Kostel Božského srdce Páně - Rozseč (kostel) [11364]

Novogotické oltáře v kostele mají mozaiková retabula z pražské dílny chrámového umění Viktora Foerstera, bratra skladatele J. B. Foerstera. Na hlavním oltáři je mozaika Božské srdce Páně, na evangelní (levé) straně oltář sv. Barbory a na epištolní (pravé) straně oltář Neposkvrněného srdce P. Marie. Z desek a sloupků menz těchto oltářů byl upraven oltář pro bohoslužbu dle intencí II. vatikánského koncilu „čelem k lidu“.

Čtyři zvony, Josef, Marie, Jan a Kristýna (180 kg), dodala roku 1908 pražská firma Arnošt Diepold ze Starého Města Pražského. Umíráček (váha 17 kg) je z roku 1758 a ulil ho F. J. Scheichl ve Znojmě. Zvony Josef, Marie a Jan byli zabaveny v průběhu první světové války. Zvon Křest Páně (435 kg) byl zakoupen 1933 od brněnské firmy R. Manoušek.

Okno, osvětlující schodiště na kruchtu, bylo proraženo roku 1927.

Varhany s jedním manuálem a 7 rejstříky pocházejí z roku 1928. Jsou dílem pražského varhanáře Václava Petra (opus 179) a stály 4200 K. Křížovou cestu z roku 1918 od pražské firmy Bohumil Mudroch darovala rodina Švarcova. Plastiky sv. Anny a sv. Antonína byly zakoupeny roku 1919 od brněnské firmy Josef Prosecký. Kazatelnu a reliéfy na ní dělal Jan Zejda z Třebíče. Po úpravě „čelem k lidu“ byla kazatelna snesena a reliéfy umístěny v sakristii. Menzy od postranních oltářů byly použity pro zřízení menzy čelem k lidu podle nové liturgie.

Podle plánů Jana Krištofa z Nové Říše postavil roku 1866 novou kapli tesař Antonín Kacetl z Rozseče. Vnitřní úprava byla dokončena až roku 1867. Oltáře, lavice a kněžské stolice dělal truhlář Černý z Budče za 110 zlatých. Vysvěcena byla slavnostně novoříšským opatem Arnoštem Šírkem za účasti všech klášterních kněží včetně novice. Celkově si stavba vyžádala náklady 1700 zlatých. Vápenný kámen byl vzat z lomu šašovického velkostatku „U Maškových“ poblíž Kyprova mlýna na pravém břehu Želetavky.

Na stavbu přispívali i Rozsečtí: půlláníci 10 zl., čtvrtláníci 5 zl., domkáři 3 zl., podruzi 1,5 zl, k částce byl připočten i nájem z obecních pořadních luk, mimo to přispěla obec ještě 86 zl. 10 krejcarů z obecní kasy. Z kontribučního fondu z Vystrčenovic bylo půjčeno 500 zl.

Roku 1868 byla pořízena korouhev za 6 zl. 98 krejcarů. Roku 1875 obdržela kaple od bratrstva Nejsvětější Svátosti Oltářní pěknou kasuli, která byla v  majetku pozdějšího kostela ještě v roce 1928.

Poslední mši v kapli sloužil Jan Baptista Janoušek 7. července 1907. Pak byla kaple zbourána a bylo započato se stavbou kostela. Jeho základy byly založeny až na kamenitém podloží, takže směrem k návesnímu rybníku (dnes hřiště) byly hluboké 6 m. Stavbu kostela provedl Jan Kosík z Telče.