Kostel sv. Martina a sv. Prokopa - Karlík (kostel) [12147]

Prvním kostelem křesťanským byl v Karlíku románská rotunda sv.Martina založená za času Přemysla Otakara I, pravděpodobně koncem 12. století. Některé prameny uvádějí rok 1180, ale není to doloženo , stejně jako zprávy, že kaple zde existovala u Dobřichova hradu již ve století XI.

V roce 1767 dochází k podstatnému rozšíření karlického kostela ve stylu barokním. Byl rozšířen o věž související s rotundou a spolutvořící chrámovou loď. Okna měl copovitá, věž nízkou, cibulovitou, pokrytou prejzy. Na kazatelnu se vystupovalo ze sakristie po cihlových schůdcích. Oltář byl ve výklenku, takže se kolem něj nemohlo chodit. Obraz oltářní představoval sv. Martina na koni. Nahoře byl obraz sv. Prokopa jako opata a kus sázavské krajiny. Sochy byly ze dřeva . Byla to především dřevořezba archanděla Michaela ubíjejícího ďábla a dále pak sv. Rafael s Tobiášem. Tam kde nyní stojí kazatelna, byl oltářík sv. Floriána, jehož obraz je dnes v sakristii. Chór spočíval na jednom klenutí.

Ani to však brzy množství lidu v Dobřichovicích a Karlíku nestačilo a tak si velmistr řádu Křižovníků Antonín Jakub Suchánek vymohl povolení na další rozšíření. Nově přistavěná loď byla barokní, s třemi ozdobnými okny. Kostel dostal nové varhany, nový oltář, ornáty i prádlo. Oltář namaloval pražský malíř Vojtěch Kandler.

Další větší opravy karlického kostela byly prováděny v letech 1807 – 1810. Oltář byl přemalován pražským malířem Schlachterem, který vymaloval i strop na němž zobrazil nebeskou hudbu.

Roku 1834 byl kostel znovu zevně i vnitřně opraven a roku 1889 od základů přestavěn. Loď chrámová byla přebudována, místo cibulovité věže postavena štíhlá, jehlancovitá a znovu byl důkladně opraven vnitřek. Vítězný oblouk byl o metr zvýšen. Podle pamětní knihy faráře Františka Stolovského byl nyní kostel o dva metry vyšší.

Nynější oltář dodal P.Bušek ze Sichrova. Oltářní obraz je dílem ak.malíře Heřmana a představuje sv. Martina. Na vítězném oblouku jsou sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Václav a sv. Anežka Česká. Kazatelna je ve slohu pseudorománském a na ní obrazy sv. evangelistů. Plány na přestavbu navrhl ing. Krch a stavbu provedl stav. Kundl z Prahy. Kostel byl pak v r. 1889 slavnostně vysvěcen kanovníkem Mickou z Vyšehradu. Na kůru zpívali členové sboru Národního divadla a na varhany hrál prof. Klička.

Další opravy čekaly kostel v r. 1926. Tehdy dal velmistr Křižovníků kostel zevně i vnitřně opravit, spravit i poškozenou zeď hřbitovní a v r. 1927 byl kostel opatřen novými hromosvody.

Záduší, neboli majetek, karlického kostela nebylo nikdy příliš velké. Například zápis o inventáři z r. 1617 obsahuje tyto věci: 1 oltář velký, na něm obrazové P.Marie a sv. Prokopa a sv.Martina ze dříví vyřezávaní, 1 obraz malý s tabulí korunování P.Marie, starý obraz sv. Prokopa ze dřeva, dva krucifixy a jedno „resurrexi“ s korouhvičkou. Dvě tabule s obrazovým malováním. Z nádob posvátných: 1 monstrance mosazná, kadidelnice mosazná, dvě „pacem“ beránek Boží pod sklem krumplovaný. Kalich: 1 velký stříbrný, pozlacený a na něm kříž a hvězda, druhý kalich stříbrný, v prostředku pozlacený, 2 cínové konvičky, 1 láhev cínová na víno k službám božím. Na velkém oltáři 4 svícny mosazné, na malém 3 mosazné svícny, cínová nádobka na svátosti, 2 kotlíčky měděné, jeden pro křtitelnici, druhý pro svěcenou vodu. Na věži: 4 zvony a 2 malé pro oltář. Missál jeden pražský, tisknutý, druhý missál psaný (není celý), agenda nová pražská tisknutá, druhá malá stará psaná, troje knihy potrhané staré, kancionál český, 4 ornáty v liturgických barvách a potřebné prádlo. 2 korouhvičky, na jedné straně vymalován sv. Pavel a sv.Kateřina, na druhé straně Kristus Pán a P.Maria. Holí na rozsvěcování svíček asi 20. Vosku asi 40 liber , není převařený. 2 truhly zádušní.

Okolo kostela, jak se potok dělí vedle mlejna karlického, je k tomu záduší polí nebo dědin 8 kusů. Na všechny pole padne semene 30 strychů. K tomu jedna louka, z níž se každoročně platí kopa míš. Také všechno stromoví se strany kostela patří k záduší.

Dohromady obnášela výměre těchto pozemků 47 strychů, 2 věrtele dle osevu. Zahrada: vedle pole 180 sáhů, vedle cihelny 98 sáhů, u potoka 104 sáhy.

V roce 1915 byl stav majetku 16 ha, 0,5 a 18m/2.
V roce 1924 byl stav majetku 13 ha 0,9 a 34m/2.

V matrikách je nejstarší dochovaná matrika křestní, založená 1678 Janem Františkem Ryvolou. Z matrik oddacích pak se zachovala nejstarší z roku 1678.

Poloha

přidat fotografie