Klenotnice drahých kamenů - Nová Paka (muzeum) [22081]

V malebné podkrkonošské krajině, která svým reliéfem připomíná zkamenělé vlny rozbouřeného moře, leží v nevelkém údolí mezi rudě zbarvenými políčky město Nová Paka. Všude tam se nalézá množství barevných kamenů a též otisků či zkamenělin prvohorní flóry a fauny, které jako by chtěly svou krásou a tajemností splatit dluh obyvatelům tohoto jinak nehostinného kraje.

 

První zprávy o sběru a následném zpracování těchto unikátů v naší zemi sahají zhruba do 14. století, do doby Karla IV. A odkud že pocházeli oni tajemní sběratelé, kteří se odvážili jako první brázdit zdejší krajinu, aby zde nalezli nejen třpytivé úlomky našich polodrahokamů? Šlo především o Vlachy, kteří se vydávali na svou dalekou pouť převážně z okolí Benátek a Florencie, ale byli mezi nimi také Vlámové a Valoni. Panovník Rudolf II. ustanovuje pak svého prospektora Budecia z nedalekého Týna Rovenského k vydávání povolení pro sběr polodrahokamů a drahých kovů. Brzy však zjistili i místní, cože se ve zdejší zemi nachází, a začaly tak vznikat i soukromé sbírky. Sběratelská činnost se postupně rozvíjela či stagnovala v závislosti na hospodářském a politickém klimatu daného období. Základ naší expozice „Klenotnice“ tvoří školní a soukromé sbírky, které pocházejí z poloviny 19.století. Nová budova „Klenotnice“, speciálně postavena pro uchování těchto a jiných sbírek, byla pak slavnostně otevřena na jaře roku 1996. Její poslední část, nacházející se v podkroví budovy, je expozice „Spiritismus v Podkrkonoší“ a její vznik se datuje do roku 1997. Celá „Klenotnice“ je tedy členěna do tří tematicky odlišných okruhů. Někdy se lidé ptají: "Jak spolu tyto expozice souvisí?" A my jim odpovídáme: „Dole se nalézají tajemné oblasti přírody a nahoře nepoznané oblasti lidského ducha...".

 

Ve vstupním prostoru návštěvník najde prodejnu drahých kamenů a šperků z nich vyrobených. Geologická mapa podkrkonošské pánve nás dále uvádí do expozice geologického vývoje. Její prvá část je věnována geologické minulosti Podkrkonoší s důrazem na období permokarbonu, které bylo královstvím stromovitých přesliček, plavuní, kapradin a obřích jehličnanů. Procházíme mezi stojícími zkamenělými stromy, které sem byly dopraveny z různých míst Novopacka. Největší zkamenělý strom dosud v Čechách nalezený jsme mohli vidět před Klenotnicí u Suchardova domu (délka 8,2m). Při prohlížení expozice můžeme postupně sledovat jednotlivé vývojové linie prvohorní flóry nejen na zkřemenělých dřevech, ale i na jiných zkamenělých částech rostlin, zejména otiscích olistění. Bohatost permokarbonského života dokládá i množství nálezů fosilní fauny, hlavně trnoploutvých ryb.

 

Přechodem přes lávku se dostáváme do blízkosti melafyrového masivu, který je tvořen permokarbonskými jemnozrnnými čediči (mandlovci), matečnou horninou podkrkonošských drahých kamenů. Tyto skalní bloky sem byly přemístěny z blízké lokality Studenec a zde ukotveny pod vedením akademického sochaře Tomáše Rafla. Vypreparované acháty a geody, lidově nazývané „pecky“, si spolu s dalšími minerály tohoto období můžeme prohlédnout v následujících vitrínách.

 

Po sopečné činnosti na konci prvohor se dostáváme ke klidnějšímu období a druhohorní mořské záplavě, která postihla především jižní část Novopacka, kde jsou vrstvy mladších prvohor překryty křídovými mělkomořskými sedimenty. Tuto událost nám dokumentují nálezy schránek mořských mlžů, ale také zbytky slanomilné flóry.

 

Poslední geologicky aktivní období nám dokládají třetihorními vulkanity, které jsou na Novopacku zastoupeny především bazickými horninami – čediči, jejichž tělesa dotvářejí malebnost této krajiny (Bradlec, Kumburk, vlkovská sopka, Hřídelecká horka, Supí hůrka.... Tyto horniny nám z nitra Země přinesly řadu minerálů (olivín, aragonit, amfibol,...).

 

Celá expozice geologického vývoje je pak zakončena zmínkou o čtvrtohorním dotváření zemského povrchu a jeho modelování ledovci během kontinentálního zalednění. Najdeme tu zbytky tehdejší fauny, ale také například ukázku říčních náplavů, které bývají bohaté na těžké minerály. Často zde můžeme nalézt zejména pyropy ("české granáty"), ale i safíry, skoryly, zlato a jiné.

 

V prvním patře vstupujeme pak do vlastní „Klenotnice drahých kamenů“, kde si můžeme tyto poklady našeho Podkrkonoší prohlédnout dle druhů či lokalit a zároveň uvidíme ukázky mistrovské práce zdejších brusičů a šperkařů. Vedle našich sbírek jsou tu umístěny i pravidelné sezónní zápůjčky místních sběratelů. Někteří z těch, kteří pomáhali vytvářet tyto sbírky, jsou zobrazeni na zdejším tablu. Nalezneme zde také kromě jiného kopii známé Aretinovy mapy z roku 1619, na které je znázorněn pasáček házející po krávě kamenem. Ve zdejším kraji se říká, že ten kámen je zde dražší než celé stádo dobytka.

 

Druhé patro nám pak nabízí atypicky řešený výstavní prostor, kde je možné shlédnout expozici „Spiritismus v Podkrkonoší“, která je především zaměřena na medijní kresby do roku 1945 a která je jedinou takto zaměřenou expozicí v naší zemi. Kromě ukázek kreseb dokumentuje expozice činnost edice „Spirit Nová Paka“, kterou vedl Karel Sezemský, díky němuž se stala Nová Paka v období mezi dvěma světovými válkami centrem tohoto hnutí. Můžeme si zde například prohlédnout knihy rodinného nakladatelství Sezemských, ale také spiritistickou kreslicí planžetu nebo část zajímavého přístroje Sezemského psychoskopu. Zcela určitě nás zaujme podoba hradu Trosky, jak si jej představovalo médium v době, než se stal zříceninou.

 

Domníváme se, že byste si návštěvu naší „Klenotnice“ neměli nechat ujít, neboť některé ze zdejších sbírek jsou celosvětově uznávané a vystavované v mnoha evropských velkoměstech (Vídeň, Paříž, Brusel,...). Proto neváhejte a přijďte pobejt, jste srdečně zváni!