Rozhledna Štěpánka u Příchovic (rozhledna) [1198]

Na pomezí Krkonoš a Jizerských hor najdeme vrcholek "Hvězda" dosahujcí výšky 959 m.n.m. V roce 1847 dal kníže Kamil Rohan na počest zemského správce arcivévody Štěpána postavit na tomto vrcholu rozhlednu. Zbudováno bylo prvních šest metrů vyhlídkové věže, stavba však byla předčasně ukončena. Vypráví se, že to má na svědomí věštba staré cikánky, která Knížeti Rohanovi předpověděla, že když dostaví rozhlednu, tak umře. Dlouho zůstávala stavba nedotčena, až se obci Příchovice podařilo odkoupit pozemek a vyhlídky se ujala Kořenovská sekce Německého Horského spolku. Pod vedením mistra Hájka z Rokytnice postupně vznikala tato překrásná 24 metrů vysoká stavba, a 14. srpna 1892 bylo dílo hotovo. Jak se ukázalo, věštba nelhala. Kníže Rohan nedlouho po dokončení stavby opravdu zemřel. Rozhledna měla několik názvů: užívalo se Hvězda, německy Buchstein, Stephansruh, Polsky Prichowitz a v současnosti nejpoužívanější je Štěpánka. Nutno dodat, že Štěpánka je nejstarší rozhlednou v Jizerských Horách a možná nejkrásnější rozhlednou vůbec. Poslední nej se týká její výstavby. Se svými 45lety je nejdéle budovanou rozhlednou na našem území.

Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor, její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Křkonošské silnice, jejímž nejvyšším patronem byl arcivévoda Stephan - Štěpán, který tehdy vystoupil na vrch Buchstein (dnes Hvězda).        

Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem, kdy se arcivévoda přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Kníže, který stavbu zahájil zřejmě pro posílení svého vlivu ve Vídni, práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Udržoval ji Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce.       Zajímavé národností poměry této části hor se odrazily i na nedokončené rozhledně.  Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později byla dostavěná věž otevřena. Výhled z ní je opravdu krásný - kromě západních Krkonoš je odtud velice hezky vidět roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí, stejně jako i údolí Desné a Kamenice a další, podstatně vzdálenější krajina.      

O Štěpánce se vypráví pověst, podle níž kníže Rohan stavbu zastavil na varování cikánky - hadačky, která mu předpověděla, že zemře brzy po dokončení věže. Roku 1892 byla rozhledna dokončena a kníže Rohan skutečně zemřel pár měsíců poté ...       Obliba rozhledny Štěpánka je po celou dobu její existence obrovská - s jejím obrázkem bylo vydáno rekordní množství pohlednic, její charakteristická siluleta byla prezentována jako Rigi Jizerských hor, až do Kořenova se odtud jezdívalo na saních i lyžích.      

Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěnný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží jsou trosky kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2.světové války.

K rozhledně můžete vyjet autem. U chaty Hvězda je placené parkoviště.

Poloha

přidat fotografie