Kostel sv. Máří Magdaleny - Božanov (kostel) [11546]

Filiální kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově u Broumova uzavírá řadu významných sakrálních staveb tzv. skupiny broumovských venkovských kostelů. Tato skupina představuje jedinečný soubor barokních památek spojených se jménem Kiliána Ignáce Dienzehofera. Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově je nejnáročnější stavbou broumovské skupiny . /NEČVU 1995 / .

Kostel sv. Maří Magdaleny v Božanově je situován v centru obce ulicovkovitého typu. Toto centrum, jakási urbanisticky nevyjádřená náves, je podmíněno pronikem dvou komunikací. Cesty podél Božanovského potoka, směřující od JZ k SV, s rozptýlenou zástavbou, a na ní zhruba kolmou přístupovou komunikací od Broumova a Martínkovic.
Kostelní stavba stojí na mírně vyvýšené poloze nad obcí, je obklopena hřbitovem. Svou situací a působením je základní architektonickou d o m i n a n t o u , podstatně zhodnocující charakter centrálního prostoru obce.
Situace stavby je již předbarokní, neboť na jejím přibližném místě stával středověký dřevěný kostel nejpozději od poloviny 14. stol. Situování kostela je i klíčem k podchycení povahy urbanistického vývoje Božanova. Přístupová trasa od Broumova je stará a spojovala Broumov s Radkówem /Hrádek v Kladsku/ v dnešní Polské republice. Předpokládá se, že původní vesnice se nacházela v místě dnešní "návsi" při kostele. Teprve později se Božanov rozvíjel směrem proti a po proudu Božanovského potoka. Tato změna však neovlivnila funkci urbanistického centra. V současnosti vlastně nástupní prostor obce sehrává tuto funkci nadále a kostel je jeho nejvýznamnější architektonickou d o m i n a n t o u , podstatně konstituující jeho kulturní atmosféru. Tato situace je pregnantě vyjádřena při pohledech od JV a V. Současný urbanismus Božanova lze velmi dobře sledovat z vyhlídky Koruna v Broumovských stěnách.
V pohledech z přístupové komunikace od Broumova a Martínkovic se ze vzdálenějších míst uplatňuje především věž kostela, jehož hmota je ponořena pod horizontem pohledu . Teprve z místa terénního zlomu se kostel uplatní při silnici jako cílová dominanta , uvádějící zároveň zástavbu vesnice./M.Horyna/

Na kruhovém půdorysu, s elipsovitou vstupní částí a jí odpovídajícím presbytářem, v jehož ose je hranolovitá věž . Je situován k jihu. Hlavní /severní/ průčelí vyvrcholeno štítem se sochou Maří Magdaleny v nice, v konkávně vybraných nárožních vstupní části a presbytáře niky. Stěny členěny zdvojenými lizénovými rámci, okna obdélníková s půlkruhovými záklenky a rámováním, na jižní straně věže vsazen nevelký reliéf Bičování ze 16. stol.
Ústřední prostor s obíhajícím kaplovým ochozem, v diagonálách patrovým, zaklenut kopulí s osmi výsečemi, s nevelkou freskou uprostřed /přelamována/ . Stěny jsou členěny pilastry a římsami, boční stěny ochozových kaplí nikami. Presbytář a vstupní část zaklenuty klášterní klenbou se čtyřmi výsečemi. Sakristie v podvěží zaklenuta plackou se štukovým rámem.

Hlavní oltář novobarokní, boční oltář P. Marie z 1. pol. 18.stol. s pozdějšími barokními sochami sv. Markéty a Kateřiny, a novodobým obrazem. Protější oltář Ukřižování v podobě rozměrného rokokového rámce s původním průměrným obrazem. Rokoková kazatelna, v nikách kaplí sochy sv. Barbory, Apolonie, Madony s dítětem, Jana Nepomuckého, P.Marie z 18. stol. V Presbytáři obraz sv. Petra a Pavla z pol. 18. stol. Kamenná křtitelnice z 18. stol..
Nad hlavním vchodem do kostela kamenná deska se znakem broumovského a břevnovského kláštera . /Příloha/.
Brána na hřbitov zachovaná v pozdně gotickém stavu z konce 15. stol. /Dnes nevhodně zakryta Al - plechem /KOB/ /.
Situování vstupní brány na hřbitov v jeho jižní obvodové zdi dovoluje předpoklad, že vstupní portál staršího kostela se nacházel v jižní boční stěně lodi. Přestavba podniknutá v letech 1733-43 K.I. Diezenhoferem tedy zřejmě obrátila orientaci kostela . Důvodem tohoto řešení byly nepochybně především urbanistické zřetele, tedy snaha výrazně uplatnit hlavní průčelí kostela oproti přístupové trase do obce. I zde je tedy stará, středověká situace stavby vrcholně barokní přestavbou výrazně transformována v duchu dobových urbanistických požadavků, zhodnocena a v urbanistické souhře celého okolí nápadně aktivizována. Konstatované skutečnosti jasně prokazují, že rovněž stavba božanovského kostela je klíčovým faktorem urbanismu obce , vysoce působivým a konstituujícím jeho architektonickou i komunikační logiku . V tomto svém působení je v urbanistickém komplexu obce zcela nezástupnou dominantou ./M.Horyna/

Poloha

přidat fotografie