Rusín (obec) [1987]

Nedaleko Krnova leží středisková obec Rusín. Její katastr se skládá ze tří částí: Rusín o rozloze 517 ha, Hrozová jež má 534 ha a Matějovice se svými 377 ha. V obci dnes žije okolo 150 obyvatel - 90 chatařů a chalupářů.

V závěti biskupa Bruna z roku 1267 je Rusín citován mezi obcemi při přebírání enklávy Osoblaha/Hotzenplotz. V roce 1290 byl jejím vlastníkem Gischo z Rusína a o 40 let později byla obec prodána Heznikovi z Hlubočic. Od té doby dodával rusínský mlýn obilí klášteru svaté Kláry v Opavě. Obec tedy patřila ke knížectví Opavsko - Hlubčickému a byla součástí Moravské enklávy. Roku 1360 se jejím vlastníkem stal Sup z Fülsteina. Ten prodal Rusín svému bratrovi Herbortovi, kanovníku a rektoru kostela svaté Anny v Olomouci, který obec odkázal jako prebendu rektorovi tohoto kostela. Během třicetileté války byla obec vypálena Švédy a totéž se opakovalo v době války pruské. Od roku 1793 měla obec vlastní jednotřídní školu. V roce 1836 obec postihla epidemie cholery.

V letech 1945 - 1946 bylo všechno německé obyvatelstvo z obce vysídleno., celá oblast se praktidky vylidnila a už se z toho nikdy nevzpamatovala. Odroku 1960 patří Rusín do okresu Bruntál a o čtyři roky později se stal střediskovou obcí včetně Hrozové a Matějovic. V roce 1974 byla dokončena rekonstrukce a modernizace místní školy, která byla později v rámci reorganizace zrušena. V její budově se nyní nachází obecní úřad a pohostinství.

Nad obcí se tyčí kopec Klobouk, který je posledním výběkem Nízkého Jeseníku ve směru k Hlubčicím. V roce 1814 zde byla postavena kaple Navštívení Panny Marie jako poutní místo pro okolní obce. Roku 1945 byla kaple během osvobozovacích bojů na osoblažsku zasažena dělostřeleckou palbou a těžce poškozena. Později byly její ruiny srovnány se zemí. V roce 1993 byla kaple znovu vystavěna a vysvěcena jako Kaple smíření.

Dle pověsti zaznamenané v hrozovské kronice se roku 1252 mezi Hrozovou a Rusínem utábořilo velké vojsko krále Přemysla Otakara II. Proti Hlubčicím je vedl pán z Fulštejna. Když se král Otakar II. vracel z trestné výpravy v Prusku domů, dal si na jeden z kopců nad Rusínem přinést polní sedátko a pozoroval terén za Hrozovou, od těch dob se nazývá Královský stolec - Königstuhl.

Dnešní obec Rusín tvoří tři dříve samostatné, historicky Rusín vznikl v roce 1290. Roku 1331 se připomíná jako Rusín, v ruce 1377 už, německy Rosen. Na konci třicetileté války byl zpustošen Švédy a několik dalších let zůstal úplně pustý. Základním zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství. Když se však všem nedostávalo obživy, odcházeli mnozí za chlebem do světa.

První písemná zpráva o Matějovicích je z roku 1266. v lese táhnoucím se podél Hrozové jihozápadně od obce, je v křídovém pískovci Matějovická jeskyně / dříve zvaná Venušina jeskyně/. Stopy lidského života na území obce sahají až do mladší doby kamenné. U Matějovické jeskyně byly nalezeny tri odštěpky pazourků. Z pozdější doby se uchovalo pět jantarových korálků.

Obec Matějovice se připomíná v 13. století jako biskupské léno.
V 15. století byla za husitského tažení vypálená.

Dříve patřila k Matějovicím Kašnice, která se však časem osamostatnila a po druhé světové válce byla připojena jako osada k Bohušovu. V době, kdy po obou stranách státní hranice žili Němci, měla pro jejich legální i ilegální malý pohraniční styk přitažlivost Mincerka / hostinec/ na pohraničním úseku silnice z Osoblahy do Hlubčic.

Hrozová je rozložena u stejnojmenné říčky. Obec patří mezi nejstarší místa osoblažské enklávy, první písemná zpráva o ní je z r. 1309. Český název Hrozwa je zaznamenán už v r. 1389, předtím roku 1378 Grosovia.

V druhé polovině 16. století a až do pobělohorské persekuce drželi Hrozovou jako léno olomouckého biskupa Sedlničtí z Chotic.

Poloha

přidat fotografie