Hřbitovní kaple Božího těla - Hostín u Vojkovic (kaple) [11332]

Podle zprávy z roku 1453 byla na místě stávající kaple dřevěná kaplička zasvěcená božímu tělu. V třicetileté válce (1618-1648) byla však tato kaplička zničena požárem.
V letech 1735 až 1736 zde byla vystavěna majiteli panství knížetem Filipem Lobkowiczem a jeho manželkou Vilemínou, rozenou z Althanu, nákladem 17 tisíc zlatých nová hřbitovní kaple Božího těla v barokním slohu. Stavbu navrhl a provedení řídil Ital Jeroným Costa.

Girolamo (Jeroným) Costa, nar. asi 1691 v Pesoto u Coma v kraji Milano. V Čechách působil od r. 1727 do 1741 jako architekt a malíř. V roce 1740 byl na Filosofické fakultě University Karlovy prohlášen a imatrikulován jako akademický umělec v oboru výtvarného umění. Zemřel 3.2.1741 v Praze.

Celkové řešení kaple je originální, zejména kruhovým půdorysem o vnitřním průměru 12 m a vnějším 17 m, s členěním na šest částí, z nichž střídavě třikrát vždy jedna tvoří výstupek - přístavbu na vnějším kruhu stavby s oválným oknem a druhá je na vnitřním kruhu stavby s prolomenými dveřmi a dvěma obdélníkovými okny nad sebou. Zevnějšek kaple je s ohledem na pravidelné členění stavby zajímavý také tím, že ze všech stran má stejný vzhled a obrysy.

Střecha ve tvaru nízkého kužele přiléhá na zdivo středního kruhu a z ní vystupují na třech místech vikýře s kruhovými otvory. Uprostřed kruhové střechy je vztyčena věžička tvaru válce se šesti okénky a na ní umístěna báň. Celková výše věžičky a báně je 8,5 m. Na vrcholu je vztyčen kříž.

Vnitřní prostor kaple, tzv. loď kaple, je sklenuta kupolí na lunetách. Na kupoli je fresková malba od Jeronýma Costy s výjevem nalezení Nejsvětější svátosti (ciboria) v těchto místech. V pozadí výjevu je namalován zámek Mělník. Na lunetách mezi oblouky jsou malby sedících postav jako alegorie víry, naděje, lásky, střídmosti, moci a spravedlnosti.

Ve třech výklencích, jež jsou vyhrazeny pro oltář, je bohatá malířská výzdoba, spočívající v nástěnných freskových malbách oltářních obrazů o velkých rozměrech se začleněním oválných oken.

Hlavní nástěnný oltářní obraz na jižní straně kaple a proti hlavnímu vchodu je vyzdoben plasticky malovaným baldachýnem a postranními závěsy (drapériemi). Základní části oltářů, tzv. menzy, jsou dřevěné s profilem barokně členěným, nahoře s malou schránkou - svatostánkem.
Na sloupech vedle oltářních výklenků jsou nástěnné malby znázorňující vysoká, obdélníková okna s ozdobnými mřížemi.
Podlahu kaple tvoří mohutné, převážně pískovcové dlaždice. Ve výklencích je podlaha zvýšena o jeden stupeň a kolem oltářů o další.

K zařízení kaple patří též rokoková kazatelna z 2. třetiny 18. století, bohatě zdobená řezbářsky. Kulaté řečniště je ozdobeno kartuší a plocha spojující řečniště s dřevěným baldachýnem je vyplněna ornamenty. V současnosti jsou ozdoby kazatelny značně poškozeny nebo chybí.

Kaple je vybavena šesti lavicemi umístěnými podél kruhové zdi mezi dveřmi a oltářními výklenky.  Každá lavice pro 3 až 4 osoby má boční strany šikmé tak, aby navazovaly na hrany a linie zdí a je vybavena opěradlem, podlahou a pultem.

Roku 1852 byla při opravě kaple ve věžní báni nalezena listina psaná latinsky popisující nalezení ciboria.

Krátký obsah listiny: "Když jednou přišli zloději k pozemkům Hostínským a tam z nějakého chrámu ukradené ciborium s Nejsvětější svátostí prohlédli, pozorujíce, že není ze zlata nebo stříbra, nýbrž z mědi, zakopali ono ciborium do země. Stalo se tak, že kolikrátkoli rozmanitá zvířata k onomu místu, kde Nejsvětější svátost zakopána byla, došla, na kolena svá klesla a jen s největší obtíží se odehnati dala. A když to bylo častěji viděno a muži i ženy ze vsi Hostína a Vojkovic pojavše k tomu lidi s motykami a lopatami na tom místě bedlivě kopali a po nedlouhém hledání ono ciborium s Nejsvětější svátostí našli, odnesl je toho času žijící farář Hostínský s největší úctou do chrámu Hostínského, kde potom roku 1453 malá kaplička "Těla Kristova" vystavěna byla. Léta páně 1620 byla tato kaple zpustošena."

Poloha

přidat fotografie