Kostel sv. Jakuba Většího - Jihlava (kostel) [1545]

Kostel sv. Jakuba Většího - Zahájení chrámové stavby spadá do doby po vzniku královského horního města Jihlavy v duchu pozdně románské baziliky. Ta však byla kolem roku 1250 stržena a rychle nahrazena gotickým objektem. V květnu 1257 byl kostel vysvěcen a zároveň sem byla přenesena fara. Počátkem 14. století byla postavena severní - strážní - věž , vysoká 63 m, která slouží dnes jako věž vyhlídková. Při přestavbě v letech 1373-1379 byla dokončena stavba trojlodí jeho zaklenutím křížovou klenbou, když sem byl vsazeny čtyři osmiboké sloupy. Zároveň vzniklo šnekové schodiště na jižní straně kostela a patro sakristie. Ve 30. letech 15. století byla postavena věž jižní - zvonová. Právě v roce 1523 postihuje město obrovský požár. Zasažen je i kostel sv. Jakuba, který pak po několik let prochází řadou přestaveb včetně snížení pravé věže na současnou úroveň (54 m), protože se začala vyklánět od své osy a hrozilo její zhroucení. Do ní byl v roce 1563 zavěšen zvon, tradičně nazývaný "Zuzana", který byl zhotoven pražským zvonařem Brikcím z Cimperka v roce 1548 v hradebním příkopu u brány v ulici Matky Boží.. Je to druhý největší zvon na Moravě (po Olomouci) - je vysoký 1,82 m a váží 7086 kg. Jméno dostal po lazebnici Zuzaně ze Spitzerovy lázně, která si jím dala vyzvánět hned následujícího dne. Díky kronikáři Leupoldovi vznikla dojímavá pověst, a tak zdejší obyvatelé vždy vzhlíželi ke zvonu s patřičnou úctou. Když v roce 1615 zvon spadl, pokládali to za zlé znamení. V roce 1702 byla přistavěna Kaple Bolestné Panny Marie k severní části kostela. Kaple má osmiúhelníkový půdorys a dříve se v ní konaly havířské mše. V roce 2000 proběhla její rekonstrukce a byly odhaleny malby Václava Jindřicha Noseckého a Michala Václava Halbaxe, které byly při dřívějších opravách přemalovány. V letech 1771 - 1784 byl vnitřek chrámu barokizován. Poblíž kostela se nachází pseudogotická kaple z roku 1912, ve které byly umístěny sochy, znázorňující Krista s apoštoly na hoře Olivetské. roce 1922 provedla firma August Wolfholz z Berlína náročné statické zajištění severní věže. Roku 1987 byl upraven interiér chrámu, když byla odstraněna nevhodná secesní výzdoba trojlodí. Kostel je pokladnicí uměleckých předmětů. Unikátní Pieta pochází z 2. pol. 14. století, překrásná socha sv. Kateřiny patří do okruhu krásných českých madon. Pozdně gotické plastiky sv. Jakuba a Boha otce jsou připisovány jihlavské řezbářské dílně. Tepaná zlacená renesanční křtitelnice byla zhotovena norimberským zlatníkem Hansem Hirtem v roce 1599. Obrazy, sochy a fresková výzdoba kaple pocházejí z doby baroka. Do obvodových zdí kostela je vsazeno několik náhrobních kamenů pocházejících ze hřbitova, který byl zrušen v roce 1789. Do historie se zapsal kostel v roce 1436, kdy se zde v průběhu jihlavských kompaktátních jednání 5.července konala za přítomnosti císaře Zikmunda slavnostní mše a vyhlášení kompaktát v češtině.

Vyhlídková věž Stavba severní věže (63 m), která sloužila městu jako strážní, byla dokončena počátkem 14. století. Měla jehlancovou střechu a na průčelí figurální malbu. V roce 1561 je v historických pramenech doložena činnost věžníka a jeho dvou pomocníků - ti troubili hodiny, fanfárami vítali vzácné hosty a hlídali město před ohněm a nepřáteli. Poslední věžník opustil věž v roce 1924, kdy byla funkce věžníka zrušena. Věž byla pro veřejnost zpřístupněna v červnu 1991 v rámci oslav 555. výročí přijetí basilejských kompaktát. Ochoz je ve výšce 40 m (556 m n.m.) a nabízí pohled do širokého okolí.

Poloha

přidat fotografie