 1939 bylo uzavřeno legionářské Muzeum osvobození - expozice Historického muzea. Dne 19.července 1940 část sbírek odvezla Německá státní policie neznámo kam. Ředitelé muzeí byli penzionováni a později zatčeni. Dne 17.ledna 1944 ředitel Historického muzea Dr. Fridolín Macháček a následně 3.července ředitel Uměleckoprůmyslového muzea prof.dr. Jindřich Čadík. Německá správa dne 15.3.1943 sloučila muzea pod jednu německou  správu, částečně zrušila expozice a provedla přesuny sbírek mezi jednotlivými muzejními budovami. Konec roku 1944 a poč. roku 1945 byly na Plzeň podniknuty opakované nálety spojeneckých armád na centrum Plzně. Při těchto náletech byla poškozena především muzejní budova. Byly však částečně poškozeny i sbírkové předměty. Ihned po skončení války muzejní pracovníci provedli celkovou revizi a nové uložení sbírek. Bylo zjištěno, že více škody bylo způsobeno administrativními zásahy než válečnými událostmi. Všechna muzea úzce spolupracovala po roce 1945 na obnově plzeňského muzejnictví. V letech 1945-47 vedoucí pracovníci plzeňských muzeí řešili otázku zda budou v Plzni tři samostatná muzea nebo muzeum sloučené v jeden právní celek. Diskusi za ně vyřešila změna politické orientace státu v roce 1948. Dne 8.března 1948 byla všechna plzeňská muzea sloučena definitivně do jediného ústavu s názvem Západočeské muzeum v Plzni. Krátce poté byl z fondů Západočeského muzea vyčleněn Archiv města Plzně, v roce 1950 knihovna Historického muzea byla převedena do vznikající Státní vědecké knihovny v Plzni a jako poslední bylo provedeno rozdělení fondu obrazů a plastik mezi muzeum a nově vzniklou Západočeskou galerií v roce 1953. Tím byl s konečnou platností rozdělen sbírkový fond, který v plzeňských muzeích vznikal od roku 1878.

Roku 1958 bylo muzeum volně spojeno s galerií a nově vzniklým Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v jeden administrativní celek pod názvem Krajský vlastivědný ústav v Plzni. Tento nefunkční konglomerát organizací rozdílného zaměření měl jen krátké trvání. Již v roce 1960 se osamostatňuje Krajské středisko SPPOP i Západočeská galerie v Plzni. Galerie a muzeum však užívají historickou budovu muzea až do roku 1985.

Západočeské muzeum v Plzni rozšiřovalo však i nadále své aktivity. V roce 1959 vzniklo v prostorách bývalé sladovny ve Veleslavínově ul.6 Pivovarské muzeum, jako pobočka Západočeského muzea. Nákladem muzea byl tento objekt opraven a v 70.letech vybudována důstojná expozice pivovarnictví v Plzni. V březnu 1987 byl objekt se sbírkovým fondem předán z nařízení rady ZKNV Plzeňským pivovarům st.p.v Plzni. V této souvislosti bylo nutno přesunout depozitáře a pracoviště odborných muzejních oddělení - odd.botaniky a odd.zoologie. Oddělení geologicko-paleontologické bylo zrušeno již v roce 1975 a jeho sbírky byly tezaurovány.

V roce 1984 došlo k zásadní změně činnosti muzea i práce jeho zaměstnanců. Dlouhá léta opomíjená údržba poznamenala budovu muzea po stavební stránce. Bylo zjištěno rozsáhlé napadení budovy dřevokaznou houbou. Poškození bylo tak rozsáhlé, že bylo nutno přistoupit k výměně celého krovu, střešní krytiny včetně věžních nástaveb. Stav budovy postavené na počátku 20.století již nevyhovoval provozním a bezpečnostním požadavkům kladeným na muzejní objekty na konci století. Projektovou přípravou byl pověřen Krajský projektový ústav, hlavní projektant Ing.arch. Jan Soukup. Po zrušení této organizace, převzala projekci firma SOUKUP s.r.o. včetně průběžných doplňků a oprav.

V souvislosti s generální opravou budovy bylo nutno z muzejní budovy vystěhovat do náhradních nevyhovujících prostor veškeré sbírky muzea a fondy knihovny. Během jednoho roku byly do provizorních depozitářů přesunuty sbírky muzea. Náhradní prostory byly v roce 1990/1991 vráceny původním majitelům. Pro Západočeské muzeum to znamenalo znovu změnit uložení sbírek z restituovaných objektů do objektů náhradních. Za pomoci Ministerstva kultury ČR (které bylo od roku 1990 zřizovatelem Západočeského muzea) byly muzeem zakoupeny a pronajaty náhradní objekty, které svoji kapacitou měly řešit na příštích několik desetiletí depozitární a pracovní potřebu muzea. Jejich údržba, oprava, provoz a ostraha jsou však náročné na rozpočet muzea. Od roku 1992 používají jednotlivá oddělení Západočeského muzea v odůvodněných případech historických názvů: Západočeské muzeum v Plzni - Historické muzeum, Přírodovědné muzeum, Národopisné muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Knihovna Západočeského muzea.

V roce 1998 byla znovu otevřena hlavní budova Západočeského muzea v Plzni i když  dokončení její celkové rekonstrukce očekáváme až nyní. Po dobu uzavření muzejních sbírek a expozic práce muzea nestagnovala. Během posledních dvou desetiletí muzeum rozvíjelo především vědeckovýzkumnou práci prostřednictvím výzkumných grantů, grantových projektů i ústavních výzkumných úkolů. Byly vybudovány moderní depozitáře. Muzeum vydalo a nadále vydává řadu odborných publikací a sborníků přírodovědného i společensko vědního zaměření.

Reorganizace veřejné správy se dotkla i Západočeského muzea v Plzni. V roce 2001  bylo muzeum delimitováno pod Plzeňský kraj.  Plzeňský kraj jako zřizovatel muzea přistoupil ke své zřizovatelské funkci odpovědně a v průběhu několika let se podařilo vyřešit řadu letitých problémů prostorových i finančních. Vstřícný postoj Plzeňského kraje k činnosti muzea umožnil jeho další intenzivní rozvoj. Prioritou se stalo nové uložení sbírek v centrálních depozitářích, jejich konzervace a restaurování. Nově rekonstruované sály hlavní budovy muzea umožnily rozsáhlou výstavní činnost. Do budoucna čeká muzeum nelehký úkol – získat prostředky na vybudování stálých expozic. Po stránce odborné jsou expozice připraveny a po dokončení rekonstrukce budovy muzea bude zahájena jejich realizace.

Jména našich předchůdců Frídolína Macháčka, Ladislava Lábka a Jindřicha Čadíka jsou pro muzejní pracovníky závazkem. Věřme, že i další generace muzejních pracovníků, nejen v Západočeském muzeu, si do své práce vezmou poučení z jejich odkazu. V současné době je Západočeské muzeum vnitřně členěno do řady odborných oddělení, která zpracovávají sbírkový fond muzea (cca 2 mil. sbírkových předmětů) v širokém rozsahu přírodovědných i společensko vědních oborů. Muzeum po dlouhých letech rekonstrukce se postupně zapojuje do kulturního života města i regionu. Jeho prostory jsou využívány nejen pro výstavy ze sbírek muzea, výstavy jiných institucí, ale i pro přednáškovou činnost, koncerty a společenské akce.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)