Hřensko (obec) [2222]

Původně v 15. stol. tady stála jen krčma sloužící plavcům a vorařům. K roku 1475 se už vztahuje písemná zmínka k Hřensku jako místu v souvislosti s přepadením tří norimberských kupců. Místo bylo dobře známé – od východu sem k Labi vedla odbočka České cesty. Při ústí Kamenice bylo skladiště dříví, dřevaři a plavci si postavili chýše, v provozu byl i mlýn. Plavení dříví si vyžadovalo i budování nutného zázemí. V letech 1530 – 1550 se na území Hřenska začali usazovat noví osadníci. Po Labi už se neplavilo jen dříví – v hřenských skladištích bylo ukládáno obilí, sklo, ale také sůl dovážená do Čech. V této době byli majiteli Salhasenové, po jejich zadlužení a úpadku získal r. 1612 Hřensko věřitel Jan z Vartemberka, následovali Vchyničtí a Aldringenové, od r. 1664 Clary-Aldringenové. Po smrti generála Jana Aldringena ve 30leté válce byl majetek rozdělen dědicům – stalo se, že obyvatelé Hřenska a Mezné podléhali čtyřem vrchnostem. Až za Františka Karla r. 1709 byly všechny díly sloučeny do bynoveckého panství.
V 17. stol. vzrostl význam Hřenska jako obchodního střediska. Rozhodujícím výrobním odvětvím zůstalo zpracování dřeva. V 18. stol. tu stály čtyři pily, jedna z nich byla r. 1892 přeměněna na špitál při epidemii cholery. Fungovalo tady několik vazišť, dřevo se plavilo i na vzdálenější místa. Specialitou byly mohutné staleté kmeny, dodávané do námořních loděnic pro stožáry velkých plachetnic. Dřevo bylo zpracováváno a podomácku na šindele, nádobí, nářadí, chmelové tyče a další zboží. V milířích uprostřed lesů se vyrábělo dřevěné uhlí a kolomaz. Obchodovalo se i s houbami. S obchodem s obilím souvisel rozvoj mlýnů. V Hřensku byly tři – mladší byl později přestavěn na hotel Klepáč. Dalším důležitým odvětvím byla těžba a zpracování pískovce. Lidé se živili i podloudnictvím (stezka Podloudnice je známá již r. 1492). Pašovala se sůl, ale také tabák, sukno a další zboží. Po 30leté válce se objevila přísnější opatření k zajištění hranice – r. 1656 je v Hřensku doložena stanice solného dohlížitelství, ve 30.letech 18.století stanice celních výběrčích. Významné bylo zavedení paroplavby – první parník proplul Hřenskem 14.6.1838. Výraznější vliv neměl obecný rozvoj průmyslu v 19.stol. – jediným průmyslovým podnikem byla chemická továrna na výrobu barev na ovčí vlnu a hedvábí, brzy byl objekt přeměněn na filiálku drážďanské firmy na výrobu nití do šicích strojů (byla v provozu do r. 1945).
V 19.stol. se v Hřensku začíná stále více rozvíjet cestovní ruch, podporovaný majitelem panství knížetem Edmundem Clary-Aldringenem. Ve 30.letech 19.stol. byla upravena stezka z Hřenska na Pravčickou bránu, objevovaly se hotely, penzióny a hostince. V r. 1862 vznikla firma Gustav Kreibich, zabývající se mj. prodejem fotografií a pohlednic Hřenska. V roce 1898 byly zpřístupněny soutěsky. V r. 1879 byly v Hřensku a ve Vysoké Lípě založeny skupiny Horského spolku pro České Švýcarsko. Jeho členové budovali stezky, cesty, zábradlí, lavičky, mostky, vydávali propagační a naučné tiskoviny, organizovali různá setkání.
V letech 1786-87 byl postaven barokní kostel sv. Jana Nepomuckého – prý z podnětu budoucího panovníka Josefa II., který se tu r. 1779 zastavil cestou do Děčína. Po roce 1933 se řada opatření v Německu projevila úpadkem hřenských živností. Claryové patřili ke stoupencům K. Henleina. V r. 1939 bylo Hřensko připojeno k říši a v původní textilce byla zřízena pobočka letecké továrny z Brém a ve skalách byly vyhloubeny štoly. Koncem války tudy prošlo několik transportů vězňů z evakuovaných koncentračních táborů.

Poloha

přidat fotografie