Skrbeň (obec) [2207]

Obec Skrbeň leží asi 10 km západně od Olomouce, přibližně v polovině cesty mezi Olomoucí a Litovlí, 1 km od motorestu Zlatá křepelka. U motorestu je možno ke Skrbeni odbočit i ze silnice pro motorová vozidla I/35, avšak pouze z pruhu ve směru na Mohelnici. Obcí prochází železniční trať č. 275 Olomouc - Kostelec na Hané, do Skrbeně zajíždí autobusová linka MHD č. 18 z Olomouce. Svým územím zasahuje Skrbeň na severu do CHKO Litovelské Pomoraví.

Název obce má neznámý původ, v záznamech se vyskytují tyto podoby:

• latinsky - Scriben (1174), Skrbyn (1263)
• česky - Skrbeň (1438)
• německy - Khurwein, Kirbein (1521), Kirwein (1771)

Území kolem obce bylo osídleno již na sklonku pravěku, byla zjištěna nepřetržitá řada osídlení od doby neolitu (mladší doby kamenné) až do doby Velkomoravské říše (9. stol. n.l.).
V místě zvaném Hradisko (mírné návrší severozápadně od obce) byl prováděn archeologický průzkum. Kulturní vrstva byla 60-80 cm silná, v minulém století však byla porušena orbou a dále potom výstavbou zemědělských objektů. Byly zde nalezeny kůlové jamky (po kůlech nesoucích konstrukci chat), zásobnicové jámy, hlazené kamenné nástroje, střepy keramiky, čepele, pozůstatky koster. První písemná zmínka je z roku 1174, kdy "vladyka Sedleck synů nemaje daroval ves Skrben kostelu sv. Václava v Olomouci".

Ve 13. století je Skrbeň v držení několika světských majitelů, tzn. že byla kostelem prodána. Roku 1263 se uvádí vladyka Donon ze Skrbeně a řada dalších. Ve 14. století vlastnil největší díl obce Filip ze Skrbeně, jednalo se o 10 lánů pole, tvrz se dvorem, 21 podsedků, 2 hospody a 2 mlýny.
Tento majetek koupil r. 1379 markrabě Jošt, dalším majitelem byl Lacek z Kravař, po něm Aleš a Václav z Doloplaz. Jejich potomci se aktivně zúčastnili husitských válek, za kterých byla obec několikrát popleněna. Důsledkem nájezdů byla celková chudoba obce, která byla v r. 1437 prodána Ondřeji Znatovi z Ojnic s "tvrzištěm, poplužným dvorem, mlýništěm, dědinkou Hynkovem, s rybáři, lidmi platnými i neplatnými, s robotami i oběma břehy Moravy, s větším i menším sadem". Za válek krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem, se vesnice v letech 1481-1490 zmocnilo město Olomouc. Do této doby spadají časté spory s vladykou Petrem z Horky.

Roku 1531 odkázala Markéta z Ojnic Skrbeň svému vnukovi Janovi z Hříště (u Přibyslavi). Ten od tohoto okamžiku přijal přídomek Skrbeňský, který jeho potomci užívali ještě ve 20. století. Z tohoto rodu pocházel např. olomoucký arcibiskup Lev Skrbeňský z Hříště. Jaroslav Skrbeňský zde r. 1550 založil pivovar a chmelnice. V okolí obce bylo několik rybníků, a to až do začátku 19. století.

Roku 1574 Skrbeňští ves prodali Petrovi Pražmovi z Bílkova, ten ji pak r. 1579 za 21 000 zlatých prodal městu Olomouci, v jehož majetku se nacházela až do zrušení poddanství v roce 1848, kdy se stala jednou ze samostatných obcí olomouckého okresu. Statek a více než 200 hektarů pozemků je dodnes majetkem Olomouce.

Za třicetileté války i Skrbeň velmi trpěla. Před touto válkou patřila k větším vesnicím, po jejím skončení však byla třetina domů pustých. V letech 1657-77 zde bylo obydleno 35 domů. V 18. století byla Skrbeň prosperující obcí střední velikosti a v roce 1837 již měla 101 domů s 650 obyvateli, na konci 19. století zde žilo již 994 obyvatel.
Obec byla samostatná do roku 1980, do roku 1990 byla v rámci probíhající integrace součástí Horky nad Moravou. Dnes je opět samostatnou obcí.

strana 1     přidat fotografie