Jičín (město) [1536]

Město Jičín , ze severu chráněné hřebenem zalesněných kopců, je přirozeným správním , kulturně historickým a turistickým centrem oblasti. Svou polohou se stalo východiskem do pískovcových Prachovských skal s pozůstatky pravěkého osídlení a branou ke vstupu do překrásné části Čech, nazývané Českým rájem. Není divu, že tato malebná krajina s kvalitními lesními porosty, zajímavými lokalitami rybníků s přilehlými loukami byla osídlena již v pravěku. Město bylo založeno na přelomu13.a 14. století jako součást velišského panství a královských statků. Velkého rozmachu dosáhl Jičín během desetiletého panování Albrechta z Valdštejna , který ho v první polovině 17. století chtěl přeměnit za pomoci významných italských architeků na své sídelní město. Promyšleně budovaná rezidence se stala součástí vzácné raně barokní krajinné kompozice, nemající v našich krajích obdoby. Celé dílo nebylo bohužel díky Valdštejnově smrti dokončeno, přesto dodnes rozhodujícím způsobem určuje charakter města a okolí. Čtyřřadé lipové stromořadí spojuje město s krásnou barokní loggií, dominantní Valdická brána tvoří s kostelem sv. Jakuba Většího, zámkem a gotickým kostelem sv. Ignáce z Loyoly typickou siluetu města . Valdštejnovo náměstí s historickými domy a podloubím na všech čtyřech stranách okouzlí turistu svou pohádkovostí. V letech národního obrození získal Jičín jako krajské město mnohé výhody. Stávalo se z něj postupně sídlo různých úřadů, vojska a škol. , které poskytly vzdělání mnoha pozdějším vynikajícím osobnostem vědeckého i kulturního života. V obecném povědomí je spisovatel Josef Štefan Kubín, který se stejně jako rakouský spisovatel Karel Kraus v Jičíně narodil. Hudební skladatel J. B. Foerster jezdil do Jičína na návštěvy, město miloval a složil na jeho počest Jičínskou suitu. Nejpopulárnější z význačných osobností města je však spisovatel Václav Čtvrtek, který v Jičíně prožil dětství a zde se také nechal inspirovat k vytvoření pohádkové postavy ševce a později loupežníka Rumcajse. Tomu pak dal výtvarnou podobu vynikající český malíř Radek Pilař. Na tuto bohatou kulturní tradici navazuje každoročně pořádaný festival “Jičín-město pohádky”, v posledních letech došlo rovněž k oživení dávných “Valdštejnských dnů”. Nyní okresní město (cca 17 tis. obyvatel) nabízí vyžití ve svém divadle, biografu, diskotékách , ale i na sportovištích ,novém Aqua-centru, koupališti, při procházkách po okolí , vyjížďkách na koních , či leteckých výletech z místního letiště. V současné době se vzhledem k velkému zájmu o cykloturistiku budují nové zajímavé cyklotrasy. Historické jádro města, jeho nádherné okolí, bohaté kulturní tradice a optimální poloha na spojnici dvou nejnavštěvovanějších turistických center Praha - Krkonoše trvale přitahují zájem domácích i zahraničních turistů.

historie

OD PRAVĚKU KE VZNIKU ČESKÉHO STÁTU

Jsme ve starší době kamenné. Naše hodinky by měly ukazovat o 2 miliony roků nebo přinejmenším o 8 000 roků méně! Je doba ledová a Jičínskem - tehdy nehostinným podhorským krajem - se pohybují tlupy lovců velké zvěře - mamutů, nosorožců, medvědů. V mladší době kamenné (6 000 až 4 000 let před naším letopočtem) již krajina poskytuje dostatek půdy, vody a dřeva. Výrazně se oteplilo. Kontinentální ledovec, který se dříve opíral o severní stranu blízkých Krkonoš, ustoupil daleko k polárnímu kruhu. Proto se zde usídlují první zemědělci. V okolí bylo dokonce objeveno několik pravěkých dílen, kde se ve velkém vyráběly hlazené kamenné nástroje. Dokládají, že zde sídlili pravěcí řemeslníci, a jak bychom řekli dnes, odborníci - specialisté. Lid popelnicových polí - tak nazýváme ty, kteří osídlili Jičínsko v mladší době bronzové (13. - 4. století před naším letopočtem) a zůstávali zde až do začátku našeho letopočtu. Budovali zde první hradiště a rozšířili znalost výroby a užívání bronzových nástrojů, šperků a zbraní. Jméno dostali podle svého způsobu pohřbívání - jsou nacházena rozsáhlá žárová pohřebiště s popelem zemřelých uloženým v nádobách/popelnicích. Od mladší doby kamenné se lidé oblékali do lněných látek, které si sami tkali.

Keltové - jsou prvními obyvateli, jejichž jméno známe. Pronikali k nám ve třetím století před naším letopočtem v malých skupinách bojovníků. Nejčastěji proto nacházíme jejich hroby se železnými meči. Byli i výteční řemeslníci. Používali nástroje, které nám slouží doposud - kladivo, kleště, pily, vrtáky, hoblíky. Dokázali také zpracovávat sklo a razili první mince. Rozšířili mletí rotačním kamenným mlýnem. Tento způsob znali i Germáni, kteří osídlili naši zemi po Keltech a Slované, kteří přišli po Germánech.

Slované - osídlují území po roce 500 našeho letopočtu, živili se zemědělstvím. Osídlovali výšinné a a chráněné polohy. Mezi jimi postavenými hradišti vyniká hradiště v Prachovských skalách, kde přehradili soutěsky skalního města a vytvořili tak opevněné sídlo s rozlohou 5 km čtverečních! (To je plocha tak velká, jako kdybyste dali vedle sebe 833 fotbalových hřišť) Slované byli první, kdo v české kotlině založili stát.
To znamená:
- zemi vládl kníže
- vojenská družina seskupená kolem něho byla připravena bránit hranice
- byly raženy mince
Na konci 10. století spravoval východní Čechy mocný rod Slavníkovců. Jičínsko a Pocidliní leželo samozřejmě ve sféře přímého slavníkovského vlivu. A to až do 28. září roku 995, kdy v Libici nad Cidlinou byla většina mužských členů rodu vyvražděna. Tak získali Přemyslovci postavení jediného vládnoucího rodu. Česká kotlina byla sjednocená.

strana 1 | dále >