Liberec (město) [1321]

Liberec - Severočeské okresní město Liberec, leží v liberecké kotlině mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami. Jeho historie sahá do doby, kdy těmito místy vedly obchodní cesty. Jelikož přechod Ještědského hřebene byl pro obchodníky se zbožím příliš náročný, bylo nutné vytvořit místo pro odpočinek. Liberec tedy vznikal jako otevřená tržní obec a to později určilo i jeho tvářnost. Malá osada, poprvé zmiňovaná roku 1352, se během 15. a v první polovině 16. století postupně měnila na poddanské městečko, což písemně potvrdil roku 1577 císař Rudolf II.. Na konci 16. století díky mimořádné stavební aktivitě vznikly první kamenné stavby, které na dlouhou dobu určily charakteristický ráz města. V současné době nabízí Liberec řadu zajímavostí. Město se pyšní mnoha významnými budovami, např. radnicí, postavenou v novorenesančním stylu a dokončenou v roce 1893, jež je symbolem bohatství a hospodářského i kulturního rozvoje města. Liberec je někdy nazýván také městem pod Ještědem, jehož vrchol, vypínající se do výše 1012 metrů, zdobí moderní věž, která se stala dominantou celého kraje. Originální konstrukce ve tvaru rotačního hyperboloidu byla postavena podle projektu ing. Arch. Karla Hubáčka, který byl za návrh oceněn prestižní Perretovou cenou. Objekt, v němž sídlí spojové středisko a hotel s restaurací, byl otevřen 21.9.1973 a stal se symbolem pozoruhodného města, které se pod ním nachází.
 

Historie města - Historie města sahá do doby, kdy těmito místy vedly obchodní cesty. Jelikož přechod Ještědského hřebene byl pro obchodníky se zbožím příliš náročný, bylo nutné vytvořit místo pro odpočinek. Liberec tedy vznikal jako otevřená tržní obec a to později určilo i jeho tvářnost. Malá osada, poprvé zmiňovaná roku 1352, se během 15. a v první polovině 16. století postupně měnila na poddanské městečko, což písemně potvrdil roku 1577 císař Rudolf II.. Na konci 16. století díky mimořádné stavební aktivitě vznikly první kamenné stavby, které na dlouhou dobu určily charakteristický ráz města.
Od založení do středověku - První písemná zmínka o vsi Liberec je z roku 1352. Kdy se na místě dnešního města usídlili lidé se přesně neví. usuzuje se, že tomu tak bylo koncem 13. stol., když při brodu přes Harcovský potok (asi v místech dnešního terminálu MHD), vznikla malá osada, která poskytovala nutné občerstvení kupcům na zemské stezce vedoucí tudy z Čech do Lužice. První písemná zmínka o vsi Liberec je z roku 1352. Informuje o kostele a placení desátku. Zajímavé je, že v té době byl Liberec podle placené sumy daleko menší a bezvýznamnější, než třeba Hrádek, nebo opevněný Frýdlant.
Bibrštejnové Prvními mocnými majiteli byli Bibrštejnové, jejichž panství byla značně devastována husitskými válkami. (Vymřeli v roce 1551).
Redernové Další libereckou vrchností byli Redernové (protestanti), kteří zde založili zámek s nádhernou kaplí, špitál a mnohá další zařízení a vůbec položili základy pozdější prosperity Liberce. Byli to šlechtici nového typu - dosáhli vysokého vzdělání a celkový rozhled si rozšířili cestami po Evropě. Za jejich panování byl Liberec roku 1577 povýšen na město a císař Rudolf II. mu udělil městský znak, jehož součástí je i znak Redernů – stříbrné kolo. (Panství koupili v roce 1558). S tímto povýšením získalo město právo konat týdenní a výroční trhy, které přinášely do města kulturu a peníze (Melchiora z Redernu odměnil Rudolf II. za válečné úspěchy 20.000,- tolary). Na památku tohoto úspěchu založila Kateřina r.1598 nadaci určenou kostelům, školám a špitálům. Dala také podnět k budování radnice v letech 1599-1603. Zemřela ve Frýdlantě, kde je pochována v rodinné hrobce.)
Albrecht z Valdštejna Po bitvě na Bílé Hoře Redernové opouštějí Frýdlant i Liberec a na jejich místo přichází Albrecht z Valdštejna. Ten město zakrátko změnil na velkou továrnu na sukno, do kterého pak oblékal své vojáky. Kromě toho založil i Nové Město v oblasti dnešního Sokolovského náměstí. Bylo zastavěno jednotlivými hrázděnými domy, které postupně z města zmizely. Poslední tři najdeme ve Větrné ulici. Říká se jim Valdštejnské, i když byly postaveny dlouho po vévodově smrti. (Zavražděn v Chebu r.1634 - pro císařské stoupence byl zrádcem). Jeho panství rozhodnutím císaře Ferdinanda r.1634 bylo rozděleno mezi osnovatele vraždy.
Clam Gallasové Liberec a panství připadlo Matyáši Gallasovi a městu, které za Albrechtovy vlády prosperovalo, nastaly kruté časy. Časy nájezdů, střídání vojsk císařských i Švédů. Teprve po skončení třicetileté války se situace trochu uklidnila, avšak snaha Gallasů co nejdříve dát panství do pořádku a s ní spojený neskutečný útlak obyvatelstva vyvolávaly vlny protestů. Legendární postavou byl v té době Christian Platz z Ehrenthalu (správce Gallasů), který nechával násilně osidlovat nové vesnice. O Platzovi se vyprávěla řada lidových pověstí, podle kterých musí tento tyran za trest v mlžných nocích rozřezávat pilou křemencové balvany na svazích Ještědu.

;;

V období bouřlivého vývoje - Nové zásadnější proměny zaznamenal Liberec v druhé polovině 18. století, kdy bylo centrum města zastavěno zděnými domy v klasicistních formách. Počátek 19. století pak znamenal rozvoj textilního průmyslu a tedy i průmyslové architektury, což napomohlo k získání statutu samostatného města. V té době vznikla řada reprezentativních budov, které městu dodávaly majestátnost odpovídající jeho významu. Liberec býval druhým největším městem v Čechách hned po Praze. Do 18.stol. spadá počátek rozvoje libereckého textilního průmyslu. Začínají se rozšiřovat první manufaktury, později se mění na továrničky. Ve městě je asi 50 soukenických mistrů. Z bezvýznamné vesničky se stává důležité město. S rozvojem textilní výroby a velkými zisky se rozvíjí město. Koncem 18. stol. začíná období označované jako „Zlatý věk“ a odhaduje se, že tu v té době pracuje asi 800 soukenických mistrů. Dostatečně bohatí mistři a obchodníci si staví nákladné domy, své plány realizuje i šlechta. Po roce 1848 se plně rozvíjí aktivita libereckých podnikatelů, vyrůstají první velké vily, staví se první moderní školy (r.1852 je založena odborná tkalcovská škola z iniciativy společenstva soukeníků - první svého druhu v rakouskouherské monarchii), do Liberce je zavedena železnice a další vymoženosti. Lidé si stále více stěžují na nedůstojnost staré renesanční radnice, proto se ke konci 19. stol. začalo se stavbou nové budovy. (1883 - divadlo) V této době stavebního ruchu a prosperity, která nikdy předtím a ani po tom neměla obdoby, se začal rodit i jakýsi podivný druh německého nacionalismu. Do 20.stol. Liberec vstupuje s množstvím kostelů, vil, honosných hrobek, veřejných budov, dlážděných ulic, s množstvím dělnických spolků, elektrárnou, německou většinou a českou 7% menšinou, řadou dřevěných vlhkých domů pro chudinu a majiteli – hrabaty Clam - Gallasy, kteří vládly ze zámku ve Frýdlantu. V roce 1906 se nad nově vybudovanou přehradou uskutečnila velkolepá Německočeská výstava. Navštívil ji i sám císař František Josef I.

Metropolí severu - Ve své době byl Liberec druhým největším městem v Čechách hned po Praze. Nové zásadnější proměny zaznamenal Liberec v druhé polovině 18. století, kdy bylo centrum města zastavěno zděnými domy v klasicistních formách. Počátek 19. století pak znamenal rozvoj textilního průmyslu a tedy i průmyslové architektury, což napomohlo k získání statutu samostatného města. V té době vznikla řada reprezentativních budov, které městu dodávaly majestátnost odpovídající jeho významu. Liberec býval druhým největším městem v Čechách hned po Praze. Byly zde 3 konzuláty, 50 textilních továren, 60 továren zaměřených na kovoprůmysl, mimo jiné i na výrobu automobilů RAF.

Události 20. století
1.světová válka - První světová válka zastavila neuvěřitelný rozkvět města. V polích při dnešní čtvrti Ostašov vznikl obří zajatecký tábor pro více než čtyřicet tisíc ruských a italských válečných zajatců. Po roce 1918 si sudetští Němci, kteří žili v Liberci uvědomili, že by náhle měli patřit do státu, kterému budou v jejich městě vládnout menšinoví Češi. Tak rychle vyhlásili v severním pohraničí provincii Deutschbohmen (Německé Čechy), stát ve státě, s vlastními bankovkami, zemskou vládou a hlavním městem Libercem. Nejdříve se chtěli připojit k Německu pak k Rakousku a nakonec je obsadila československá armáda a provincie byla zrušena.
První republika - První republika znamenala menší rozvoj města také vzhledem k národnostním třenicím. Přicházelo sem mnoho Čechů do funkcí úředníků, železničářů a dalších státních zaměstnanců. Začaly sem pronikat české firmy – Baťa, Brouk a Babka (Jiskra v Pražské ulici). V roce 1935 vyhrála v Liberci Sudetoněmecká strana volby a její předák Konrád Henlein byl dokonce zdejší rodák (z Vratislavic nad Nisou). Podepsáním mnichovské dohody Sudety připadly Říši. Většina Čechů byla po obsazení Sudet v roce 1938 vyhnána do vnitrozemí. Němci, kteří Liberec z větší části vybudovali, byli v průběhu dvou poválečných let vysídleni do Německa.
Rok 1968 - V historii města je dále významný rok 1968, kdy se tudy na Prahu valila okupační vojska Varšavské smlouvy. Město se zdvihlo na odpor, spíše slovní, než násilný, který si přesto vyžádal 9 nevinných obětí. Jejich jména jsou dodnes na památníku na zdi radnice.
Rok 1989 - Listopadové události roku 1989 znamenaly obrat i v pohraničí – došlo k velkým rekonstrukcím v zanedbaném centru města. Liberec má všechny předpoklady, aby se stal výstavnou metropolí severního pohraničí. Obzvlášť okouzlující je v období na přelomu května až června, kdy v celém městě rozkvete velké množství rododendronů a azalek typických pro toto město.

Poloha

přidat fotografie